Protext ČTKBiotech Act: Evropa chce posílit konkurenceschopnost v klinickém výzkumu

Biotech Act: Evropa chce posílit konkurenceschopnost v klinickém výzkumu

Praha/Brusel 19. listopadu 2026 (PROTEXT) – Evropská unie pokračuje v přípravě nové legislativy European Biotech Act, která má posílit konkurenceschopnost evropského biotechnologického a farmaceutického výzkumu a zlepšit dostupnost inovativní léčby pro pacienty. Návrh Evropské komise nyní prochází projednáváním v Radě EU a Evropském parlamentu. Jednou z klíčových součástí návrhu je revize evropského nařízení o klinických hodnoceních, která má zjednodušit administrativní procesy, zkrátit schvalovací lhůty a usnadnit realizaci mezinárodních klinických studií.

Evropský Biotech Act reaguje na rostoucí globální konkurenci v oblasti výzkumu a vývoje nových léčiv. Podle analýzy společnosti IQVIA pro Evropskou federaci farmaceutického průmyslu a asociací (EFPIA) klesl podíl Evropského hospodářského prostoru na celosvětovém počtu komerčních klinických studií z 22 % v roce 2013 na 12 % v roce 2023. Mezi lety 2018 a 2023 se zároveň přibližně o 60 tisíc snížil počet pacientů zařazených do studií, které zahrnovaly alespoň jedno výzkumné pracoviště v Evropském hospodářském prostoru. Nová legislativa má pomoci tento trend zvrátit, odstranit zbytečné administrativní překážky a vytvořit předvídatelnější prostředí pro klinický výzkum.

„Evropa v posledních letech ztrácí tempo i investice do klinického výzkumu ve prospěch Spojených států a Číny. Biotech Act představuje příležitost tento trend zvrátit. Potřebujeme zkrátit schvalovací lhůty, odstranit zbytečnou administrativu a přivést do Evropy více klinických studií. Získají tím pacienti, kteří se mohou dostat k inovativní léčbě dříve, lékaři díky zkušenostem s nejmodernějšími terapeutickými postupy i zdravotnické systémy, kterým klinické studie pomáhají snižovat náklady na léčbu. Velký potenciál vidíme také ve využití umělé inteligence a digitalizace, například při přípravě klinických studií, sběru dat nebo v možnostech zapojení pacientů na dálku,“ uvádí David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).

K budoucí podobě European Biotech Actu a jeho dopadům na klinický výzkum se v listopadu uskutečnil v Evropském parlamentu v Bruselu kulatý stůl pořádaný Asociací inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) za účasti zástupců evropských institucí, českého ministerstva zdravotnictví, farmaceutického průmyslu a pacientských organizací.

„Klíčové je, abychom přišli s legislativou, která bude ambiciózní, ale zároveň vymahatelná. Evropa může v oblasti biotechnologií udělat obrovský pokrok, pokud dokáže naplno využít výhod jednotného trhu. Výzkum, vývoj i zavádění biotechnologií do praxe jsou mimořádně nákladné, a proto je zásadní spolupráce napříč členskými státy a co nejjednodušší pravidla. Ve výsledku z toho nebude těžit pouze průmysl, ale především pacienti, kteří získají rychlejší přístup ke kvalitní inovativní léčbě. Právě tento cíl nesmíme během legislativního procesu ztratit ze zřetele,“ říká Ondřej Krutílek, poslanec Evropského parlamentu.

Rychlejší schvalování klinických studií

Jedním z nejvýznamnějších opatření European Biotech Actu je plánovaná úprava nařízení o klinických hodnoceních. Návrh Evropské komise počítá se zkrácením standardní lhůty pro počáteční povolení klinické studie ze 75 na 47 dní, pokud není nutné vyžádat si doplňující informace. Současně má omezit duplicitní dokumentaci, zlepšit koordinaci mezi členskými státy a usnadnit realizaci studií ve více evropských zemích. Větší prostor by měly dostat také moderní technologie, včetně umělé inteligence při navrhování klinických hodnocení, digitálního sběru dat a inovativních způsobů provádění studií.

„Ministerstvo zdravotnictví ČR podporuje hlavní cíle evropského Biotech Actu. Potřebujeme rychlejší, koordinovanější a předvídatelnější schvalování klinických studií a větší harmonizaci pravidel napříč Evropskou unií. To vše ale musí probíhat bez kompromisů v oblasti bezpečnosti pacientů a kvality získávaných dat. Za důležité považujeme také jasné vymezení odpovědností jednotlivých aktérů a zachování možnosti členských států připomínkovat společné postupy. Samotné přijetí legislativy přitom nebude stačit. Rozhodující bude její praktické zavedení a zajištění dostatečných kapacit, aby bylo možné nové požadavky a lhůty skutečně dodržovat,“ vysvětluje Jana Hlaváčová, vedoucí oddělení hodnocení zdravotnických technologií ministerstva zdravotnictví ČR.

Význam rychlého přijetí legislativy zdůrazňují také zástupci evropského farmaceutického průmyslu. V globální konkurenci o umístění klinických studií rozhoduje vedle odborných kapacit a kvality zdravotnictví také rychlost schvalovacích procesů a předvídatelnost regulatorního prostředí.

„Celosvětová konkurence v oblasti klinických hodnocení sílí. Evropa přitom má příležitost posílit svou pozici jako atraktivní místo pro farmaceutický výzkum a vývoj. Návrh evropského aktu o biotechnologiích (European Biotech Act) obsahuje několik opatření, která mohou zlepšit podmínky pro klinický výzkum v Evropě. Patří mezi ně kratší lhůty pro schvalování, možnost souběžného posuzování změn, omezení duplicitních požadavků na dokumentaci a jednodušší postupy pro provádění klinických hodnocení ve více zemích. Těšíme se na spolupráci s tvůrci politik a dalšími partnery, aby byla legislativa rychle přijata a účinně uvedena do praxe. Může tak přispět k lepším podmínkám pro klinický výzkum a inovace a zvýšit konkurenceschopnost Evropy v této oblasti. V konečném důsledku z toho budou mít prospěch pacienti,“ uvádí Alexandra Tamas, místopředsedkyně pracovní skupiny EFPIA Biotech Advocacy Task Force a ředitelka pro evropské veřejné záležitosti společnosti Novartis.

Silnější hlas pacientů

Některé změny pravidel pro klinická hodnocení by mohly pacientům přinést konkrétní přínosy, zejména více příležitostí zapojit se do klinického výzkumu. Evropské pacientské organizace zároveň upozorňují, že legislativní změny by měly více zohledňovat potřeby samotných účastníků studií.

„Pro pacienty je nejdůležitější, aby nová legislativa skutečně zohledňovala jejich potřeby. To znamená zapojovat je již do přípravy klinických studií, harmonizovat formuláře informovaného souhlasu a usnadnit přeshraniční přístup ke klinickým hodnocením. Pacienti by neměli být znevýhodněni jen proto, že se vhodná klinická studie neuskutečňuje v jejich domovské zemi. Stejně důležité je, aby účastníci klinických studií lépe odráželi rozmanitost populace. K tomu je třeba odstraňovat překážky, kterým čelí skupiny obyvatel s omezeným přístupem ke klinickému výzkumu nebo s nedostatečným zastoupením ve studiích. Musíme zajistit, aby poznatky z klinických studií tuto rozmanitost odrážely a daly se využít v evropské zdravotnické praxi,“ uzavírá Solène Jouan, specialistka na evropskou zdravotní politiku organizace European Patients’ Forum.

European Biotech Act představuje příležitost ke zjednodušení evropské regulace, ale také k posílení pozice Evropy v mezinárodním výzkumu. Rozhodující bude, zda se podaří navrhované změny promítnout do skutečně rychlejších a koordinovanějších procesů napříč členskými státy. Právě jejich praktické fungování určí, zda Evropa dokáže přilákat více klinických studií a nabídnout pacientům širší možnosti přístupu k inovativní léčbě.

 

Zdroj: Asociace inovativního farmaceutického průmyslu

www.aifp.cz

 

PROTEXT

 

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/60123.

Doporučujeme

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.

Američanka Susan Smith, která utopila své dva syny, chce vyjít z vězení na podmínku. Exmanžel nesouhlasí

Susan Smith, která si odpykává doživotní trest za vraždu svých dvou malých synů, se znovu uchází o podmínečné propuštění. Její bývalý manžel David Smith však žádá, aby zůstala ve vězení až do konce života. Ani po více než třech desetiletích podle něj bolest ze ztráty dětí nijak nezeslábla.

Rusko několikrát zasáhlo historické centrum Oděsy, zemřeli čtyři lidé

Nejméně čtyři mrtvé a devět zraněných si vyžádaly čtyři ruské útoky, které zasáhly historické centrum Oděsy, vyplývá z hlášení ukrajinských úřadů. Dalších 12 lidí včetně 11letého chlapce bylo zraněno při ruském útoku na trh ve Zlatopilu v Charkovské oblasti, uvedl náčelník tohoto východoukrajinského regionu Oleh Syněhubov. Jedna zraněná žena je ve vážném stavu, dodal. O devíti zraněných informovaly úřady v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě země.

Rusko otevřelo kryptoměny běžným investorům

Rusko nově umožňuje drobným investorům nakupovat bitcoin, ether a stablecoin USDT prostřednictvím regulovaných zprostředkovatelů. Nová pravidla stanovují roční limit nákupů a povinné testování investorů. Moskevská burza plánuje zahájit obchodování začátkem prosince.

Trump dorazil na summit APEC do Číny, na letišti ho přivítal jeho protějšek Si

Americký prezident Donald Trump dorazil do jihočínského Šen-čenu, kde se zúčastní dvoudenního summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC). Na letišti ho přivítal jeho čínský hostitel Si Ťin-pching, který tak opětoval gesto, které šéf Bílého domu učinil při zářijové návštěvě čínského prezidenta ve Spojených státech.

Bajkal se po desetiletích vysychání znovu plní vodou

V povodí Bajkalu přibývá vody, hladina jezera stoupá a okolní krajina se zelená. Obrat po desetiletích vysychání začal kolem roku 2017. Souviset může se změnami proudění vzduchu, které do oblasti přivádějí více vláhy.

Putin kritizoval evropskou ekonomiku a vyzdvihoval tu ruskou. Data ale nehovoří v jeho prospěch

Evropská unie (EU) zaostává za konkurencí. Rusko vykazuje navzdory americkým sankcím ekonomickou odolnost. S takovými slovy vystoupil na dvoudenní podnikatelské konferenci v rámci summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se koná v Číně, ruský prezident Vladimir Putin. Evropská ekonomika je ale podle Evropské komise (EK) odolnější, než se očekávalo. Navzdory energetické krizi, geopolitickému napětí a vysoké inflaci pokračuje v růstu. Růst ruské ekonomiky ve třetím čtvrtletí naproti tomu zpomalil na jedno procento.

Globální nekontrolovanost umělé inteligence je rizikem, uvedl kanadský premiér

Nedostatek globální kontroly nad umělou inteligencí (AI) představuje ohromné riziko a je nejvyšší čas ji usměrnit. Na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) to dnes řekl kanadský premiér Mark Carney, informovala agentura AFP. Umělá inteligence je jedním z témat programu letošního setkání.

Muska nepotřebujeme. Ukrajina poškodila Krymský most bez Starlinku

Ukrajina dokázala vážně poškodit Krymský most bez použití satelitních systémů Starlink nebo Starshield. Nasadila vlastní komunikační systém. Cílem operace mělo být ponížení ruského prezidenta Vladimira Putina před setkáním s americkým a čínským protějškem.

Netanjahu ztrácí kontrolu nad izraelským parlamentem. Opozice prosadila nového předsedu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu utrpěl další politickou porážku. Parlament v úterý zvolil novým předsedou Knesetu Matana Kahanu z opoziční strany Jašar, čímž oslabil vliv dosavadního premiéra na legislativní proces. Hlasování představuje první významný úspěch opozičního bloku vedeného bývalým náčelníkem generálního štábu Gadim Eisenkotem po říjnových volbách. Přesto zůstává nejisté, zda se opozici podaří sestavit novou vládu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama