Německo poskytne Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi, zbrojní balíček v hodnotě jedné miliardy eur (24,5 miliardy Kč) a dodá jí také energetickou pomoc ve výši 350 milionů eur (8,6 miliardy Kč). Dnes to podle agentury Reuters oznámil spolkový kancléř Friedrich Merz, který přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva. Merz, který se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, vyzval Rusko k mírovým jednáním.
O německé pomoci za více než 1,3 miliardy eur dnes na síti X informoval i Zelenskyj. „Součástí jsou zbraně, které nám nyní pomohou, ale také podpora energetického sektoru před nadcházející zimou,“ napsal prezident. „Děkuji, Německo. Děkuji, Friedrichu. Děkuji celé Evropě, že stojí za Ukrajinou a pomáhá nám chránit lidské životy,“ dodal ukrajinský prezident.
⚡️ Germany announces $1.46 billion in aid for Ukraine, including interceptor drones. The package was announced by President Volodymyr Zelensky and German Chancellor Friedrich Merz at a joint press conference in Kyiv. https://t.co/HluzaPb1FZ
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) October 4, 2026
Během Merzovy návštěvy Kyjeva, kam ho doprovázeli zástupci německých společností, udeřilo Rusko v ukrajinské metropoli znovu na Severní most. Tento útok Merz zmínil, když podle Reuters řekl, že jeho cesta na Ukrajinu ukazuje to, že se nenechá zastrašit ani náletem dronů.
Merz rovněž řekl, že i Německo čelí dronovým incidentům. Německo nedávno obvinilo Rusko ze srpnového hybridního útoku na letiště Lipsko/Halle, kde jeden ze zaměstnanců poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov objevil dron s výbušninou, ale s nefunkční roznětkou. Moskva toto obvinění odmítla. Německo v reakci na incident rozhodlo mimo jiné o uzavření ruského generálního konzulátu v Bonnu a vypovězení smlouvy kulturnímu institutu Ruský dům v Berlíně. Podle kritiků totiž dlouho nesloužil umělcům, ale špionům. Rusko v odvetě nařídilo uzavřít německý generální konzulát v Petrohradu a Goetheho instituty v Rusku.
Merz dnes řekl, že ruské útoky na Německo nepřestanou, i kdyby Berlín zastavil pomoc napadené Ukrajině. Řekl, že Ukrajina i Německo ale činí vše, aby se Evropa zapojila do diplomatického procesu vedoucího k ukončení války.
Zatímco Ukrajina v minulosti opakovaně navrhovala okamžité zastavení všech bojů a jednání, Rusko případné příměří spojuje s řadou podmínek. Požaduje například mezinárodní uznání ruské anexe okupovaných ukrajinských území a rovněž trvá na předání celého Donbasu, tedy i území, která ruská armáda dosud nedokázala obsadit. Moskva také požaduje jednat o základních příčinách konfliktu – mezi nimi Rusko uvádí záměr Kyjeva vstoupit do NATO či svržení proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2014.
