Nový návrh sedmiletého rozpočtu EU, který dnes představilo irské předsednictví, je podle Švédska nepřijatelný. Celkový objem prostředků v rozpočtu se musí dále výrazně snížit, uvedla na sociální síti X švédská ministryně pro evropské záležitosti Jessica Rosencrantz. Švédsko patří společně s Německem, Nizozemskem či Rakouskem mezi čisté plátce do unijního rozpočtu, kteří požadovali snížení rozpočtu o několik set miliard eur. Návrh odmítli i spoluzpravodajové Evropského parlamentu pro příští rozpočet Siegfried Mureșan a Carla Tavares, nicméně z opačného důvodu. Vadí jim škrty a osekávání výdajů na obranu i konkurenceschopnost.
Irské předsednictví dnes navrhlo snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (zhruba 39,5 bilionu Kč), ukázal příslušný dokument. Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (zhruba 42,9 bilionu Kč), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh komise.
The new MFF negotiating box is unreasonable. The overall volume must come down significantly. The numbers that have been put on the table still present a wildly unaffordable increase and we are therefore nowhere near an agreement. Sweden will continue to fight for a better budget, not a bigger one.
— Jessica Rosencrantz (@Rosencrantz_J) October 10, 2026
Největší procentní snížení oproti původnímu návrhu Evropské komise se týká rozpočtového okruhu Globální Evropa, kde irské předsednictví navrhuje škrty o 17 procent. Z této kapitoly se financuje vnější činnost EU, včetně rozvojové spolupráce a podpory sousedních regionů. V oblasti konkurenceschopnosti, prosperity a bezpečnosti počítá se snížením o 13 procent, v administrativě o 8,8 procenta a v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti, zemědělství a rybolovu o tři procenta. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
„Nový vyjednávací rámec je nepřijatelný. Celkový objem musí být výrazně snížen,“ reagovala na návrh švédská ministryně. „Čísla, která byla předložena, stále představují naprosto neúnosný nárůst, a proto jsme od dohody ještě velmi daleko,“ dodala. Švédsko bude podle ní i nadále usilovat o lepší rozpočet, nikoli o větší rozpočet.
Škrty naopak vadí vyjednavačům Evropského parlamentu. „Důrazně odmítáme vyjednávací rámec irského předsednictví pro příští víceletý rozpočet EU. Omezuje výdaje na obranu v době, kdy bezpečnostní hrozby narůstají, snižuje investice do konkurenceschopnosti, zatímco Evropa ve světě ztrácí pozice, a neposkytuje dostatek prostředků zemědělcům a regionům,“ uvedl na sociální síti X rumunský europoslanec Mureșan z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP). „Parlament přijal své stanovisko letos v dubnu a náš postoj zůstává neměnný: se škrty, které oslabují Evropu, souhlasit nebudeme. Jsme připraveni jednat, ale dohoda musí vycházet z ambicí, nikoli z logiky čistých příspěvků a příjmů,“ dodal.
„Jak může Evropa nadále hrát vedoucí roli na světové scéně, když zároveň osekává finanční prostředky, které mají tyto ambice podpořit? Parlament nežádá více peněz, žádáme o zdroje odpovídající odpovědnosti, která je od EU vyžadována,“ doplnila ho spoluzpravodajka, portugalská europoslankyně Carla Tavares z frakce socialistů a demokratů (S&D).
Nový návrh rozpočtu na roky 2028 až 2034 bude jedním z hlavních témat říjnového summitu EU, který začíná příští čtvrtek v Bruselu. Česko bude na schůzce zastupovat premiér Andrej Babiš. Ten po zveřejnění dřívějšího kyperského návrhu rozpočtu uvedl, že je lepší než návrh Evropské komise, nicméně dodal, že Praha s ním stále není spokojena.
