AnalýzyANALÝZA: Vlastní střely do Patriotů jsou pro Ukrajinu zatím jen vzdáleným snem

ANALÝZA: Vlastní střely do Patriotů jsou pro Ukrajinu zatím jen vzdáleným snem

Pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského byl summit Severoatlantické aliance (NATO) obzvláště důležitý. Rusko totiž využívá slabin obránců proti balistickým střelám a odpaluje je na civilní infrastrukturu. Zelenskyj se proto vypravil do Ankary, aby mimo jiné získal od spojenců podporu v oblasti protivzdušné obrany. Nakonec dostal více, než čekal. Je však otázkou, zda to k něčemu bude.

„Jeden malý ptáček mi řekl… že jim dáme právo vyrábět Patrioty,“ překvapila Zelenského slova Trumpa na okraji summitu NATO. Zelenskyj vedle amerického prezidenta vypadal, jako by nemohl uvěřit tomu, co mu právě sdělil. Není se čemu divit, nedostatečná protivzdušná obrana je dlouhodobou slabinou ukrajinské obrany. Kyjev proto formálně požádal USA o licenci na výrobu střel Patriot již v květnu.

Proč na tom záleží

V posledních týdnech čelí Ukrajina masivnějším ruským kombinovaným úderům vedeným drony, raketami s plochou dráhou letu a balistickými střelami. Jen v oblasti Kyjeva za poslední týden zahynulo nejméně 59 lidí. Ve čtvrtek si ruský útok vyžádal 31 životů a v pondělí dalších 28. Více než dvě stovky lidí byly zraněny.

Mnoha těmto úmrtím se pravděpodobně dalo zabránit, kdyby Ukrajina vlastnila dostatečné množství střel do systémů Patriot.

Ukrajinská armáda je v obraně svého vzdušného prostoru vysoce efektivní. Využívá k tomu kombinaci chytrých domácích technologií, zbraní dodaných Západem a propracovanou vojenskou taktiku. Například nasazuje mobilní skupiny vojáků a dobrovolníků, kteří upravují zbraně určené k jiným účelům pro boj proti dronům a raketám.

Ukrajina pravidelně sestřeluje až 90 procent útočících dronů a 80 procent střel s plochou dráhou letu. Balistické rakety jsou ale problém. Kyjev přiznal, že nesestřelil jedinou balistickou raketu, kterou nepřítel odpálil v noci na středu.

Tento typ zbraně je extrémně těžké eliminovat kvůli rychlosti a trajektorii letu. Střela obrovskou rychlostí opustí atmosféru, vrátí se do ní a dopadne na cíl. Rusko v současnosti odpaluje zhruba stovku těchto raket měsíčně.

Proč zrovna Patrioty

Patriot je zkratka pro Phased Array Tracking Radar for Intercept on Target. Jedná se o jeden z nejefektivnějších a nejdražších systémů protivzdušné obrany na světě. Jediná baterie i se střelami má hodnotu zhruba jedné miliardy dolarů (přes 23 miliard korun). Jedna střela vyjde přibližně na čtyři až pět milionů dolarů (85 až 106 milionů korun).

Technologie tohoto systému je přísně střeženým tajemstvím. Licence na výrobu mají jen Japonsko a Německo.

Kromě ceny je limitací i obtížná výroba. Americké ministerstvo obrany uvádí, že ročně se vyrobí přibližně 600 střel do systémů Patriot. Tyto platformy si nicméně poradí s většinou hrozeb, včetně balistických střel.

Rusko zatěžuje ukrajinskou protivzdušnou obranu mohutnými útoky dronů a různých typů střel. Ukrajina by mohla Patrioty používat v kombinaci s jinými prostředky. Každá odpálená střela totiž stojí miliony dolarů. Tento typ zbraně se běžně nepoužívá proti autonomním leteckým prostředkům, ačkoli k tomu na Blízkém východě docházelo.

Jádro problému

Zelenskyj v Turecku řekl, že vlastní výroba by umožnila pokrýt potřeby Ukrajiny i spojenců. Kyjevu by to umožnilo učinit krok vpřed, v krátkodobém horizontu by mu to ale nijak nepomohlo. Chránit civilisty před ruským terorem totiž potřebuje hned a samotné zahájení výroby by mohlo zabrat dlouhé měsíce.

Odborníci o výrobě na Ukrajině pochybují. „Ukrajina bohužel není schopna vyrábět takový druh pokročilé munice. Jedná se totiž o skutečně sofistikované a špičkové zařízení,“ domnívá se vojenský expert Ivan Stupek.

„Také je to otázka bezpečnosti. Na ukrajinském území nemáme žádné bezpečné místo,“ dodal bývalý důstojník ukrajinské bezpečnostní služby. „Technicky i právně si myslím, že bude výroba zahájena na evropské půdě a bude pod dohledem.“ I v tomto ohledu by však podle něj trvalo zahájení výroby měsíce.

I podle agentury Bloomberg by výroba na Ukrajině byla těžko proveditelná. Složitost by však závisela na typu zvolené střely. Jednou z těch nejmodernějších je PAC-3. Stojí zhruba pět milionů dolarů a je schopna ničit balistické rakety. V současnosti se vyrábí jen v USA a Japonsku. Becca Wasser, vedoucí oddělení obrany Bloomberg Economics, upozornila, že výrobní lhůta jediné takové střely zabere roky, což znamená, že Ukrajina v dohledné době nebude mít dostatek této munice.

Stávající dodavatelé jsou již nyní pod tlakem. USA totiž vyčerpaly polovinu zásob střel do Patriotů na Blízkém východě. Zřízení nových výrobních linek by vyžadovalo přesuny specializovaného vybavení a školení pracovní síly.

Konstrukci rakety by nebylo těžké vyrobit. Náročnější by byla výroba raketového pohonu na tuhá paliva s požadovaným výkonem a stálými parametry pro raketu PAC-3. Tyto motory jí zajišťují pohon, řízení letové polohy a manévrování v horních vrstvách atmosféry. Náročný na výrobu by byl i naváděcí systém. Od stávajících dodavatelů by se realisticky dal získat jen omezený počet komponentů.

Naváděcí systém vyrábí společnost Boeing pro americký trh a japonskou společnost Mitsubishi Heavy Industries.

Trump přiznal, že s výrobci Lockheed Martin a Raytheon o licencování výroby na Ukrajině zatím nejednal. Zelenskyj navrhl, aby spojenci poskytli Ukrajině své zásoby střel do systémů Patriot s tím, že Kyjev jim později pošle kusy z domácí výroby. Je otázka, zda takový závazek dokáže dodržet.

Doporučujeme

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.

Hútíové jsou podezřelí z použití chemických zbraní při obléhání Taizu

Jemenské úřady prověřují závažné podezření, že hútíjští povstalci při útocích na obléhané město Táiz použili munici obsahující toxické látky. Civilisté i členové místních ozbrojených skupin měli po ostřelování potíže s dýcháním a někteří upadli do bezvědomí. Složení údajně použitých látek zatím není známé a jejich nasazení nebylo potvrzeno.

Izrael se ocitl v politické pasti. Netanjahu může zůstat u moci i bez vítězství

Izrael čekají týdny nejistoty. Konečné výsledky parlamentních voleb potvrdily, že ani blok premiéra Benjamina Netanjahua, ani opozice vedená Gadim Eisenkotem nezískaly většinu potřebnou k sestavení vlády. Politici nyní hledají cestu ze složité situace, která může skončit dalším hlasováním. To by bylo už sedmé během osmi let.

Sýrie se topí v zoufalství. Lidé nemají práci ani peníze na jídlo

Pád režimu Bašára Asada měl pro Syřany znamenat začátek lepšího života. Téměř dva roky poté však mnoho domácností čelí prohlubující se chudobě. Potraviny, elektřina i pohonné hmoty výrazně zdražily a nespokojenost vyústila v rozsáhlé protesty. Prezident Ahmad Šara tak čelí rostoucímu tlaku obyvatel, kteří na slibované hospodářské oživení stále čekají.

Velryby u Austrálie mění místa, kde pečují o mláďata

Velryby jižní u australského pobřeží mění způsob, jakým si vybírají místa pro péči o mláďata. Nový výzkum ukázal, že samice se nevracejí vždy do stejných zátok, jak se dosud předpokládalo. Při výběru vhodného prostředí je stále více ovlivňuje přítomnost dalších velryb. Zjištění mohou pomoci při ochraně tohoto ohroženého druhu.

Trumpovi se hroutí půda pod nohama. Demokraté mají šanci ovládnout celý Kongres

Americký prezident Donald Trump může v nadcházejících kongresových volbách utrpět citelnou politickou porážku. Republikáni podle průzkumů ztrácejí podporu a demokraté mají výraznou šanci ovládnout Sněmovnu reprezentantů. Stále reálnější je také změna většiny v Senátu. Voliči dávají najevo nespokojenost s ekonomikou, rostoucími cenami i válkou s Íránem, která zasáhla peněženky milionů Američanů.

Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla převahy v dronové technologii

Severokorejský vůdce Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla absolutní převahy v oblasti technologie bezpilotních letounů. V době, kdy sílí napětí mezi Severní a Jižní Koreou, Kim také apeloval na větší vojenské využití umělé inteligence (AI), informovala dnes severokorejská tisková agentura KCNA, kterou citoval Reuters.

Ukrajina po tlaku USA pozastavila nejméně do voleb údery na ruské rafinerie

Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.

Australanka odsouzená za vraždy jedovatými houbami z vězení už nevyjde. Soud jí zpřísnil trest

Australanka Erin Patterson, která zavraždila tři příbuzné obědem s jedovatými houbami, stráví zbytek života za mřížemi. Odvolací soud v australském státě Victoria v pátek zamítl její pokus o zrušení rozsudku a zároveň rozhodl o zpřísnění trestu. Původně měla dvaapadesátiletá žena možnost požádat po 33 letech o podmínečné propuštění.

Kyjev čelil dalšímu ruskému raketovému útoku, jeden člověk zahynul

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo dnes večer dalšímu ruskému raketovému útoku, který poškodil několik budov, uvedl starosta Vitalij Kličko. Podle kyjevské vojenské správy zahynul nejméně jeden člověk. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) dnes mimoto podle agentury Reuters uvedla, že dronový útok zabil jednoho ze zaměstnanců ukrajinské jaderné elektrárny Záporoží.

Francouzská policie se chystá na další protesty, zakazuje akce krajní pravice

Francouzské úřady se chystají na další kolo víkendových demonstrací organizovaných tzv. hnutím žlutých vest, dohlížet má na ně stejně jako minulou sobotu na 70.000 policistů a četníků. Policie zároveň zakázala dvě akce krajní pravice a zadržela na letišti pravicového radikála, informovala dnes agentura AFP.

Zemřel Patrick Stewart, legendární kapitán Picard ze Star Treku a profesor Xavier z X-Men

Ve věku 86 let zemřel britský herec Patrick Stewart, kterého proslavily především role kapitána Jeana-Luca Picarda v seriálu Star Trek a profesora Charlese Xaviera ve filmové sérii X-Men. Držitel rytířského titulu a uznávaný shakespearovský herec zemřel ve středu 28. října ve svém domě v Los Angeles. Podle rodiny v posledním období života bojoval s Alzheimerovou chorobou a demencí s Lewyho tělísky. Jeho úmrtí vyvolalo vlnu reakcí mezi hollywoodskými kolegy i fanoušky po celém světě.

Rusko válku s Evropou nechce, ale je na ni připraveno, uvedl Putin

Rusko válku s Evropou nechce, je na ni ale připraveno, řekl dnes šéf Kremlu Vladimir Putin podle státní tiskové agentury RIA Novosti. Podle agentury komentoval svůj úterní telefonát s finským prezidentem Alexanderem Stubbem a norským premiérem Jonasem Gahrem Störem. Uvedl, že mu lídři obou severských zemí hned v úvodu rozhovoru sdělili, že nejednají za celou Evropskou unii.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama