Znečištěné ovzduší může zpomalovat růst plic u dětí a jeho dopady se mohou táhnout až do rané dospělosti. Britští vědci sledovali tisíce lidí narozených v okolí Bristolu a zjistili, že kvalita vzduchu v dětství souvisí s vývojem plicních funkcí.
Do výzkumu se zapojilo více než pět tisíc lidí, kteří se narodili v 90. letech v Bristolu a jeho okolí. Jejich zdravotní stav vědci sledovali od narození. Funkci plic jim měřili v osmi a patnácti letech a znovu ve 24 letech, kdy by už plíce měly dosahovat své nejvyšší výkonnosti.
Výsledky ukazují, že děti vystavené většímu znečištění vzduchu mohou mít pomalejší vývoj plic. Nejde přitom jen o krátkodobý problém po smogové epizodě nebo silném provozu v ulicích. Vědci upozorňují, že rozdíly vzniklé v dětství se mohou projevit i později.
„I malé rozdíly v raném věku mohou mít dopady na dlouhodobé zdraví,“ varuje jeden z výzkumníků. Studie tak přidává další argument do debaty o tom, jak moc doprava a špatná kvalita ovzduší zasahují do života dětí ve městech.
Výzkum vedla profesorka Anna Hansell z Leicesterské univerzity. „Velká část důkazů o zdravotních dopadech znečištění ovzduší se týká dospělých nebo těhotenství, ale myslíme si, že je velmi pravděpodobné, že má dopady na růst a vývoj dětí,“ vysvětluje Hansell.
Zjištění jsou důležitá hlavně proto, že plicní funkce se v dětství a dospívání teprve vyvíjí. Pokud růst plic zpomalí znečištěný vzduch, nemusí se jejich kapacita v dospělosti dostat na úroveň, které by jinak dosáhla.
Autoři výzkumu sledovali lidi až do věku, kdy by měla být plicní funkce na vrcholu. Právě dlouhé sledování dodává výsledkům váhu. Ukazuje totiž, že znečištění ovzduší není jen problém aktuálního kašle nebo podrážděných očí, ale může ovlivnit i vývoj organismu během let.
