Reklama
11.9 C
Czech
Čtvrtek 2. dubna 2026
ZprávyPaříž, Madrid a Brusel odsoudily americké sankce proti pětici Evropanů

Paříž, Madrid a Brusel odsoudily americké sankce proti pětici Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) dnes důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.

Spojené státy v úterý zakázaly vstup do země pětici Evropanů včetně bývalého francouzského ministra a eurokomisaře Thierryho Bretona. Sankce později odsoudili francouzský prezident Emmanuel Macron a místopředsedkyně EK Henna Virkkunen.

„Francie co nejdůrazněji odsuzuje vízová omezení, která Spojené státy uvalily na bývalého ministra a komisaře Thierryho Bretona a čtyři další významné evropské osobnosti,“ uvedl na síti X francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. „Lidé v Evropě jsou svobodní a suverénní a ostatní jim nemohou vnucovat pravidla, která budou upravovat jejich digitální prostor,“ zdůraznil.

Podle Macrona regulace přijaly Evropský parlament a Rada EU v rámci demokratického a suverénního procesu. Regulace mají podle něj zajistit, že „to, co je nezákonné off-line, je nezákonné také on-line“, a zároveň nejsou namířeny proti žádné zemi. „Pravidla upravující digitální prostor Evropské unie nemají být stanovována mimo Evropu,“ uvedl Macron na síti X.

Virkkunen, která je zároveň eurokomisařkou pro technologie, na síti X napsala, že Evropská komise bude evropská pravidla i nadále spravedlivě a objektivně vymáhat od všech společností působících v Evropské unii. „Protože dodržování pravidel není volbou, ale povinností,“ napsala.

Svoboda projevu je podle EK hodnotou, kterou Evropa sdílí společně se Spojenými státy a celým demokratickým světem, evropská pravidla jsou uplatňována spravedlivě a nediskriminačně. „Pokud bude třeba, rychle a rozhodně odpovíme, abychom bránili naši regulační autonomii před neopodstatněnými opatřeními,“ uvádí se v tiskové zprávě komise.

Španělsko označilo sankce za nepřijatelná opatření mezi partnery a spojenci. „Bezpečný digitální prostor, bez nezákonného obsahu a dezinformací, je základní hodnotou demokracie v Evropě a odpovědností všech,“ uvedlo španělské ministerstvo zahraničí, z jehož prohlášení cituje AFP.

Breton, který býval francouzským ministrem hospodářství, financí a průmyslu v letech 2005 až 2007 a eurokomisařem pro vnitřní trh v letech 2019 až 2024, v reakci na sankce kritizoval to, co označil za „závan mccarthismu“.

„Vane opět vítr mccarthismu?“ napsal na síti X v narážce na protikomunistický hon na čarodějnice, který v 50. letech minulého století vedl americký senátor Joseph McCarthy. „Pro připomenutí: 90 procent demokraticky zvoleného Evropského parlamentu a všech 27 členských států jednomyslně hlasovalo pro (nařízení EU o digitálních službách) DSA,“ zdůraznil Breton. Američanům vzkázal, že „cenzura není tam, kde si myslíte“. O Američanech přitom píše jako o přátelích.

„Ministerstvo zahraničí podniká rozhodné kroky proti pěti jednotlivcům, kteří stáli v čele organizovaných snah donucovat americké platformy k cenzuře, demonetizaci a potlačování amerických názorů, s nimiž nesouhlasí,“ uvedl předtím v prohlášení americký ministr zahraničí Marco Rubio.

Pětici, kterou nejmenuje, označuje za radikální aktivisty a tvrdí, že jejich vstup, pobyt nebo činnost na území Spojených států mohou mít potenciálně závažné a nepříznivé důsledky pro zahraniční politiku země. Americké ministerstvo zahraničí je podle Rubia připraveno seznam rozšířit, pokud další zahraniční činitelé nezmění kurz.

Sankce se podle AFP kromě Bretona týkají i čtyř zástupců neziskových organizací, které o sobě tvrdí, že bojují proti dezinformacím a nenávistným projevům na internetu. Konkrétně jde o Josephine Ballon a Annu-Lenu von Hodenberg z neziskové organizace HateAid, a dále o Imrana Ahmeda a Clare Melford z podobně zaměřených organizací.

Americká administrativa, jejíž představitelé letos kvůli obsahu pohrozili odebráním licence některým televizím v USA, údajnou cenzuru v Evropě opakovaně kritizuje. V posledních týdnech se tak stalo i v souvislosti s pokutou 120 milionů eur (2,9 miliardy Kč), kterou Evropská komise vyměřila platformě X, a to se zdůvodněním, že není dostatečně transparentí. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v reakci na to Evropské unii pohrozila odvetnými opatřeními v případě, že bude dál omezovat americké poskytovatele služeb.

Reklama

Doporučujeme

Macron tepe Trumpa za výroky o NATO

Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře zkritizoval Donalda Trumpa kvůli jeho výrokům o NATO i kvůli tlaku na vojenské otevření Hormuzského průlivu. Během návštěvy Soulu řekl, že americký prezident svou rétorikou oslabuje důvěru v alianci a vytváří každodenní pochybnosti o závazku Spojených států vůči spojencům.

Rok po Trumpových clech se slibovaný obrat nedostavil

Rok po zavedení rozsáhlých cel na dovoz do Spojených států je jasné, že sliby o rychlém oživení americké ekonomiky se nenaplnily. Donald Trump loni 2. dubna oznámil dvojciferná cla na téměř veškerý dovoz a tvrdil, že do země se vrátí továrny, pracovní místa i levnější ceny. Po roce ale zůstává obraz mnohem složitější. Část cel mezitím zrušil Nejvyšší soud a americká vláda teď musí vracet velkou část už vybraných peněz.

Klimatičtí vědci z USA prchají do Norska. Láká je výzkum v Arktidě

Politika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zaměřená proti klimatické vědě spustila exodus vědců. Někteří se přesunuli do Norska, kde se podílejí na výzkumu v Arktidě.

Ruský činitel informoval o ukrajinském útoku na rafinérie v Ufě

Několik ukrajinských dronů mířících k ropným rafinériím sestřelila protivzdušná obrana u ruského města Ufa, přičemž trosky jednoho ze strojů spadly v průmyslové zóně, kde vypukl požár. Na platformě Telegram to dnes oznámil šéf autonomní republiky Baškortostán Radij Chabirov. Podle telegramového kanálu Astra vypukl požár v tamní rafinerii koncernu Bašněfť. Ukrajina informuje o obětech ruských útoků.

Posádka mise Artemis II po startu úspěšně opravila toaletu kosmické lodi Orion

Posádka mise Artemis II po startu úspěšně opravila toaletu kosmické lodi Orion v úzké spolupráci s řídícím střediskem v Houstonu, informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Posádka nedlouho po startu hlásila blikající kontrolku poruchy toalety, načež týmy řídícího střediska vyhodnotily příslušná data, spolu s astronauty provedly diagnostiku a problém společně postupně vyřešili.

Trump se v projevu snažil přesvědčit Američany o smyslu války s Íránem

Americký prezident Donald Trump v prvním televizním projevu od začátku války s Íránem ponechal nezodpovězené klíčové otázky, včetně toho, kam válka směřuje a jak ji Spojené státy ukončí, píše web stanice BBC. Prezident v projevu nic významného neoznámil, napsal deník The New York Times (NYT). Šéf Bílého domu se snažil přesvědčit Američany o smyslu války, shodují se média. Konflikt totiž v době rostoucích cen ropy a obav o další dopady na ekonomiku podle průzkumů ztrácí podporu.

Ještě týdny války. Trump trhy neuklidnil, ropa zdražuje

Ceny ropy po krátkodobém poklesu opět rostou. Trhy totiž očekávaly oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o brzkém ukončení války, místo toho dostaly ujištění o tvrdých úderech v následujících dvou až třech týdnech. Podle některých odborníků konflikt směřuje k další eskalaci, jiní v tom naopak vidí optimističtější časové ohraničení úderů.

Pošleme Írán do doby kamenné. Ale už jsme vyhráli, řekl Trump

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu v noci na čtvrtek zopakoval svá předchozí tvrzení, že válka bude pokračovat ještě dva až tři týdny, přičemž Írán již nepředstavuje hrozbu. Podle něj se podařilo zničit i jeho jaderný program tak, aby nemohl vyvinout jaderné zbraně. Hormuzský průliv prý USA nepotřebují.

Na Krymu havarovalo ruské vojenské letadlo, zahynuly desítky lidí

Na ukrajinském poloostrově Krym, který Rusko nelegálně anektovalo v roce 2014, havarovalo ruské vojenské letadlo. Podle ruského ministerstva obrany při nehodě zahynulo všech 29 lidí na palubě.

Trumpova výjimka může ohrozit jednu z nejvzácnějších velryb světa

V Mexickém zálivu žije jen nepatrná populace velryby Riceovy, kterou vědci řadí k nejohroženějším kytovcům planety. Teď se její situace dál komplikuje. Výbor americké vlády totiž udělil výjimku, která může usnadnit pokračování ropných a plynových aktivit v oblasti, kde tento druh žije celý svůj život.

Japonská vláda zvýšila některé daně, aby financovala navýšení výdajů na obranu

Japonsko ode dneška zvýšilo daň z tabáku a z příjmů právnických osob, aby financovalo navýšení výdajů na obranu. Vláda chce příští rok také zvýšit daně z příjmů fyzických osob, od čehož si slibuje dodatečný roční příjem 1,3 bilionu jenů (přes 173 miliard Kč), napsala agentura Kjódó.

Trump zvažuje stažení USA z NATO kvůli nezapojení spojenců do války s Íránem

Americký prezident Donald Trump řekl britskému deníku The Daily Telegraph, že silně zvažuje stažení Spojených států z NATO poté, co se spojenci nepřidali k jeho válce s Íránem. Šéf Bílého domu transatlantickou alianci označil za nefunkční, stejně ji podle něj vnímá i ruský prezident Vladimir Putin.

Ruský dronový útok poničil průmyslový areál v západoukrajinském Lucku

Ruský útok v noci na dnešek poškodil průmyslovou oblast v západoukrajinském městě Luck, kde vyhořel terminál soukromé poštovní společnosti Nova pošta a sklad potravin. Informoval o tom portál Ukrajinska pravda s odvoláním na starostu města Ihora Poliščuka. Ten na síti Telegram napsal, že zranění nejsou hlášeni. Ukrajinské letectvo dnes ráno mezitím oznámilo, že Ukrajina v noci čelila útoku 339 ruských dronů, z nichž 298 se podařilo sestřelit, případně jinak neutralizovat.

Ceny ropy jdou dolů. Očekává se Trumpův projev k národu

Ceny ropy klesly pod 100 dolarů za barel po signálech, že se válka možná chýlí ke konci. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že konflikt skončí do dvou až tří týdnů bez nutnosti vyjednat dohodu. Jeho íránský protějšek Masúd Pezeškján vyjádřil ochotu ukončit konflikt, ale pouze za předpokladu bezpečnostních záruk.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama