-5.5 C
Czech
Neděle 11. ledna 2026
EkonomikaIndie nejspíš plánuje zakázat kryptoměny. Trestat by mohla i jejich pouhé vlastnictví

Indie nejspíš plánuje zakázat kryptoměny. Trestat by mohla i jejich pouhé vlastnictví

Obchod s kryptoměnami se Indie snaží potlačit ve stejnou dobu, kdy nejznámější z nich, bitcoin, dosáhl o víkendu své rekordní hodnoty. Pokud by projednávaný zákon prošel, bylo by ve státě trestné kryptoměny těžit, obchodovat s nimi, ale také je pouze vlastnit. Jednalo by se tak o nejpřísnější legislativu na světě omezující digitální měny. Není však dosud jasné, jaká forma pokuty či trestu by majitele čekala. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na nejmenovaný zdroj z tamní vlády.

Poté, co by případný zákaz kryptoměn v Indii prošel, měli by investoři šest měsíců na to, aby své zisky zpeněžili. Po uplynutí této doby by už měny byly považovány za ilegální. Nejmenovaný zdroj však neupřesnil, jak by se obchodování s nimi trestalo. Indická vláda ale zároveň chystá plán pro vytvoření vlastní oficiální digitální měny. Na tu by se pak nově platné zákony nevztahovaly. Podle zdroje osloveného Reuters jsou si indičtí zákonodárci jistí tím, že by v parlamentu návrh prošel. Většinu totiž drží vláda současného premiéra Narendra Modiho.

Zvěsti o tom, že vláda podobný zákon chystá se nesou Indií už od ledna, kdy tamní vláda podobné úmysly oznámila. Přesto však obchod s kryptoměnami roste, v současnosti do něj investuje přes 8 milionů lidí s vlastnictvím více než 1,4 miliard amerických dolarů. „Zisky se každý měsíc rapidně násobí, a proto nikdo nechce zůstat stranou. I když lidé kvůli možnému vládnímu zákazu panikaří, žene je dál chamtivost,“ uvedl pro Reuters investor do kryptoměn Sumnesh Salodkar.

Kryptoměny neodmítáme, uvedla ministryně financí. Zdroj Reuters z indické vlády ale tvrdí něco jiného

Přitom indická ministryně financí Nirmala Sitharaman o víkendu na konferenci Conclave South v televizní stanici India Today uvedla, že vláda plošný zákaz kryptoměn nechystá. Mezi investory se tak znovu zvedla naděje, kterou však report agentury Reuters opět potlačil. „Můžu vám pouze prozradit, že se neuzavíráme před novými možnostmi a hledáme způsoby, jak v digitálním světě a s kryptoměnami experimentovat,“ uvedla rovněž Sitharaman před měsícem pro CNBC. Co tedy investory čeká, budou muset prozradit až další kroky indické vlády.

Přesto, že tamní vláda proti „soukromým“ kryptoměnám bojuje, chtěla by i nadále podpořit vývoj blockchainu, technologie umožňující jejich transakci. Ta totiž může v budoucnu znamenat revoluci v mezinárodních platbách. Důvod pro plošné zakázání digitálních měn jako je Zebpay, Coinsecure, Unocoin, Koinex či Pocket Bits pak pochází mimo jiné z kontroverze, která se k nim váže. Kvůli tomu, že není bitcoin a jiné měny regulovaný, mohl by se používat také pro transakce na černém trhu.

V roce 2017 se tak v Indii objevily žádosti u Nejvyššího soudu, aby byly kryptoměny regulovány. Centrální indická banka se také snažila ostatním bankám zakázat s kryptoměnami obchodovat. Tento návrh ale nakonec minulý rok neprošel u tamního Nejvyššího soudu. Bance údajně vadil především risk pro finanční stabilitu, kterou s sebou digitální měny nesou. Pokud by ale nyní plošný zákaz prošel, hrozí podle investorů odliv expertů do států, kde jsou kryptoměny pouze regulovány jako je Švýcarsko, Singapur, Estonsko či USA.

Reklama

Doporučujeme

Po bouři Goretti ve Francii zůstává téměř 100.000 domácností bez elektřiny

Po bouři Goretti ve Francii stále zůstává téměř 100.000 domácností bez elektřiny, především v Normandii a Bretani, napsal dnes server listu Le Monde. V Německu se podle agentury DPA postupně do normálu vrací provoz na železnici.

V Kyjevě nefungují dodávky vody a tepla, elektrická soustava byla odstavena

V Kyjevě dnes dočasně nefungovaly dodávky vody a tepla. Důvodem bylo odstavení zdejší elektrické soustavy kvůli nutným opravám po rozsáhlých ruských útocích, které ji v noci na pátek vážně poškodily. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na kyjevské úřady. Rozsáhlé výpadky hlásí také ruská Belgorodská oblast, kde je podle zdejšího gubernátora po ukrajinském útoku bez elektřiny a topení přes 550.000 lidí.

Na Filipínách se zřítila hora odpadu desítky lidí se pohřešují

Na filipínském ostrově Cebu se po zřícení obří hromady odpadu rozjela záchranná akce, která se protahuje do dalších dnů. V zařízení na třídění a zpracování odpadu v oblasti Binaliw zasypal sesuv několik nízkých budov a uvěznil desítky lidí, hlavně zaměstnance skládky.

Výpadek proudu v Berlíně po sabotážním útoku. Starosta šel hrát tenis

Berlín ochromil rozsáhlý výpadek proudu způsobený sabotáží. Zatímco desítky tisíc lidí zůstaly bez elektřiny v mrazu, vyšlo najevo, že primátor Kai Wegner v klíčových hodinách odešel si zahrát tenis. Aféra rychle přerostla v politickou krizi, která ohrožuje jeho setrvání ve funkci.

Ukrajina po útocích na Kyjev svolala mimořádné jednání OSN

Kvůli nejnovějším masivním ruským leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Zasedání má otevřít téma útoků na civilní infrastrukturu v době, kdy na Ukrajině pokračuje válka už téměř čtyři roky.

FBI a Trump nám nedovolí vyšetřovat zastřelení občanky v Minneapolis, tvrdí Minnesota

Úřady státu Minnesota tvrdí, že FBI jim zablokoval přístup k vyšetřování zastřelení Renee Nicole Good (37), kterou ve středu usmrtil agent americké imigrační a celní služby (ICE). Případ vyvolal v Minneapolis rozsáhlé protesty a vyostřil napětí mezi federální vládou a místními představiteli.

Trump: Je na čínském prezidentovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu

Americký prezident Donald Trump uvedl, že je na čínském prezidentovi Si Ťin-pchingovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu. Zároveň ale naznačil, že nechce, aby Čína nad Tchaj-wanem převzala kontrolu. Šéf Bílého domu to uvedl ve středečním rozhovoru s deníkem The New York Times (NYT). Nahrávku rozhovoru NYT zveřejnil ve čtvrtek. Tchajwanská otázka je výhradně věcí Číny a nikdo zvenčí se do ní vměšovat nebude, reagovalo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.

Macinka přijel na návštěvu Ukrajiny, setká se s ukrajinským protějškem

Český ministr zahraničí Petr Macinka přijel dnes ráno na návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě se má setkat se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. Na cestě ho doprovází mimo jiné poslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek. ČTK to sdělil mluvčí Černínského paláce Daniel Drake.

Nejvyšší soud dnes může zveřejnit rozhodnutí o Trumpových clech

Nejvyšší soud v pátek může rozhodnout o legitimnosti cel amerického prezidenta Donalda Trumpa, upozornil server CNBC. V případě neúspěchu by šlo o komplikaci pro jeho administrativu, neznamenalo by to však konec tarifů. Existuje více způsobů, jak může daně na zahraniční dovoz uvalovat.

Íránská televize obvinila USA a Izrael z podněcování protestů

Íránská státní televize dnes prolomila mlčení o demonstracích, které přes noc zachvátily zemi. Tvrdí, že násilnosti a požáry rozpoutali "terorističtí agenti" Spojených států a Izraele. Krátká reportáž o protestech byla nenápadně zařazena do ranního vysílání státní televize v 8:00 hodin místního času (6:00 SEČ) a představuje první oficiální vyjádření k nejnovějším demonstracím, píše agentura AP.

Trump naznačil, že nechá vypršet americko-ruskou smlouvu Nový START

Americký prezident Donald Trump naznačil, že nechá vypršet smlouvu Nový START mezi USA a Ruskem, jejíž platnost končí letos 5. února. Uvedl to v rozsáhlém rozhovoru pro list The New York Times (NYT). Zastánci kontroly zbraní se obávají, že dvě největší jaderné velmoci světa začnou po vypršení platnosti smlouvy rozmísťovat strategické hlavice nad rámec stanovených limitů, což urychlí erozi globálního režimu kontroly zbraní.

Ruský dronový útok na Kyjev podle ukrajinských úřadů zabil nejméně čtyři lidi

Ruský dronový útok na Kyjev v noci na dnešek zabil nejméně čtyři lidi a dalších nejméně 19 lidí zranil. Způsobil také rozsáhlé škody na domech a infrastruktuře. S odkazem na ukrajinské úřady o tom informuje agentura Reuters.

Nejprve střílet, až pak se ptát. Dánsko by v případě invaze kladlo okamžitý odpor

Dánská armáda má povinnost v případě jakékoli invaze zahájit palbu bez rozkazů, vysvětlilo dánské ministerstvo obrany. Pokud by se cizí jednotky pokusily dobýt Grónsko, dánské síly by se řídily směrnicí vzniklou po konci druhé světové války, která je, jak vláda potvrdila, stále v platnosti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama