Evropská komise plánuje prostřednictvím Evropské centrální banky více spolupracovat s finančními institucemi na snižování emisí. V úterý zveřejnila nový „zelený“ finanční plán, který má zaručit snížení emisí o 55 procent do roku 2030 napříč členskými státy. Zároveň má ale zajistit klimatickou neutralitu evropského kontinentu do roku 2050. Uvedl to server Reuters.
V novém udržitelném finančním rámci proto komisaři stanovili podrobné milníky pro finanční sektory, společnosti i domácnosti. Cílit mají také proti takzvanému greenwashingu.
Nový plán Evropské komise by se kromě veřejného sektoru soustředil také na banky a finanční instituce. Požadoval by po nich detailnější informace o tom, jak pomáhají napříč členskými státy snižovat emise. Zároveň jde o snahu komisařů zabránit takzvanému greenwashing. Tedy nepravdivé propagaci společností jako udržitelných a „eko“ projektů. „Jelikož rozsah potřebných investic daleko přesahuje kapacity veřejného sektoru, hlavním cílem se stává nasměrovat soukromé finanční toky do relevantních ekonomických aktivit,“ uvedli komisaři.
Exekutiva Evropské unie (EU) proto dále uvažuje o tvorbě nových zákonů, které by podpořily přechodné aktivity finančního sektoru, zejména pokud jde o výrobu energie. Zaměřit by se komise chtěla také na pravidla fungování bank tak, aby environmentální, sociální a správní faktory hrály největší roli při řízení účetních risků. V návaznosti budou členské státy EU do června roku 2023 muset předložit, jak jejich finanční trhy přispívají k snižování uhlíkových emisí. Zveřejnit budou muset výsledky také správci aktiv, banky, pojišťovny a penzijní fondy.
Evropská unie je nejednotná ohledně využívání zemního plynu
Podle obdržených údajů pak evropské autority a Evropská centrální banka vytvoří speciální rámec tranzice, neboli přechodu, pro finanční sektor. Dle výsledků totiž stanoví střednědobé cíle. Exekutiva EU rovněž v současnosti zveřejnila návrhy na dobrovolné standardy týkající se „zelených“ dluhopisů, které financují udržitelné investice. Zároveň zvažuje legislativu, která by podpořila „zelenější“ tvorbu energie. Zaměřovat se chce Evropská komise především na plynové elektrárny, ohledně kterých však mají jednotlivé členské státy nejednotné postoje.
Některé země takovou variantu upřednostňují, jelikož pomáhá odklonu od využívání znečišťujícího uhlí. Další ale naopak tvrdí, že fosilní paliva nikdy nemohou být opravdu „zelenou“ alternativou. Podle viceprezidenta Evropské komise Valdise Dombrovskise tvoří zemní plyn a nukleární energie „cestu za dekarbonizací, která nahradí těžce znečišťující uhelné tepelné elektrárny“.
„Samozřejmě jde ale stále o tranzici, takže nakonec bude muset být nahrazen i zemní plyn,“ dodal však následně podle Deutsche Welle. Zemní plyn je sice fosilní palivo, na rozdíl od ropy je ale méně znečišťující. Menší emise obdobně vypouští i jaderné elektrárny, jejich odpad je však vysoce toxický.
