Americký prezident Donald Trump v pondělí ujistil republikány, že válka s Íránem nepotrvá dlouho. Konflikt nicméně podle něj skončí až ve chvíli, kdy USA splní všechny své válečné cíle, napsal server Euronews. Írán reagoval s tím, že válka skončí, až to dovolí. Jak upozornila v analýze televize CNN, Trumpovi nezbývá než konflikt ukončit co nejrychleji.
„Udělali jsme si malý výlet na Blízký východ, abychom se zbavili nějakého zla,“ řekl Trump republikánům ve svém golfovém klubu poblíž Miami na Floridě. „A myslím, že uvidíte, že to bude krátký výlet.“
„Pokud Írán udělá cokoli, co zastaví tok ropy v Hormuzském průlivu, bude Spojenými státy americkými zasažen dvacetkrát silněji, než jak byl zasažen dosud,“ napsal o několik hodin později Trump na své sociální síti Truth Social.
PRESIDENT TRUMP on when the war in Iran will end: "I think soon, very soon. Look, everything they have is gone, including their leadership." pic.twitter.com/ke0omxUETI
— Fox News (@FoxNews) March 9, 2026
Ceny ropy v naději na rychlé ukončení konfliktu klesly a americké akcie posílily poté, co ceny černého zlata překonaly hranici 100 dolarů za barel, což se nestalo od února 2022.
„Navíc zlikvidujeme snadno zničitelné cíle, které prakticky znemožní Íránu znovu se zformovat jako národ. Budou nad nimi vládnout smrt, oheň a zuřivost. Ale doufám, modlím se, aby se to nestalo,“ pokračoval Trump.
V reakci na Trumpovy výroky mluvčí Íránských revolučních gard Ali Mohammad Naini ve státním vysílání prohlásil, že „Írán určí, kdy válka skončí“.
Trump na tiskové konferenci v pondělí tvrdil, že americká armáda si vede skvěle a že překonává všechny válečné projekce a předbíhá plán. Tuto informaci nelze nezávisle ověřit. Šéf Bílého domu také obhajoval útok na Írán se slovy, že kdyby USA nezaútočily, islámská republika by se pokusila ovládnout Blízký východ.
Trumpova administrativa obhajovala úder na Írán hrozbou, že má jadernou zbraň. Íránští zástupci podle zvláštního vyslance pro Blízký východ Stevea Witkoffa tvrdili, že jejich země má obohacený uran pro jedenáct atomových bomb. Americký ministr zahraničí nicméně dříve prohlásil, že americký úder přišel proto, že se USA dozvěděly o plánovaném izraelském úderu.
Trump také mluvil o cíli svrhnout íránský režim. Později už ale hovořil jen o snaze přimět režim ke kapitulaci. Americké cíle v Íránu jsou tak nejasné, což ještě posiluje napětí, protože není jasné, jak dlouho by mohl konflikt trvat.
Realita, kterou nelze ignorovat
Situaci komplikuje i volba nového nejvyššího duchovního Modžtaby Chameneího, druhorozeného syna zabitého ajatolláha Alího Chameneího, který byl podle íránské státní televize zraněn. Proslýchá se, že je ještě krutější než jeho otec. Íránci se jeho vlády bojí a upínají se k americkým úderům.
Trump již dříve možnost jeho vlády odmítl. Také uvedl, že každý vůdce neschválený USA „nebude vládnout dlouho“.
Čím déle konflikt trvá, tím více zdražuje ropa a zemní plyn a roste hrozba globální ekonomické recese. Trumpova administrativa hledá možnost, jak zorganizovat komplexní vojenskou operaci k obnovení dopravy v Hormuzském průlivu, a hledá způsoby, jak zmírnit růst cen.
Nejde ale jen o samotný průliv. Skladovací kapacity klíčových blízkovýchodních producentů ropy se plní a jejich rafinerie již omezují produkci. Jakmile se vrty úplně odstaví, potrvá nějaký čas, než se znovu zprovozní. Hrozí tak výpadek v dodávkách černého zlata, jenž by měl kaskádový efekt na globální ekonomiku.
„Tyto tržní podmínky, pokud budou přetrvávat nebo se zhorší, si vynutí realitu, kdy bude nutné přehodnotit rozsah a záběr této operace,“ připustil bývalý vysoce postavený úředník administrativy. „Jsou naléhavě potřeba krátkodobá řešení a Bílý dům si toho skutečně je vědom.“
„Toto je záležitost, kterou armáda velmi pečlivě studuje a neustále o ní diskutuje,“ řekl vysoce postavený úředník administrativy pod podmínkou anonymity. „Bylo dosaženo velkého pokroku při tvorbě plánu, který dokáže přesně to, co prezident navrhl.“
Uvnitř Bílého domu se za zavřenými dveřmi intenzivně řeší vyslání amerických válečných lodí do Hormuzského průlivu, tedy do aktivní zóny konfliktu, kde by eskortovaly civilní plavidla. Jakmile se konflikt trochu uklidní, vyslat námořní prostředky do průlivu slíbila i Francie.
Údolí smrti
Jeden ze zdrojů z americké administrativy ale popsal Hormuzský průliv jako „údolí smrti“. Realita v těchto vodách je podle něj zrádná. Rozděleny jsou mezi klasické námořnictvo íránské armády a agresivnější Revoluční gardy. Ty mohou nasadit malá rozptýlená plavidla pokládající námořní miny, sebevražedné čluny naložené výbušninami a pobřežní raketové baterie.
Americké námořní kapacity se vyhýbají nebezpečným zónám konfliktu. Podporují americké a izraelské operace z bezpečné vzdálenosti. Provádějí raketové údery a ze dvou letadlových lodí jsou vedeny letecké útoky. Převzetí iniciativy přímo v Hormuzském průlivu by vystavilo válečné lodě nebezpečí.
Podle jiného zdroje obeznámeného se situací poznáme přechod americké administrativy od plánování k realizaci plánu podle systematických leteckých a raketových úderů na cíle podél průlivu, kterých se budou účastnit i partneři v Perském zálivu. Ti podle něj už pravděpodobně dostali seznam cílů od amerických zpravodajců. Tyto údery budou zřejmě předzvěstí doprovodných operací v Hormuzském průlivu, uvedl anonymní zdroj.
