Švédská premiérka rezignovala jen pár hodin po svém jmenování

První premiérka v historii Švédska, Magdalena Andersson (54) odstoupila z funkce předsedkyně vlády jen pár hodin poté, co usedla na premiérské křeslo. Informuje o tom CNN.

Švédsko má poprvé v historii premiérkou ženu, rezonovalo v médiích i na sociálních sítích. Jenže pak přišla sprcha. Magdalena Andersson se rozhodla na funkci předsedkyně vlády rezignovat jen pár hodin po jejím potvrzení do úřadu. Dramatický krok přišel ještě předtím, než se Anderssonová plně ujala funkce, protože se ještě neradila s králem, uvedl její mluvčí pro CNN.

Andersson, lídryně sociálních demokratů, rezignovala po středeční porážce v parlamentu při hlasování o státním rozpočtu. Parlament nakonec schválil opoziční návrh. Menšinový koaliční kabinet opustila i Strana zelených, současná vláda zůstane jako prozatimní, dokud nebude nová vláda.

Čtyřiapadesátiletá Anderssonová uvedla, že předsedovi parlamentu sdělila, že doufá, že bude znovu jmenována premiérkou v čele jednobarevné vlády sociálních demokratů.

Andersson nedávno nahradila Stefana Löfvena, který nedávno odstoupil z funkce premiéra země i z čela sociálnědemokratické strany. Všechny ostatní severské země – Finsko, Dánsko, Norsko a Island – si již dříve zvolily do čela státu ženu.

Před Anderssonovou se ve funkci premiérky vystřídalo 33 mužů. Podle jejího životopisu na švédských vládních internetových stránkách dříve pracovala jako zástupkyně generálního ředitele švédské daňové agentury. Vystudovala ekonomii na Stockholmské ekonomické škole a od roku 2014 zastávala funkci švédské ministryně financí. Je také druhou ženou ve vedení středolevicových sociálních demokratů.

Dohoda s levicí naštvala centristy

Menšinový kabinet zelených a socialistů dostal důvěru parlamentu poté, co se Andersson dohodla s komunistickou Levicovou stranou. Její předchůdce Löfven vládl tak, že prováděl složité žonglování, aby si v parlamentu zajistil podporu Levicové strany i středopravé Strany středu, přestože nejsou součástí koaliční vlády. Strana středu však byla znepokojena dohodou s Levicovou stranou a prohlásila, že při hlasování o rozpočtu vládu nepodpoří.

„Nemůžeme podpořit rozpočet vlády, která se pohybuje zcela vlevo, což je případ nastupujícího kabinetu,“ řekla novinářům předsedkyně Strany středu Annie Loof.

Ať už Švédsko povede kdokoli, bude čelit značným výzvám. Na mnoha předměstích hlavního města Stockholmu a v dalších velkých městech je život znepříjemňován násilím gangů a střelbou. Díry v opěvovaném sociálním státě odhalila i covidová pandemie: ačkoliv Švédsko se od začátku svou politikou bez restrikcí snaží držet koronavirus na uzdě, úmrtnost mají mnohem vyšší než v sousedních severských zemích. Vláda také musí urychlit přechod na zelenou ekonomiku, pokud chce splnit své cíle v oblasti změny klimatu.