EkonomikaBiden představil biliónový plán na přestavbu USA. Platit za něj mají korporace

Biden představil biliónový plán na přestavbu USA. Platit za něj mají korporace

Revoluce v ekonomice. I tak někteří odborníci hodnotí středeční předložený plán amerického prezidenta Joe Bidena. Ten by obnášel až dvoubiliónovou injekci do americké infrastruktury, technologií, manufaktur a sociálních služeb. Uvedla to agentura Reuters. Platit by za něj měly společnosti, kterým by legislativa zvýšila daně a zamezila přenášení jejich zisků na zahraniční účty. S tím ale v Kongresu silně nesouhlasí republikáni.

Několikabiliónový plán, který ve středu Biden oznámil v Pittsburghu, by měl nejen obnovit rozpadající se americkou infrastrukturu, ale také vytvořit nová pracovní místa. Jeho cílem je i urychlení cesty k čistší energetice a vývoji nových technologií. Jedná se rovněž o snahu, jak se postavit rostoucí moci Číny. „Jde o investici do Ameriky, která se objeví jen jednou za generaci. Nic takového jsme neviděli, ani neudělali od doby, kdy se postavil mezistátní dálniční systém a USA zahájily vesmírné závody,“ uvedl ve svém proslovu Biden.

Opravu a stavbu nových dálnic, mostů, přístavů či stanic na elektrická auta by měly zaplatit firmy a korporace. Legislativa by totiž zvýšila korporátní daň z 21 procent na 28. Zároveň by se postarala o zalepení „děr“, které korporace využívají pro odvod zisku do zahraničí, aby se vyhnuly placení daní.

Podle Bidena nejde o boj s businessem, ale o snahu docílit rovných podmínek pro všechny. Upozornil například na malou zodpovědnost společnosti Amazon. Uvedl však, že je ochotný zdroj financování prodiskutovat. Zvyšovat daně bohatší části obyvatel, jak sliboval ve své kampani, ale zatím nehodlá.

Podnikatelé i republikáni se ale proti návrhu ohrazují. Republikánský senátor Mitch McConnell si totiž dle Reuters myslí, že „sníží počet pracovních míst a zpomalí růst platů ve chvíli, kdy pracovníci potřebují rychlé zotavení“.

Objevuje se tedy otázka, zda nebudou muset demokrati, podobně jako u balíčku na kompenzaci ztrát způsobených světovou pandemií, odhlasovat legislativu sami. Dle ekonoma Paula Ashwortha navíc není obvyklé, že by se návrh projednal rychle. „Vyjednávání trvá i měsíce a výsledná podoba legislativy je často dost odlišná od té původní,“ uvedl pro BBC.

Je Bidenův plán kontroverzní? Prezidenta čekají ještě těžší úkoly, míní odborníci

Od investice nazvané American Rescue Plan očekávají Američané nejen zásah do infrastruktury, ale také stavbu letišť, ekologických domů, národní laboratoře zaměřené na boj se změnou klimatu nebo opravu nemocnic pro veterány. Zahrnuté by mělo být i zlepšení tamního sociálního systému. Přístupnějšími by se měly stát domovy pro seniory či postižené. Rozšířilo by se také zdravotní pojištění, úlevy na daních pro rodiny s dětmi a placené rodinné a nemocenské dovolené.

Plán by měl trvat po dobu osmi let a splácet by se měl postupně asi patnáct. A to způsobem, který současně zaručí nezvýšení dlouhodobého dluhu Spojených států amerických. Jedním z hlavních odůvodnění pro prosazení návrhu jsou podle Bidena zisky, které Američané pocítí na dlouhou dobu dopředu. A to i za poměrně velké prvotní investice.

Americký prezident totiž plánuje v dubnu oznámit ještě další biliónový balíček na podporu rodin. I když se tak návrh jeví jako poměrně kontroverzní, oproti úkolům, které Bidena čekají, je pro něj tohle spíše způsob, jak získat popularitu. Podle odborníků se navíc bude v budoucnosti muset postavit ještě mnohem více složitějším problémům jako je kontrola zbraní, volební práva, imigrace či reforma zdravotnictví.

Doporučujeme

Úřady zakázaly sobotní demonstrace v Marseille a pařížský protest žlutých vest

Úřady zakázaly demonstrace v Marseille a okolí tuto sobotu, kdy se plánovaly další protesty proti drahému živobytí. Uvedla to dnes agentura AFP. Úřady také vyhlásily na sobotu zákaz nočního vycházení v tomto druhém nejlidnatějším francouzském městě. V Paříži vydaly zákaz demonstrací nahlášených hnutím Žlutých vest. V neděli budou demonstrace zakázané ve městě Orléans, kde se bude konat sjezd krajně pravicového Národního sdružení (RN).

Ukrajinské úřady nařídily povinnou evakuaci rodin s dětmi ze dvou měst

Ukrajinské úřady dnes nařídily povinnou evakuaci rodin s dětmi z Kramatorska a Slovjanska, dvou měst, která Ukrajinci stále ovládají v průmyslovém regionu Donbas na východě země. Tato města představují poslední bašty ukrajinské armády v regionu, který se Kreml snaží celý dobýt, upozornila agentura AFP.

Nové byty v Praze dál zdražují. Metr čtvereční už stojí téměř 194 tisíc korun

Ceny nových bytů v Praze dál rostou, přestože se letos prodává méně nemovitostí než loni. Průměrná nabídková cena ve třetím čtvrtletí dosáhla 193 814 korun za metr čtvereční, meziročně téměř o 12 procent více. Za prvních devět měsíců roku developeři prodali 5 350 nových bytů, což představuje pokles o 11 procent. Nabídka přitom vzrostla na nejvyšší úroveň za posledních deset let.

Ropa prudce zdražuje po zprávách o amerických plánech na tvrdé údery na Írán

Světové ceny ropy ve čtvrtek výrazně vzrostly kvůli obavám z dalšího vyostření konfliktu na Blízkém východě. Spojené státy a Izrael podle amerických médií připravují nové útoky proti Íránu, zatímco regionem otřásají údery na energetická zařízení a ropné tankery. Severomořská ropa Brent překonala hranici 112 dolarů za barel. Investoři se obávají narušení globálních dodávek.

Volavky bílé se vracejí do Británie. Pomáhá jim obnova mokřadů

Do britské přírody se postupně vrací volavky bílé, které v minulosti téměř vyhubil obchod s ozdobným peřím. V hrabství Cambridgeshire bylo nedávno pozorováno třináct těchto ptáků. Jejich návrat doprovází rozsáhlá obnova mokřadů, které poskytují útočiště řadě dalších živočichů.

USA a Izrael plánují masivní údery na Írán po amerických volbách

Spojené státy a Izrael plánují krátkou a intenzivní sérii úderů proti Íránu, kterou chtějí zahájit po listopadových volbách do amerického Kongresu. Napsal to ve středu deník The New York Times s odvoláním na zdroje z administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Útoky mají cílit na jaderná a vojenská zařízení a energetickou infrastrukturu s cílem přimět Teherán přistoupit na americké podmínky při vyjednáváních, což se Washingtonu téměř osm měsíců od začátku války zatím nepovedlo.

První tanker s ruskou naftou vyráží do USA. A to je jen začátek

Rusko ve čtvrtek vyšle do Spojených států první tanker s naftou na základě dohody mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem. Americký prezident chce dodávkami zmírnit tlak rostoucích cen energií, zatímco Moskva získává novou příležitost k vývozu. Dohoda však vyvolala ostrou kritiku Ukrajiny i evropských spojenců Washingtonu. Prezident Volodymyr Zelenskyj dokonce prohlásil, že se cítí zrazen.

ANALÝZA: Žádný prostor pro diplomacii? V Jemenu probíhá existenční válka

Jemenští povstalci zasáhli raketami výcvikový a vojenský tábor a letiště v Jemenu. Provládním silám se sice podařilo dobýt zpět území na pobřeží Rudého moře, tvrdé boje však zuří v okolí města Taiz a v severních provinciích Marib a Al-Džauf. Hútíové rovněž udeřili na cíle v Saúdské Arábii. Válka vstupuje do kritické fáze. Prostor pro diplomacii se zúžil. Obě strany tentokrát bojují o svou existenci. I přes úspěchy provládních sil je jemenská vláda v ohrožení.

Ruské útoky v Kyjevě zabily jednoho člověka, 24 zranily, uvedli záchranáři

Ruské raketové útoky v noci na dnešek v Kyjevě zabily jednoho člověka, dalších 24 zranily, oznámila Státní služba pro mimořádné situace (DSNS) a městská správa. Podle starosty Vitalije Klička je kromě jiného poničena část infrastruktury metra na Jižním mostě přes Dněpr. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko proti Kyjevu ve třech vlnách odpálilo 21 raket a útoky ukazují, že se postoj Moskvy k možnému ukončení války nemění. Rusko oznámilo, že jeho armáda v ukrajinské metropoli zaútočila na podniky ze zbrojního průmyslu.

Paruka, umělý nos a krvavá akce. Nicolas Cage se vrací v nečekané podobě

Nicolas Cage znovu překvapuje výraznou proměnou. V připravovaném akčním thrilleru Best Pancakes in the County se objeví s černou kudrnatou parukou, umělým nosem a extravagantním oblečením. Nový trailer představuje oscarového herce jako nebezpečného podvodníka, který se zaplete do krvavého střetu v maloměstské restauraci. Film dorazí do amerických kin 20. listopadu.

Izraelské síly zadržely amerického politika. Pomáhal Palestincům se sklizní oliv

Izraelské bezpečnostní složky zadržely na okupovaném Západním břehu Jordánu amerického demokratického politika Brada Landera. Kandidát do Kongresu pomáhal palestinským farmářům se sklizní oliv, když na místo dorazili vojáci. Spolu s ním skončily ve vazbě desítky dobrovolníků včetně amerických rabínů. Izrael zásah obhajuje bezpečnostními důvody, Lander jej označil za útok na práva Palestinců.

Policie v Litvě odhalila obří výrobnu drog, zastavila zásilku učenou pro Česko

Vyšetřovatelé v Litvě odhalili velkou laboratoř vyrábějící syntetické drogy. Zajistili více než 500 kilogramů metamfetaminu (pervitinu) a 300 kilogramů amfetaminu. Dnes o tom informuje server Euronews. Při třídenní operaci, která se netýkala jen této laboratoře, policie v jedné logistické firmě zastavila i zásilku určenou pro Česko a obsahující 17 kilogramů metamfetaminu.

Macron obvinil zahraniční lídry ze zneužívání nepokojů ve Francii. Kritika míří na Trumpa a Netanjahua

Francouzský prezident Emmanuel Macron obvinil zahraniční politiky, že zneužívají násilné nepokoje ve Francii k získávání politických bodů před blížícími se volbami. Přestože nikoho přímo nejmenoval, jeho kritika zjevně mířila na amerického prezidenta Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Oba v uplynulých dnech spojovali násilnosti ve francouzských ulicích s migrací a radikálním islámem.

Trump popřel jednání s Íránem. Naznačil blížící se zvrat

Americký prezident Donald Trump naznačil, že konflikt s Íránem by mohl brzy dospět k zásadnímu zvratu. Washington podle něj s Teheránem nevyjednává a další vývoj se ukáže v nejbližší době. Jeho slova přicházejí ve chvíli, kdy se objevily informace o přípravách nových amerických a izraelských úderů. Ty by mohly přijít po listopadových volbách do Kongresu.

Nigérie potvrdila první případ eboly. Desítky lidí jsou pod dohledem zdravotníků

Nigérie potvrdila první případ eboly v souvislosti s epidemií, která od května zasahuje několik afrických zemí. Nakaženou je žena, která do země přicestovala z Ugandy. Laboratorní testy u ní potvrdily vzácný virus Bundibugyo, který způsobuje ebolu. Pacientka je v izolaci a zdravotníci nyní sledují 44 lidí, kteří s ní přišli do kontaktu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama