Strana Alternativa pro Německo (AfD) čelí ostré kritice kvůli výběru termínu konání svého sjezdu. V durynské metropoli Erfurtu by se měli delegáti strany, kterou úřady označily za prokazatelně pravicově extremistickou, sejít 4. a 5. července. Je to přesně 100 let po říšském sjezdu Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), který se odehrál v nedalekém Výmaru. Kritika zazněla od politiků i historiků, AfD ji odmítá.
Podle státní tajemnice na německém ministerstvu zahraničí Serap Gülerové AfD zvolila termín a místo svého celoněmeckého sjezdu úmyslně. „Vědomě zvolená paralela znovu ukazuje, čí duchovní dítě AfD je,“ řekla listu Kölner Stadtanzeiger. „AfD ví naprosto přesně, co dělá,“ dodala politička vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU).
"The AfD knows exactly what it is doing. I find it disgusting how little decency and respect this party has with regard to our history."
— DW News (@dwnews) February 16, 2026
Outrage poured in from across the mainstream political spectrum after the far-right AfD announced plans to hold its national party congress in… pic.twitter.com/rWr1Opvy44
Volba termínu sjezdu je také podle vlivného sociálního demokrata Rolfa Mützenicha cílenou provokací, kterou chce AfD vyvolat pozornost. Zařadí se tak podle něj po boku nechvalně proslulých výroků některých členů AfD. Zmínil například 84letého bývalého předsedu strany Alexandera Gaulanda, který opakovaně zlehčoval zločiny nacismu. Uvedl mimo jiné, že diktátor Adolf Hitler a nacisté jsou jen ptačí trus na více než tisíci letech úspěšných německých dějin.
Kontroverzními výroky proslul také Björn Höcke, klíčová postava národoveckého křídla strany a spolupředseda její durynské organizace, která má sjezd pořádat. Vystudovaného učitele dějepisu soud opakovaně potrestal za použití nacistického hesla Vše pro Německo. V minulosti Höcke například požadoval změnu přístupu k německým dějinám o 180 stupňů.
Kvůli těmto i dalším výrokům členů AfD prohlásil loni Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) AfD za prokazatelně pravicově extremistickou. Strana se proti tomu brání u soudu. Od loňských únorových předčasných parlamentních voleb má přitom AfD druhou nejsilnější frakci ve Spolkovém sněmu a je nejsilnější opoziční stranou. Ve volbách získala 20,8 procenta hlasů.
Stefan Möller, který straně předsedá v Durynsku spolu s Höckem, kritiku odmítl. „Ten, kdo kvůli stranickému sjezdu AfD v Erfurtu činí srovnání se stranickým sjezdem NSDAP ve Výmaru před sto lety, má zjevně zájem jen o nucenou instrumentalizaci dějin,“ řekl.
Výmarský sněm NSDAP se konal 3. a 4. července 1926. Byl prvním po znovuzaložení strany v roce 1925. Podle německých historiků byl zlomový pro konsolidaci strany. Nacisté se následně chopili moci v roce 1933. Hitler se stal říšským kancléřem a v roce 1939 rozpoutal druhou světovou válku.
