Meziroční inflace ve Velké Británii v červenci vzrostla na 2,9 procenta. Ještě v červnu dosahovala 2,6 procenta. Hlavní příčinou byly vyšší účty domácností za energie, zejména prudké zdražení plynu.
Nová oficiální data ukázala, že červencový růst spotřebitelských cen odpovídal očekávání ekonomů. Inflace se po několika měsících poklesu znovu vzdálila dvouprocentnímu cíli Bank of England.
Největší vliv měly náklady na bydlení a energie. Britský energetický regulátor v červenci zvýšil cenový strop přibližně o 13 procent. Průměrný účet domácnosti využívající elektřinu a plyn tak v přepočtu na celý rok vzrostl o 221 liber na 1 862 liber.
Ceny plynu se během července zvýšily o 14,7 procenta. Šlo o jejich nejvýraznější růst od října 2022, kdy britské domácnosti začaly ve větší míře pociťovat dopady evropské energetické krize. Plyn byl v červenci nejdražší od března 2024.
Britská inflace komplikuje rozhodování o sazbách
Základní inflace, která nezahrnuje energie, potraviny, alkohol a tabák, zůstala na 2,6 procenta. Ekonomové přitom očekávali její mírný pokles na 2,5 procenta. Růst cen služeb zpomalil na 3,4 procenta a potraviny s nealkoholickými nápoji meziročně zdražily o 1,3 procenta, nejméně od září 2021.
Část inflačních tlaků zmírnily nižší ceny benzinu, nafty a letenek po Evropě. Průměrná cena nafty v červenci meziměsíčně klesla o 8,8 pence za litr, benzin zlevnil o 3,1 pence. Dálkové lety naopak výrazně zdražily.
Bank of England na posledním zasedání ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Centrální banka očekává, že inflace později v letošním roce vystoupá na 3,2 procenta. Slábnoucí trh práce a pomalejší růst mezd však snižují riziko, že by musela sazby okamžitě zvýšit.
Další vývoj bude záviset především na cenách energií. Analytici upozornili, že srpnové zdražení pohonných hmot se projeví až v příštích datech. Přetrvávající napětí na Blízkém východě může zároveň dál zvyšovat náklady domácností i firem.
