13.4 C
Czech
Čtvrtek 6. listopadu 2025
ZprávyPrezidentské volby v Íránu vyhrál Ebráhím Raísí, získal 62 % hlasů

Prezidentské volby v Íránu vyhrál Ebráhím Raísí, získal 62 % hlasů

S 62 % hlasů zvítězil v íránských prezidentských volbách Ebráhím Raísí. Ultrakonzervativec, na kterého jsou uvaleny sankce ze strany USA a je spojován s popravami politických vězňů v minulosti, se tak stal druhým nejvýše postaveným mužem v zemi. Informují o tom zahraniční média.

Íránský soudce Ebráhím Raísí zastávající ultrakonzervativní názory se v sobotu stal budoucím prezidentem Íránu. Vítězství ve volbách mu tak přineslo druhé nejvyšší postavení v zemi. Nejvyšší slovo má totiž ve všech státních záležitostech duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí.

Raísí bude inaugrován počátkem srpna. Ze své pozice bude mít významný vliv na domácí i zahraniční politiku.

Oficiální údaje ale ukazují, že volební účast byla vůbec nejnižší, a to 48,8 %. V roce 2017 hlasovalo pro srovnání více než 70 % obyvatel.

Kdo je Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí je 60letý soudce. Po většinu své kariéry pracoval ve vysoce postavených pozicích. Již ve svých dvaceti letech působil jako hlavní žalobce města Karaj. Do čela soudnictví pak byl jmenován v roce 2019.

Svůj program zaměřil mimo jiné na boj proti korupci a nerovnosti a na řešení íránských ekonomických problémů.Stížnosti našich lidí nad nedostatky jsou skutečné,“ řekl dle BBC při hlasování v Teheránu.

K ekonomickým problémům země přispěly americké sankce i pandemie koronaviru. Cena základního zboží prudce vzrostla. Například cena kuřete se za pouhých 10 let více než zdvojnásobila, uvádí server CBS News.

Raísí je vysoce loajální vůči íránským vládnoucím duchovním a byl dokonce považován za možného nástupce ajatolláha Chameneího.

Mnoho Íránců ovšem poukázalo na jeho údajnou roli při masových popravách politických vězňů v roce 1988. Říká se o něm, že byl součástí takzvaného „výboru smrti“, tedy jedním ze čtyř soudců, kteří podle Amnesty International dohlíželi na tajné rozsudky smrti pro asi 5 000 vězňů. Raísí svou roli v rozsudcích smrti ovšem opakovaně popřel.

To, že se Ebráhím Raísí stal prezidentem, místo aby byl vyšetřován za zločiny proti lidskosti – za vraždu, násilné zmizení a mučení, je pochmurnou připomínkou, že v Íránu vládne beztrestnost, uvedla šéfka Amnesty International Agnès Callamard.

Dle Amnesty se Raísí také podílel na beztrestnosti úředníků a bezpečnostních sil obviněných ze zabití demonstrantů během nepokojů v roce 2019.

Raísí bude prvním sloužícím íránským prezidentem, na kterého vláda USA uvalila sankce, a to ještě před vstupem do úřadu.

Snaha o návrat k jaderné dohodě

Raísí i nejvyšší vůdce Chameneí upřednostňují návrat k mezinárodní dohodě o íránské jaderné činnosti.

Dohodu, známou pod zkratkou JCPOA, uzavřel Írán se šesti světovými mocnostmi v roce 2015. USA ale od mezinárodní dohody v roce 2018 odstoupily a Trumpova administrativa poté uložila Íránu ochromující ekonomické sankce. Ten zareagoval obnovením jaderných operací. Nyní dochází k rozhovorům zaměřeným na obnovení dohody.

Za vlády Raísího se dle perské korespondentky BBC Kasry Naji budou íránští zastánci tvrdé linie snažit posílit puritánský systém islámské vlády. To by tak mohlo znamenat větší kontrolu sociálních aktivit, méně svobod a pracovních míst pro ženy a přísnější kontrolu sociálních médií a tisku.

Bylo předem rozhodnuto?

Na post kandidáta se přihlásilo téměř 600 lidí, včetně 40 žen. Nakonec však orgán, který má konečné rozhodnutí, pokud jde o kvalifikaci kandidátů, schválil pouze sedm mužů. Tři se poté stáhli před volbami.

Během televizní debaty ovšem uvedl jeden z kandidátů Mohsen Mehralizadeh, než se stáhl, že vládnoucí duchovní spojili „slunce, měsíc a nebesa, aby z prezidenta udělali jednu konkrétní osobu“, uvádí The Economist.

Mnoho Íránců dle BBC taktéž vidělo tyto volby jako připravené pro vítězství Raísího.

Bývalý prezident Mahmúd Ahmadínedžád uvedl, že nebude hlasovat, a prohlásil, že se „nechce na tomto hříchu podílet.

Doporučujeme

Varování před COP30: Chudší země stále nemají dostatečný přístup k ochraně v oblasti klimatu

Do brazilského města Belém se sjíždějí světoví lídři, aby se zúčastnili klimatické konference COP30. Jedním z hlavních témat bude opět financování boje proti klimatické krizi. Problémem je zejména obtížný přístup rozvojových států k prostředkům.

Trump v nejistotě. Soudci jsou skeptičtí ohledně legitimity cel

Ve středu začal Nejvyšší soud projednávat jeden z největších právních sporů administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Soudci se snaží vyložit znění zákona z roku 1977 o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA), použitého k uvalení rozsáhlých tarifů na celý svět, a rozhodnout o jejich legitimitě.

Letiště v německém Hannoveru muselo kvůli dronu přerušit provoz

Letiště v Hannoveru na severozápadě Německa muselo ve středu pozdě večer přerušit provoz kvůli neznámému dronu. Informovala o tom dnes agentura DPA. Letiště bylo uzavřeno tři čtvrtě hodiny, na jiných místech kvůli tomu musela přistát tři letadla.

Stažení amerických sil z Rumunska neoslabuje východní křídlo NATO, uklidňuje Rutte

Generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte se během návštěvy Bukurešti snažil zmírnit obavy z oznámeného stažení amerických vojáků z Rumunska. Trval na tom, že Washington nadále bude bránit zájmy východního křídla aliance. Odmítl také strach z toho, že tohle rozhodnutí vysílá Moskvě „nebezpečný signál“.

V ruském Volgogradu při dronovém útoku zemřel jeden člověk, uvedl gubernátor

Jeden člověk přišel o život při dronovém útoku na jihoruský Volgograd, informoval podle telegramového kanálu Astra gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov. Hořelo v průmyslové zóně u města, kde se nachází rafinérie státního ropného koncernu Lukoil. Cílem útoku se stala také velká tepelná elektrárna v Kostromské oblasti ležící na severovýchod od Moskvy.

Princ William předal cenu Earthshot Prize 2025. Ocenil projekty, které dávají planetě naději

Rio de Janeiro se na jeden večer proměnilo v hlavní město ekologie. Princ William zde vyhlásil pět vítězů prestižní ceny Earthshot Prize, kteří podle něj dokazují, že řešení klimatické krize je stále možné. Každý z oceněných projektů získal milion liber na rozvoj svých nápadů.

Tajfun na Filipínách připravil o život 114 lidí, prezident vyhlásil stav nouze

Počet obětí, které si vyžádalo řádění tajfunu Kalmaegi na Filipínách, vzrostl na 114, píše agentura AP s odvoláním na filipínské úřady. Dalších 127 lidí se pohřešuje, mnoho z nich v centrální provincii Cebu poničené při nedávném zemětřesení. Agentura AFP informuje o 140 obětech na životě. Filipínský prezident Ferdinand Marcos mladší kvůli této přírodní katastrofě v zemi vyhlásil stav nouze.

Prezidentka Mexika Claudia Sheinbaum podala žalobu na muže, jenž ji na ulici osahával

Mexická prezidentka Claudia Sheinbaum chce trestní stíhání pro muže, který ji během krátké cesty mezi úřady v centru Ciudad de México osahával. Incident je zachycen na videu. Případ znovu otevřel debatu o bezpečí političek a o každodenním obtěžování žen v zemi.

Velký bariérový útes má šanci na přežití. Studie ukazuje, že korály se dokážou přizpůsobit

Budoucnost Velkého bariérového útesu nemusí být ztracená. Nový výzkum z Austrálie přináší naději, že pokud se globální oteplování podaří udržet pod dvěma stupni, korály dokážou přežít a přizpůsobit se. Nebudou stejné jako dřív, ale mohou dál tvořit živé a rozmanité ekosystémy.

Brusel schválil přísnější podobu Green Dealu

Evropští ministři životního prostředí se v Bruselu dohodli na nových pravidlech pro emisní povolenky a klimatické cíle. Navzdory tomu, že část politiků mluví o „zmírnění“, jde spíš o zpřísnění celého systému. Zavedení povolenek pro domácnosti v rámci ETS2 se sice odkládá o rok, ale cíl uhlíkové neutrality zůstává stejný, rok 2050.

KOMENTÁŘ: Americké firmy se předhánějí v tržbách. Výsledková sezóna má ale jeden paradox

Za Atlantikem vrcholí takzvaná výsledková sezóna, kdy americké akciové společnosti zveřejňují své hospodářské výsledky za třetí kvartál. Většina velkých hráčů překvapila nadstandardními výkony, vybrané akciové tituly i přesto na burze zamířily dolů. Proč?

Trumpova cla u Nejvyššího soudu. Verdikt může otřást světovou ekonomikou

V USA začal jeden z nejdůležitějších soudních sporů současné americké obchodní politiky. Nejvyšší soud má prozkoumat, zda prezident Donald Trump může uplatňovat rozsáhlé dovozní tarify na základě zákona z roku 1977 o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA). Právě tento předpis Trump využil k vyhlášení ekonomických nouzových stavů a následnému uvalení cel na širokou škálu zemí a zboží.

FBI zadržel dva lidi, které spojuje s výbuchem na Harvardově univerzitě

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zadržel dva lidi, které spojuje s víkendovou explozí na lékařské fakultě Harvardovy univerzity. Dnes o tom informovala agentura AP, která uvedla, že podle úřadů dvojice v prázdné budově odpálila ohňostroj. Při incidentu nikdo neutrpěl zranění. Policie čin vyhodnotila jako záměrný, motiv zatím zůstává nejasný.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama