Mars možná není tak geologicky neaktivní, jak se dlouho předpokládalo. Evropská vesmírná sonda zachytila nad jednou z největších sopek rudé planety neobvyklé koncentrace plynu, který na Zemi běžně uniká při sopečné činnosti. Nová studie naznačuje, že hluboko pod marťanským povrchem se stále může nacházet horké magma.
Mezinárodní tým vědců při analýze dat ze sondy ExoMars Trace Gas Orbiter odhalil neobvyklé koncentrace chlorovodíku v oblasti sopky Alba Mons. Ta se rozkládá na severní polokouli Marsu a patří k nejrozsáhlejším sopečným útvarům ve Sluneční soustavě. Přestože se chlorovodík v atmosféře planety podařilo zaznamenat už dříve, nové poznatky naznačují, že část plynu může pocházet přímo z jejího nitra.
Plyn se objevoval v neobvyklém období
Chlorovodík se v marťanské atmosféře obvykle vyskytuje v největších koncentracích během zimy na severní polokouli, zatímco v létě jeho množství výrazně klesá. Nad oblastí Alba Mons však přístroje opakovaně zaznamenávaly zvýšené hodnoty právě na začátku léta. Plyn se navíc objevoval na stejném místě, což vědce přimělo hledat jiné vysvětlení než běžné atmosférické procesy.
Na snímcích pořízených kamerou CaSSIS následně odborníci objevili na svazích sopky úzké trhliny, z nichž některé dosahují délky stovek metrů. Jejich okolí vykazovalo také barevné změny povrchu. Vědci předpokládají, že právě těmito puklinami může z podzemí unikat vulkanický plyn, podobně jako ze sopečných průduchů na Zemi.
Jedno z možných vysvětlení souvisí se sezónním střídáním teplot. Během marťanské zimy mohou trhliny uzavírat vrstvy ledu, které brání plynu uniknout. Jakmile se na začátku léta oteplí, led sublimuje, tedy přechází přímo z pevného do plynného skupenství, a plyn se uvolní do atmosféry. Výzkumníci považují za nejpravděpodobnější vysvětlení únik plynu spojený s podpovrchovou magmatickou aktivitou.
Objev může pomoci při hledání života
Případná přítomnost horkého magmatu pod povrchem Marsu by měla význam také pro hledání mimozemského života. Pokud se magma dostává do kontaktu s podzemní vodou, mohou vznikat hydrotermální systémy, které poskytují teplo a chemickou energii. Podobná prostředí na Zemi obývají mikroorganismy i v místech, kam neproniká sluneční světlo.
Vědci proto považují oblast Alba Mons za zajímavý cíl budoucího výzkumu. Přímé důkazy současné sopečné činnosti v podobě erupcí nebo nových lávových proudů zatím neexistují. Nové výsledky však doplňují dřívější poznatky o marťanských otřesech a geologicky mladých sopečných útvarech.
Samotná přítomnost chlorovodíku ještě nedokazuje, že je pod sopkou aktivní magma. Plyn totiž může vznikat také jinými chemickými procesy. Jeho opakovaný výskyt nad stejnou oblastí však podle výzkumníků představuje další indicii, že Mars nemusí být geologicky mrtvou planetou. Studie vyšla 4. listopadu v časopise Science Advances.
