Lidská činnost výrazně ovlivňuje množství vody uložené v půdě, řekách, jezerech i podzemních zásobách. Nová studie využívající více než dvacet let satelitních měření odhalila 40 oblastí, kde změny zásob vody významně souvisejí se zemědělstvím, zavlažováním nebo výstavbou přehrad. V některých regionech je vliv lidské činnosti dokonce výraznější než vliv sledovaných klimatických faktorů.
Vědci analyzovali data družicových misí GRACE a GRACE-FO, které sledují nepatrné změny zemské gravitace. Díky nim dokážou odhadovat, kolik vody se nachází na pevnině a jak se její množství v průběhu času mění. Výzkum zahrnoval období od dubna 2002 do listopadu 2025 a přinesl podrobnější pohled na dlouhodobé změny zásob vody.
Výsledky, které NASA zveřejnila 20. října, ukazují, že lidské zásahy souvisejí se změnami zásob vody na všech nepolárních kontinentech kromě Austrálie. Mezi nejvýznamnější faktory patří čerpání podzemní vody, zavlažování, změny využití krajiny a budování vodních nádrží.
Podzemní voda v některých oblastech rychle ubývá
Výrazné úbytky vědci zaznamenali v zemědělských oblastech závislých na čerpání podzemní vody. Patří mezi ně kalifornské Central Valley, jižní část amerických Velkých planin, mexický stát Chihuahua a severní Indie.
Právě v severní Indii nová analýza odhalila rychlejší pokles zásob vody, než naznačovaly předchozí odhady. Zemědělci zde dlouhodobě využívají podzemní vodu k zavlažování polí. Úbytek vody přitom nelze vysvětlit pouze ustupujícími himálajskými ledovci. Ty podle vědců představují přibližně 15 procent zaznamenaného poklesu.
Nová metoda zpracování satelitních dat umožnila zachytit dlouhodobé změny s pětkrát až desetkrát vyšším prostorovým rozlišením než dřívější analýzy. Výzkumníci tak dokázali odhalit i některé dosud nezaznamenané dopady lidské činnosti.
Podle vědecké studie, publikované v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, byly odhadované regionální změny zásob vody v průměru o 33 procent větší než při použití tradičních metod. Výsledky tak naznačují, že úbytek sladké vody mohl být v některých oblastech dosud podceňován.
Někde zásoby vody naopak rostou
Lidská činnost však nemusí vést pouze k úbytku vody. V některých částech subsaharské Afriky vědci zaznamenali její nárůst v oblastech, kde původní savany nahradila zemědělská půda. Podobný vývoj pozorovali také v brazilském státě Maranhão, kde lesy a křovinaté porosty ustoupily pěstování sóji.
Významnou roli hrají rovněž vodní stavby. Nová satelitní mapa zachytila například napouštění přehradní nádrže Bogučany v Rusku nebo zvýšení zásob vody v okolí Karakumského kanálu v Turkmenistánu. Část vody přepravované kanálem totiž prosakuje do okolní půdy a ovlivňuje místní podzemní zásoby.
Výzkum zároveň ukázal, že změny související s lidskou činností mohou být lokálně výraznější než změny spojené s klimatickými podmínkami. Ve čtyřech pevninských oblastech vykazoval některý z lidských faktorů silnější statistickou souvislost se zásobami vody než kterýkoli ze sledovaných klimatických ukazatelů.
Přesnější satelitní měření mohou vědcům pomoci lépe sledovat dopady zavlažování, přehrad a čerpání podzemní vody. To je důležité zejména v odlehlých oblastech, kde chybí dostatek pozemních měření a skutečný rozsah změn vodních zásob se dosud obtížně určoval.
