V jižním Texasu se znovu vyskytla parazitická moucha bzučivka lidožravá, jejíž larvy se živí masem teplokrevných zvířat. Jde o první potvrzený případ v této oblasti od roku 1966 a ojedinělý návrat škůdce, který byl ve Spojených státech před desítkami let prakticky vymýcen. Informuje o tom Euronews, BBC a další servery.
Nákaza byla zjištěna u třítýdenního telete v obci La Pryor, asi 80 kilometrů od hranic s Mexikem. Samice mouchy kladou vajíčka do otevřených ran nebo na sliznice, kde se následně líhnou larvy poškozující okolní tkáň.
Americká ministryně zemědělství Brooke Rollins uvedla, že zatím nebyly zaznamenány žádné další případy. Podle ní neexistují důkazy, že by se škůdce v USA znovu usadil. Napadené tele by se navíc při správné léčbě mělo plně uzdravit.
Texaský státní veterinář Bud Dinges v reakci na nález vyhlásil karanténní zónu o poloměru 20 kilometrů. Bez povolení je v ní zakázán přesun jakýchkoli teplokrevných zvířat, včetně domácích mazlíčků.
Bzučivka představovala po desetiletí významný problém pro americké chovatele skotu, zejména na Floridě a v Texasu. Díky rozsáhlým eradikačním programům byla však v 60. a 70. letech téměř zcela odstraněna. Poslední větší ohnisko se objevilo v roce 2016 na Floridských ostrovech, kde zasáhlo především populaci divokých jelenů.
Bzučivka může napadnout i člověka
Přestože je výskyt v USA dnes vzácný, sporadické případy byly zaznamenány u cestovatelů vracejících se z postižených oblastí. V roce 2025 například onemocněl obyvatel státu Maryland po cestě do Salvadoru. Pacient se uzdravil a další šíření nebylo zjištěno.
Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se bzučivka lidožravá stále ojediněle vyskytuje v Jižní Americe a částech Karibiku. V posledních letech se navíc znovu rozšířila do Střední Ameriky a Mexika.
Hlavní metodou boje proti škůdci je technika sterilního hmyzu (SIT), při níž jsou pomocí záření vytvářeni sterilní samci. Protože se samice páří pouze jednou za život, páření se sterilním samcem vede k postupnému snižování populace. Úspěch této metody však závisí také na důsledném monitoringu a rychlém ošetřování napadených zvířat.
Zdravotníci zdůrazňují, že larvy se nepřenášejí z člověka na člověka a pro veřejnost představují velmi nízké riziko. Nejvíce ohroženi jsou lidé pobývající v oblastech výskytu parazita nebo pracující v blízkosti hospodářských zvířat.
V Evropě se tato moucha nevyskytuje a žádná ohniska nebyla zaznamenána. Odborníci však upozorňují, že oteplování klimatu a rostoucí mezinárodní cestování mohou v budoucnu zvyšovat riziko zavlečení podobných druhů do nových oblastí.
