Podupáváte si při práci nohou, pohupujete kolenem nebo neustále měníte polohu na židli? Drobné pohyby, které okolí často vnímá jako projev nervozity, mohou mít překvapivé zdravotní přínosy. Výzkumy naznačují, že podporují krevní oběh, pomáhají regulovat hladinu cukru v krvi a některým lidem mohou dokonce usnadňovat soustředění.
Dlouhé hodiny strávené sezením představují pro lidské tělo značnou zátěž. Svaly dolních končetin zůstávají téměř neaktivní, krev proudí pomaleji a postupně se mohou objevovat pocity ztuhlosti nebo otoky nohou. Neurolog David Perlmutter však upozornil, že neustálé drobné pohyby nemusejí být pouze zlozvykem. Mohou představovat přirozenou reakci nervového systému na dlouhodobou nečinnost.
I krátké pohyby mohou podpořit krevní oběh
Zajímavé výsledky přinesla studie z roku 2016, během níž vědci sledovali jedenáct zdravých mladých dospělých. Účastníci seděli tři hodiny, přičemž jednou nohou pravidelně pohybovali po dobu jedné minuty každých pět minut. Druhou nohu nechávali v klidu, aby mohli výzkumníci porovnat rozdíly.
Ukázalo se, že pohybující se končetina vykazovala výrazně lepší průtok krve a její cévy si zachovaly schopnost reagovat na zvýšené proudění krve. U nehybné nohy se naopak cévní funkce po několika hodinách sezení zhoršila. Výsledky tak naznačují, že i nenápadné pohyby mohou částečně omezovat nepříznivé účinky dlouhodobého sezení na cévy.
Další přínos se může týkat hladiny cukru v krvi. V experimentu z roku 2021 sledovali vědci dvacet dospělých s obezitou, kteří po vypití glukózového roztoku strávili tři hodiny vsedě. Při jedné návštěvě zůstávali v klidu, při druhé střídali dvě a půl minuty pohybování nohama se stejně dlouhou přestávkou.
Při pravidelných pohybech vědci naměřili nižší vzestup hladiny glukózy a inzulinu než během nehybného sezení. Výzkumníci to spojují s aktivací svalů, které při práci využívají glukózu jako zdroj energie. Studie však zahrnovala pouze malý počet účastníků, a její výsledky proto nelze automaticky vztahovat na celou populaci.
Pohyb může pomáhat také se soustředěním
Neustálé pohupování nohou nebo hraní si s předměty bývá někdy považováno za známku nepozornosti. U některých lidí ale může mít opačný efekt. Drobné opakované pohyby jim mohou pomáhat udržovat přiměřenou míru bdělosti, zejména při dlouhých a monotónních úkolech.
Tento vztah vědci zkoumají například u lidí s poruchou pozornosti a hyperaktivitou (ADHD). Studie z roku 2024, která sledovala 70 dospělých s ADHD, zjistila souvislost mezi častějším spontánním pohybem a lepším výkonem při úkolu vyžadujícím pozornost. Neznamená to však, že pohupování nohou automaticky zlepší soustředění každému. Účinek se může výrazně lišit podle člověka i vykonávané činnosti.
Odborníci zároveň zdůrazňují, že drobné pohyby nejsou náhradou pravidelného cvičení ani přestávek od sezení. Jejich příznivé účinky bývají spíše krátkodobé. Pokud člověk tráví většinu dne u počítače, měl by se pravidelně projít, protáhnout a věnovat se také intenzivnější fyzické aktivitě.
Když ale není možné od pracovního stolu odejít, může pomoci alespoň střídavé zvedání pat, kroužení kotníky nebo propínání nohou. I takové jednoduché pohyby zapojují svaly, které by jinak během dlouhého sezení zůstávaly nečinné.
