Izraelský úder na íránské plynové pole South Pars dál zvyšuje napětí na Blízkém východě a prohlubuje obavy o dodávky energií. Jde o další posun ve válce, která už zasáhla i klíčovou infrastrukturu v Perském zálivu a dál tlačí vzhůru ceny ropy a plynu.
South Pars je součástí největšího naleziště zemního plynu na světě. Leží v Perském zálivu a dělí se o něj Írán a Katar, který svou část označuje jako North Dome. Právě z tohoto pole pochází zásadní část íránských domácích dodávek energie a zároveň i významná část zkapalněného plynu, který míří z Kataru do světa.
🚨 Hello! The main news at this hour:
— NEXTA (@nexta_tv) March 19, 2026
1️⃣ Iran attacked the world's largest liquefied natural gas production facility in Qatar (video).
2️⃣ After the missile strike on Qatar, Brent oil reached $112 per barrel.
3️⃣ Trump threatened Iran to destroy the entire South Pars gas field… pic.twitter.com/RhPyKn3zBq
Útok je citlivý i proto, že se odehrál ve chvíli, kdy už je narušený provoz v Hormuzském průlivu. Ten patří k nejdůležitějším trasám pro přepravu ropy a plynu. Další zásahy proti energetickým zařízením tak zvyšují tlak na globální trh a prohlubují nejistotu kolem budoucích dodávek.
Americký prezident Donald Trump řekl, že Spojené státy o útoku na South Pars „nevěděly nic“. Reuters ale s odvoláním na tři izraelské činitele uvedla, že akce byla se Spojenými státy koordinována. Šéf Pentagonu Pete Hegseth následně zopakoval, že Washington o konkrétním útoku předem nevěděl, zároveň ale připustil, že američtí spojenci sledují vlastní cíle.
Do sporu se promítají i rozdílné pohledy uvnitř americké administrativy. Ředitelka národní rozvědky Tulsi Gabbard uvedla, že Spojené státy a Izrael mají v konfliktu odlišné cíle. Zatímco Izrael se podle ní soustředí na oslabení íránského vedení, Washington mluví hlavně o ničení íránských raketových kapacit, výroby balistických střel a námořních sil.
Írán po útoku na South Pars udeřil na energetická zařízení v regionu a situace dál eskaluje. Británie, Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko a Japonsko mezitím oznámily, že jsou připravené podpořit bezpečný pohyb lodí Hormuzským průlivem. Evropská centrální banka zároveň varovala, že válka na Blízkém východě výrazně zvyšuje nejistotu a může přinést vyšší inflaci i slabší hospodářský růst.
