Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen řekla, že z dnes začínajícího summitu Evropské unie neodejde bez vyřešení dalšího financování Ukrajiny. Podobně se vyjádřil předseda Evropské rady António Costa. V případě rozhodnutí o financování bránící se země ze zmrazených ruských aktiv, tedy takzvanou reparační půjčkou, musí podle názoru šéfky unijní exekutivy nést riziko všechny státy bloku. Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallas se EU obavami Belgie ohledně reparační půjčky zabývá.
Von der Leyen při příchodu na jednání připomněla, že druhou zvažovanou možností financování Ukrajiny, která již čtvrtým rokem čelí ruské invazi, je využití unijního rozpočtu. Znamenalo by to použití společné půjčky, kterou by si EU vzala na finančních trzích.
EU leaders face crunch decision on loaning Russia's frozen cash to Ukraine https://t.co/nwgIP50oQ0
— BBC News (World) (@BBCWorld) December 18, 2025
„Zcela podporuji Belgii,“ zmínila také von der Leyen.
Belgický premiér Bart De Wever dnes v belgickém parlamentu před začátkem summitu řekl, že požaduje, aby celá Evropská unie nesla riziko při využití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině. Chce od ostatních závazné písemné záruky.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas novinářům řekla, že evropští lídři si v otázce financování Ukrajiny nemohou dovolit selhat a naopak musí ukázat, že jsou silní. EU se podle ní zabývá obavami, které Belgie vyjádřila ohledně reparační půjčky. „Takže doufám, že to dotáhneme do konce,“ řekla Kallas. Je třeba ale podle ní zajistit, aby byla s výsledným řešením spokojená právě Belgie.
Podobně se vyjádřil německý kancléř Friedrich Merz. „Mám dojem, že můžeme dospět k dohodě. Chápu obavy některých členských států, zvláště belgické vlády, ale doufám, že společně je můžeme vyřešit,“ řekl Merz. Již dříve německý kancléř v odpovědi odhadoval, že šance na dosažení dohody ohledně použití ruských zmrazených aktiv je „padesát na padesát“. Kallas dnes prohlásila, že to vidí podobně.
Odhodlání vyřešit na summitu otázku zajištění finančních potřeb Kyjeva vyslovil také předseda Evropské rady. „Mohu vás ujistit, že na tom budeme pracovat dnes, a pokud bude potřeba, tak i zítra (v pátek). Nikdy toto jednání neopustíme bez konečného rozhodnutí o zajištění financování Ukrajiny,“ prohlásil Costa, který rovněž zmínil obě projednávané možnosti.
Podle švédského premiéra Ulfa Kristerssona je dnešní schůzka nejdůležitějším summitem od začátku ruské války na Ukrajině před necelými čtyřmi lety. Otázka použití zmrazených ruských aktiv je podle něj otevřená. „Bude to dlouhá diskuse. Budu tady sedět celou noc, když to bude potřeba. Potřebujeme řešení,“ dodal Kristersson.
Rovněž i podle premiérů Španělska a Řecka Pedra Sáncheze a Kyriakose Mitsotakise by summit EU neměl skončit bez rozhodnutí o financování Ukrajiny. Mitsotakis se při příchodu na summit vyjádřil pro reparační půjčku pro Ukrajinu. Sánchez vyzval Evropskou unii, aby byla jednotná, konzistentní a akceschopná. Španělský premiér rovněž ve svém prohlášení pro novináře podpořil „využití zmrazeného ruského majetku pro financování Ukrajiny v letech 2026 a 2027“.
Summit by měl rozhodnout o budoucí finanční pomoci pro Ukrajinu. Belgie, ale i Maďarsko, Slovensko či Česko mají k variantě reparační půjčky stále výhrady. Itálie, Bulharsko a Malta minulý týden ve společném prohlášení vyzvaly Evropskou komisi, aby prozkoumala alternativní řešení s předvídatelnými parametry a výrazně menšími riziky.
