Íránský prezident Masúd Pezeškján dnes uvedl, že je čas ukončit válku se Spojenými státy, dokud je Teherán podle něj vůči Washingtonu v silné pozici. Informovaly o tom agentury DPA a AFP. Spojené státy jsou kvůli válce nenáviděny po celém světě, prohlásil také íránský prezident, který ale kategoricky odmítl kapitulaci.
„Je lepší ukončit válku nyní, dokud jsme v silné a důstojné pozici, dokud celý svět uznává naše vítězství a zdůrazňuje, že Spojené státy zaútočily na naše školy, nemocnice a infrastrukturu v rozporu se všemi pravidly a že jsou po celém světě nenáviděny,“ řekl dnes Pezeškján na konferenci íránské lékařské společnosti.
Iranian President Masoud Pezeshkian said Friday it was time to end the months-long Middle East war with the United States because Tehran appeared to be in a stronger position than Washington.
— AFP News Agency (@AFP) August 21, 2026
➡️ https://t.co/a7FmGk1n2q pic.twitter.com/7os3j3v9J9
Prezident uvedl, že jeho země by neměla odmítat mír, ale musí zůstat ostražitá vůči možnému podvodu. „Za žádných okolností se nepodvolíme šikaně,“ řekl. „Budeme proti nim stát až do posledního dechu a dáme jim drtivou odpověď,“ uvedl s tím, že ale válka musí jednou skončit.
Pezeškján dnes také podle AFP obhajoval červnové memorandum o porozumění se Spojenými státy, které mělo do 60 dnů dospět k dohodě o míru. „V této dohodě nenajdou jedinou klauzuli, která by naznačovala kapitulaci,“ řekl íránský prezident, který podle médií patří k pragmatickým činitelům íránského režimu a snaží se o dohodu i kvůli zmírnění amerických sankcí.
Někteří Pezeškjána za podpis memoranda už dříve kritizovali. Nejvyšší vůdce teokratického režimu ajatolláh Modžtaba Chameneí měl k němu výhrady. „Měl jsem jiný názor, ale dal jsem souhlas,“ prohlásil podle AFP už dříve Chameneí.
Válku začaly Spojené státy a Izrael, když 28. února zaútočily na Írán a týž den zabily i nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Útoky zdůvodnily snahou zabránit Teheránu ve vývoji jaderné zbraně, Írán ale tvrdí, že jeho jaderný program je mírový. Od 8. dubna platí příměří, které však obě strany porušují. Írán útočí v odvetě i na území amerických spojenců v Perském zálivu.
Lhůta 60 dnů pro uzavření mírové dohody, kterou si daly Washington a Teherán v červnovém memorandu, vypršela tento týden v pondělí. Obě strany se už v červenci začaly obviňovat z porušování memoranda, podle něhož měl být mimo jiné otevřen Hormuzský průliv, důležitý pro export ropy a zemního plynu.
Tuto středu americký prezident Donald Trump vyhlásil ekonomickou válku Íránu a pohrozil tvrdými dopady na hospodářství všem zemím, které by Teheránu pomáhaly. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí Trumpovi vzkázal, že mu tyto kroky přinesou jen další porážku. Postup Washingtonu označil za americký ekonomický terorismus, který podle něj ohrožuje globální ekonomiku.
Arakčí k příspěvku na sociální síti X ve čtvrtek také připojil článek The New York Times (NYT) o veřejném dluhu americké federální vlády, který poprvé překonal 40 bilionů dolarů (828 bilionů Kč). Prudce rostoucí náklady na obranu, sociální programy i splátky úroků daleko převyšují příjmy amerického federálního rozpočtu, které navíc brzdí daňové úlevy. Podle některých analytiků se v USA schyluje k rozpočtové krizi.
Trump už zřejmě nemá mnoho pák, které by mohl použít k většímu tlaku na Írán. Navíc ho v listopadu čeká zkouška v podobě voleb do Kongresu v polovině jeho mandátu. Deník NYT tento týden připomněl, že Trump nedosáhl toho, co označil za důvod války – omezení jaderných ambicí Teheránu. Tamní režim naopak posílil svůj vliv díky blokádě Hormuzského průlivu, která přispěla k výraznému růstu cen paliv ve světě.
