Čínská armáda druhý den pokračovala ve velkých manévrech kolem Tchaj-wanu a přidala i ostré střelby. Peking tím ukazuje, že umí sevřít ostrov ze severu i jihu a zároveň odrazovat zahraniční podporu Tchaj-peje.
Cvičení nese název Justice Mission 2025 a podle čínské strany má demonstrovat schopnost odstrašit jakékoli vnější ozbrojené zásahy ve prospěch Tchaj-wanu. Vojáci nasadili válečné lodě, stíhačky i bombardéry a operovali v moři severně i jižně od ostrova. Mluvčí východního velitelství Li Si uvedl, že manévry dosáhly „žádoucích efektů“.
Podle Tchaj-peje se dopady projevily i mimo armádní rovinu. Civilní letecký úřad dostal oznámení o sedmi dočasných „nebezpečných zónách“ v okolí průlivu a letiště odpoledne hlásila změny časů, zpoždění nebo rušení u více než stovky vnitrostátních i mezinárodních letů. Čínské pozemní jednotky mezitím prováděly dálkové střelby do vod severně od ostrova a další živou palbu a simulované společné údery ve vodách na jihu.
Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že mezi pondělní šestou ranní a úterní šestou ranní zaznamenalo 130 letounů včetně stíhaček a bombardérů, 14 vojenských lodí a osm dalších oficiálních plavidel v okolí ostrova. Devadesát letadel podle něj překročilo středovou linii průlivu a objevil se i čínský vojenský balon. Ministerstvo dodalo, že jednotka dlouhého doletu ve Fu-ťienu střílela směrem k cílové zóně severně od ostrova a zásahové oblasti se objevily zhruba 44 kilometrů od pobřeží.
Agentura Reuters popsala úterní část manévrů jako dosud nejrozsáhlejší válečné hry, při nichž Čína deset hodin prováděla ostré střelby a odpálila rakety do vod severně i jižně od ostrova. Tchajwanské úřady zároveň tvrdí, že cvičení simulovalo i útoky na vybrané pozemní cíle včetně systémů americké výroby, které Tchaj-pej v poslední době pořizuje. Manévry začaly krátce po oznámení rekordního amerického balíku zbraní pro Tchaj-wan v hodnotě 11,1 miliardy dolarů, na který Peking reagoval sankcemi proti desítkám subjektů a manažerů.
Prezident Laj Čching-te napsal, že Tchaj-wan bude jednat odpovědně a nebude konflikt eskalovat ani vyvolávat spory, zároveň ale dodal: „Čína v poslední době eskalovala vojenský tlak častým způsobem, to není chování očekávané od odpovědné velké země.“ Čínské ministerstvo obrany vzkázalo, že jde o tvrdé varování „separatistickým silám“ a „vnějším silám“, a Peking přitvrdil i slovně vůči Japonsku po poznámce premiérky Sanae Takaiči o možné reakci Tokia. Šéf čínské diplomacie Wang I prohlásil: „Japonsko, které zahájilo válku agrese proti Číně, nejenže se hluboce nezamýšlí nad četnými zločiny, ale jeho současní lídři otevřeně zpochybňují čínskou územní suverenitu,“ a dodal, že Čína „musí být vysoce ostražitá vůči návratu japonského militarismu“. Americký prezident Donald Trump naopak manévry veřejně zlehčil a naznačil, že se útoku na Tchaj-wan neobává.
