-10.7 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
ZprávyPilulka proti covidu? Lék od Mercku snižuje počet hospitalizací o polovinu, tvrdí...

Pilulka proti covidu? Lék od Mercku snižuje počet hospitalizací o polovinu, tvrdí studie

Experimentální léčivý přípravek společnosti Merck na covid-19 podle průběžných výsledků klinických studií snížil pravděpodobnost hospitalizace nebo úmrtí pacientů s rizikem závažného průběhu onemocnění o zhruba 50 procent. Pokud by byl preparát molnupiravir schválen, jednalo by se o první prokazatelně účinný lék proti covidu s perorálním podáním. Informovaly o tom agentury Reuters a AP.

Společnost Merck s partnerem Ridgeback Biotherapeutics plánuje požádat o povolení nouzového užití pilulky ve Spojených státech v nejbližší době. Zároveň chce podat žádost u regulačních orgánů po celém světě. Vzhledem k pozitivním výsledkům bylo hodnocení třetí fáze na doporučení externích pozorovatelů předčasně zastaveno.

Molnupiravir, který je navržen tak, aby zaváděl chyby do genetického kódu viru, by byl prvním perorálním antivirotikem proti covidu-19. Schválení přípravku by tak představovalo zásadní pokrok v boji s pandemií. Účinnost už byla prokázána u jiných léků, jako je remdesivir, pokud jsou podávány včas. Všechny momentálně schválené se nicméně aplikují pomocí injekcí nebo infuzí.

Konkurenti včetně americké firmy Pfizer a švýcarské farmaceutické společnosti Roche se předhánějí ve vývoji antivirové pilulky proti covidu. Zatím však k léčbě nehospitalizovaných pacientů vyvinuli pouze koktejly protilátek, které je třeba podávat intravenózně.

Dosavadní analýza 775 pacientů ve studii společnosti Merck zjistila, že 7,3 procenta pacientů, kterým byl podáván molnupiravir, bylo hospitalizováno nebo zemřelo do 29 dnů po léčbě. Ve skupině s placebem skončilo v nemocnici nebo zemřelo 14,1 procenta pacientů. Ve skupině léčené molnupiravirem přitom nedošlo k žádnému úmrtí, v případě placeba zemřelo osm pacientů.

„Tohle změní dialog o tom, jak zvládat covid-19,“ řekl agentuře Reuters Robert Davis, ředitel společnosti Merck.

Molnupiravir byl v rámci studie, které se zúčastnili pacienti z celého světa, užíván každých 12 hodin po dobu pěti dnů. Údaje ze studie zveřejněné v tiskové zprávě dosud neprošly recenzním řízením.

Odborníci novou možnost léčby vítají

„Dostupnost dobře tolerovaného a účinného perorálního antivirotika bude zvláště užitečná při doplňování očkování jako prostředku ke snížení podílu pacientů, kteří potřebují nemocniční péči,“ míní dle Reuters hostující profesorka farmaceutické medicíny na King’s College London Penny Ward.

„Tohle by nám umožnilo léčit mnohem více lidí mnohem rychleji a věříme, že i mnohem levněji,“ prohlásil doktor William Schaffner, odborník na infekční choroby z Vanderbilt University v Nashvillu, Tennessee.

Andrew Pekosz z Univerzity Johnse Hopkinse podle agentury AP předpověděl, že vakcíny a antivirotika budou nakonec využívány společně k ochraně před nejhoršími účinky covidu-19.

„Na takovýto lék by lidé neměli pohlížet jako na náhradu očkování. Tyto dvě možnosti by měly být vnímány jako dvě strategie, které lze společně použít k výraznému snížení počtu případů onemocnění s vážným průběhem,“ uvedl Pekosz.

V tiskové zprávě společnost zveřejnila pouze omezené informace o vedlejších účincích. Podle Mercku byl nicméně jejich výskyt u skupiny užívající placebo a léčené skupiny podobný.

Podle výrobce je lék účinný proti všem variantám koronaviru, včetně vysoce nakažlivé delty.

Reklama

Doporučujeme

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.

Brusel hodlá vyloučit čínské technologie z kritické infrastruktury

Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z EK.

Ugandská armáda odmítla tvrzení opozice, že den po volbách unesla jejího lídra

Mluvčí ugandské armády dnes odmítl páteční tvrzení opozice, že její prezidentský kandidát Bobi Wine byl unesen vojáky. V Ugandě by měly být dnes zveřejněny výsledky čtvrtečních prezidentských a parlamentních voleb, napsala agentura AFP. V pátek po sečtení zhruba 80 procent hlasů vedl podle ústřední volební komise s asi 74 procenty autoritářský prezident Yoweri Museveni, který je hlavou této padesátimilionové země od roku 1986.

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko, které bezmála čtyři roky pokračuje ve válce proti Ukrajině, v noci na dnešek zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě sousední země. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Rusko nejnověji ohlásilo, že jeho vojáci obsadili obec Pryluky v Záporožské oblasti. Moskva zároveň sdělila, že ruská protivzdušná obrana dnes ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.

Máslo zlevňuje, dovoz a sezona drží ceny nízko

Po týdnech vysokých cen přichází v obchodech obrat: máslo zlevňuje i po Vánocích a v některých akcích se dostává na ceny, které tu dlouho nebyly. Řetězce se předhánějí ve slevách a lidé nakupují hlavně v letákových akcích.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama