Zjistěte, jak na networkingových akcích během několika vteřin udělat skvělý první dojem, proč jsou klasické papírové vizitky stále silnou zbraní a jak s nimi správně pracovat, aby z letmého pozdravu vzniklo skutečné obchodní partnerství.
Síla okamžiku
Představte si klasickou konferenci. Stojíte ve frontě na kávu, prohodíte pár vět s člověkem vedle sebe a zjistíte, že vaše služby přesně řeší jeho aktuální firemní problém. Atmosféra je skvělá, rozumíte si, jenže v tom zazní zvonění oznamující začátek další přednášky. Co uděláte? Začnete hekticky diktovat svůj LinkedIn profil nebo telefonní číslo, ale dotyčný už druhý den neví, který ze všech jeho kontaktů jste byl zrovna vy.
Ačkoliv žijeme v době aplikací a QR kódů, fyzický kontakt má v byznysu stále nenahraditelné místo. Když někomu pohlédnete do očí a podáte ruku nebo předáte vizitku z https://www.copygeneral.cz/expresni-produkty/vizitky-expres – je to hmatatelná kotva, která protistraně utkví v paměti. QR kód pak můžete mít umístěný právě na té vizitce. Tím partnerovi usnadníte další krok a posunete networking do startu obchodního procesu. Druhý den poutavou vizitku vyndá z kapsy, naskenuje kód a už si na stránkách prohlíží vaši nabídku, nebo vám rovnou volá.
Prvních pár vteřin je rozhodujících
Než stihnete něco říct, druhá strana si vás už zařadila. Výzkumy v oblasti sociální psychologie ukazují, že základní představu si o druhém člověku utváříme během prvních vteřin setkání – a tento první dojem se pak mění jen velmi těžko. Pro networking z toho plyne jednoduché, byť trochu nepříjemné ponaučení: o úspěchu rozhovoru je často rozhodnuto dřív, než se vůbec dostanete k představení své nabídky.
Dobrou zprávou je, že ten první dojem máte z velké části ve svých rukou. Skládá se z věcí, které můžete ovlivnit – z postoje, očního kontaktu, stisku ruky i z toho, jestli při představování působíte, že se zajímáte o druhou stranu, nebo si rovnou jedete to svoje.
Jakmile jste udělali dobrý dojem a upoutali druhou stanu, můžete se pustit do předání vizitky. Její provedení i samotné předání ukazuje váš smysl pro detail, styl a respekt k protějšku. Gramáž papíru, design a čitelné písmo dávají najevo, jak přistupujete k práci. Nekvalitní, tuctová nebo dokonce doma vytištěná kartička dokáže spolehlivě pohřbít i ten nejnadějnější rozhovor. Naopak zajímavé zpracování vizitky vzbudí zvědavost a chuť podívat se, co vlastně děláte.
Vizitka bez kontextu nemá šanci
Samotné předání vizitky ale samozřejmě nestačí, je potřeba aby jejímu předání předcházel zajímavý rozhovor, který v protistraně vzbudí touhu dozvědět se víc.
Podle etikety vizitku nabízíte až na konci rozhovoru. Když ji vrazíte někomu do ruky dřív, než vůbec začala vzájemná interakce, působí jako leták, který bezmyšlenkovitě rozdáváte na ulici. Vyměňte si ji až ve chvíli, kdy z konverzace vyplyne, že má smysl zůstat v kontaktu – v tu chvíli podtrhne to, co jste si právě řekli.
Vizitku při networkingu podávejte ji textem nahoru tak, aby si ji druhý mohl rovnou přečíst. Když naopak nějakou dostanete, věnujte jí krátký pohled – a ideálně i pochvalte nějaký detail. Od kvalitního papíru přes zajímavý design až po hezké příjmení. Je to projevem respektu, kdežto okamžité zasunutí do kapsy vysílá opačný signál. A pokud tušíte, že protějšek zná další lidi, kterým by se vaše práce hodila, klidně nabídněte vizitky dvě.
Tip: Vizitky mějte také při networkingu připravené hned po ruce, nehledejte je v batohu.
Co na vizitce nesmí chybět?
Zdroj: ChatGPT4
Follow-up po skončení networkingové akce
Ozvěte se ideálně do jednoho až dvou dnů, dokud máte oba ještě v živé paměti, o čem jste se bavili. Po 14 dnech už si protějšek vaši tvář spojí s vizitkou jen těžko. Aby follow-up zafungoval, musí být osobní. Hromadná zpráva ve stylu „rád jsem vás poznal, ozvěte se“ nezabere.
Připomeňte téma, o kterém jste se bavili, nebo na čem jste se shodli, ať si vás druhá strana hned zařadí. Je také dobré nabídnout něco užitečného dřív, než o cokoli požádáte – odkaz, tip, kontakt apod.
Závěrečný tip z praxe: jak si jednotlivé lidi nepoplést
Když si z celodenní konference přinesete deset vizitek, tak večer už netušíte, kdo byl kdo. Využijte jednoduchý trik. Jakmile se s dotyčným rozloučíte a poodejdete stranou (nedělejte to před ním), napište si na zadní stranu jeho vizitky krátkou poznámku. Stačí dvě tři slova: „má rád italskou kávu“ nebo „potkali jsme se u stánku X“. Tyhle drobnosti vám později velmi pomůžou.
