1.1 C
Czech
Čtvrtek 18. prosince 2025
Protext ČTKLong covid: rostoucí zdravotní krize, kterou už nejde ignorovat

Long covid: rostoucí zdravotní krize, kterou už nejde ignorovat

Praha 16. prosince 2025 (PROTEXT) – „Je to absolutní peklo, v podstatě mučení.“…“Covid mi kompletně zničil život”…. “Je to jako první stadium demence”..

Takto popisují svůj každodenní život lidé s long covidem — závažným postinfekčním multisystémovým onemocněním, které mění lidské životy a často zasahuje lidi v produktivním věku, rodiče, studenty i děti. Je to nemoc, která se neptá na životní styl, kondici ani předchozí zdravotní historii. Mnozí byli ještě nedávno zdraví, sportující, pracující, aktivní. A pak přišla infekce SARS-CoV-2 — a jejich život se zastavil.

Long covid je dnes globální zdravotní výzvou s významnými dopady na zdravotnictví, ekonomiku i sociální systém. Přesto zůstává často nepochopený, podceňovaný a nedostatečně řešený.

 

„Je to absolutní peklo, v podstatě mučení.“ | Pacient 31 let, 3 roky s LC, před covidem zdravý

„Covid mi kompletně zničil život. Mluvím o svém životě před covidem jako o minulém životě.“ | Pacient 41 let, 5 let s LC, před covidem zdravý

„Z toho vyčerpání se nedá vyspat, přepít ho kávou ani zlomit vůlí. Člověk sotva udrží kartáček na zuby v ruce.“ | Pacientka 40 let, 5 let s LC, před covidem zdravá

„Ujdu sto metrů a jsem naprosto vyčerpaný a musím si sednout. Nezvládám se soustředit, nemůžu moc psát, číst nebo se dívat na film.“ | Pacient 25 let, 3 roky s LC, před covidem zdravý

„Můj sedmiletý syn miloval čtení, teď pláče, protože zapomíná slova a ptá se, proč mu nefunguje mozek.“ | Rodiče dětského pacienta

 

Long covid v datech

Podle rozsáhlé studie publikované v časopise Nature Medicine (srpen 2024) postihuje long covid:

  • 6 – 7 % dospělých, kteří prodělali covid-19 a asi 1 % dětí
  • Celosvětově jde o více než 400 milionů lidí, přičemž toto číslo dál narůstá kumulativně s každou další infekcí.

V různých zemích se statistiky liší podle definice, ale na základě zahraničních dat lze odhadovat, že v České republice může long covidem trpět okolo stovky až nízkých stovek tisíc lidí.

Z toho desítky tisíc jsou zasaženy výrazně — natolik, že nezvládají běžné denní aktivity.

A přesto je v ČR doposud oficiálně evidována pouze úzká část pacientů — zejména ti, kteří měli těžký průběh či významné plicní zasažení.

Často se můžeme také setkat s tzv. skrytou invaliditou, kdy pacient bez odpovídající diagnózy a léčby, správných doporučení a sociální podpory nemá jinou možnost, než přetlačovat svoje hranice. To je velmi nebezpečné a takový pacient často končí s výrazným zhoršením stavu

Koho se long covid může týkat?

  • 85 % lidí s long covidem mělo mírný, ambulantní průběh bez hospitalizace.
  • Nejvíce postižených je ve věku 36–50 let – tedy v nejvyšší pracovní aktivitě.
  • U mnoha lidí přetrvávají symptomy déle než 3 roky.
  • Mezi nejčastější symptomy patří neurologické potíže, kognitivní dysfunkce, intolerance aktivity a stavy PEM/PESE, vyčerpání, kardiologické a systémové projevy.
  • Long covid se nevyhýbá ani dětem a mladistvým. Podle rodičů malých pacientů se objevují výrazné problémy s pamětí, únavou, intolerancí aktivity či kognitivním vývojem. Někteří školáci ztrácejí schopnost soustředění natolik, že se nemohou účastnit výuky ani v omezeném režimu.

Socioekonomické dopady

Long covid je rovněž významnou ekonomickou výzvou. Důsledky se projevují úbytkem pracovních sil, sníženou produktivitou a zvýšenými náklady na zdravotní a sociální péči.

Celosvětové ekonomické dopady long covidu se podle nejnovějších analýz odhadují minimálně na 1 bilion dolarů ročně.

Německo vyčíslilo dopady long covidu a ME/CFS za roky 2020–2024 na více než 250 miliard eur. Spolková vláda proto vyhlásila „Nationale Dekade gegen Postinfektiöse Erkrankungen“ (2026–2036) a vyčlenila 500 milionů eur na výzkum, diagnostiku a péči.

Česká republika zatím žádný krok podobným směrem neučinila.

 

Co je long covid? 

Long covid (též postcovidový syndrom, post-acute sequelae of SARS-CoV-2 infection – PASC) je zastřešující termín pro stav charakterizovaný přetrvávajícími nebo nově vzniklými symptomy po prodělané infekci SARS-CoV-2. Podle definice WHO lze o postcovidovém syndromu hovořit tehdy, pokud se příznaky objeví do 3 měsíců od akutní infekce, trvají minimálně 2 měsíce a nejsou vysvětlitelné jinou diagnózou.

Long covid je heterogenní a multisystémové onemocnění, které může významně narušovat funkční kapacitu pacienta, vyřadit jej z běžného osobního i pracovního života a v těžších případech vede až k dlouhodobé invalidizaci.

Výzkumy ukazují, že riziko rozvoje long covidu roste s počtem prodělaných infekcí SARS-CoV-2; např. článek v RTI International (2025) uvádí zvýšení rizika následných obtíží u reinfikovaných osob o cca 35 % ve srovnání s jednorázovou infekcí.

Klinické projevy

Long covid postihuje více orgánových systémů současně. Odborná literatura popisuje více než 200 možných symptomů, které se u jednotlivých pacientů liší spektrem i intenzitou.

Symptomy typicky fluktuují a často se výrazně zhoršují po fyzické či kognitivní činnosti, což má zásadní dopad na schopnost pacienta fungovat v běžném životě.

Často je pozorováno PEM / PESE (post-exertional malaise) – nepřiměřené pozátěžové zhoršení stavu po fyzické nebo psychické aktivitě (dříve běžně tolerované), stav známý z ME/CFS. Nezřídka se objevuje rovněž senzorická hypersenzitivita – zvýšená citlivost na světlo, hluk. Sekundárně k chronickému onemocnění se mohou vyvinout i psychické potíže – úzkosti, deprese.

 

Problémy pacientů v ČR

V ČR chybí koordinovaný systém péče, pacienty trápí zejména:

1. Nízké povědomí o šíři postcovidových problémů

Mnoho pacientů naráží na:

  • bagatelizaci,
  • přičítání potíží stresu či psychice,
  • neznalost stavů PEM/PESE*, která vede k doporučování nevhodné fyzické aktivity.

To vše může stav výrazně zhoršit, někdy i nevratně.

*PEM/PESE: Post-Exertional Malaise(zhoršení stavu po námaze)/ Post-Exertional Symptom Exacerbation (zhoršení příznaků po zátěži); jde o nepřiměřené a často opožděné zhoršení stavu po i malé fyzické, kognitivní nebo emoční aktivitě, která by zdravému člověku nečinila problém.

2. Nedostupnost symptomatické terapie

Přestože neexistuje kauzální léčba, symptomatická léčba existuje a v zahraničí je běžně podávána (neurologická, kardiologická, autonomní, endokrinologická i imunologická). V ČR však:

  • naráží na off-label režim,
  • lékaři se obávají experimentálnosti (nemají oporu v metodice),
  • pacienti často zůstávají bez terapie, která by jim mohla zásadně pomoci k vyšší kvalitě života

3. Zdlouhavá diagnostika (často trvá 3+ roky)

Než se vyloučí jiné příčiny, pacient často propadá systémem:

  • je opakovaně odesílán k jednotlivým specializacím bez jasného výsledku,
  • nikdo jeho stav neřeší komplexně, péče není koordinovaná
  • v krajních případech dostává nevhodná doporučení
  • dochází ke zhoršování stavu, které bylo možné předejít režimovými opatřeními.
  • spolu se zhoršeným zdravotním stavem často bez jasné diagnózy propadá i sociálním systémem

Skrytá invalidita

U lidí s long covidem se často setkáváme s tzv. skrytou invaliditou. Pacient na první pohled může působit zdravě, ale ve skutečnosti žije s výrazně omezenou kapacitou — fyzickou, kognitivní i nervovou. Bez správné diagnózy, vhodných režimových doporučení a sociální opory tito lidé často nemají jinou možnost než „fungovat přes bolest“ nebo přetlačovat vlastní limity.

To je však velmi nebezpečné: opakované přetěžování může vést k hlubokému a dlouhodobému zhoršení zdravotního stavu, zejména u těch, kteří trpí stavy PEM/PESE. Mnoho pacientů tak končí v situaci, kdy se jejich stav postupně zhoršuje a kolabují, přestože správnou péčí bylo možné tomu předejít.

Potřebujeme odborná multidisciplinární centra pro PAIS

Taková, jaká již vznikají v Rakousku či Německu – propojují neurologii, kardiologii, angiologii, imunologii, fyzioterapii a duševní zdraví (případně další potřebné obory) a hlavně řeší pacientovy potíže v celé jejich komplexnosti, ne izolovaně.

Tenhle model péče v ČR zatím neexistuje. A pacienti to odnášejí zhoršováním stavu, invalidizací a ekonomickým propadem.

Česká asociace pro long covid: partner pro zdravotníky i stát

Náš spolek vznikl kvůli:

  • Nedostatečnému povědomí veřejnosti i odborníků
  • Snaze pacientů zlepšit neutěšenou situaci a systémovou absenci péče
  • Potřebě sdílení zkušeností a podpory v komunitě

Co děláme:

  • sdílíme ověřené vědecké informace,
  • připravujeme informační materiály pro širokou i odbornou veřejnost
  • mapujeme potřeby pacientů,
  • pomáháme pacientům a jejich rodinám v orientaci v systému,
  • propojujeme český a zahraniční odborný diskurz
  • aktivně se zasazujeme o změnu, jsme součástí Pracovní skupiny pro postinfekční stavy Ministerstva zdravotnictví, která vznikla v květnu 2025
  • připravujeme web věnovaný long covidu longcovidportal.cz

Jsme připraveni spolupracovat s:

  • lékaři a zdravotnickými zařízeními i lékařskými fakultami,
  • odbornými společnostmi,
  • ministerstvem zdravotnictví a dalšími zodpovědnými institucemi,
  • úřady práce a sociálními službami.

 

Naším cílem není jen kritizovat — naopak. Chceme být zdravotníkům oporou a partnerem. Pomoci jim zorientovat se v novém fenoménu, na který nebyl nikdo připraven.

Čím dříve ČR vytvoří síť multidisciplinárních ambulancí, jasné postupy a odpovídající edukaci, tím více lidí se vrátí do běžného života i do práce.

Máte vy nebo vaši blízcí dlouhodobé potíže po covidu?

Jste zdravotník, který chce lépe porozumět této diagnóze?

Pracujete v oblasti veřejné politiky a vidíte rostoucí tlak na systém?

Sledujte naši práci, připojte se k nám, sdílejte informace.

Každý hlas, každá zkušenost a každý odborník, který se zapojí, posouvá české pacienty blíž k plnohodnotné péči, kterou potřebují.

Facebook | InstagramYouTube kanálEmail

 

 

Reklama

Doporučujeme

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu do EU

Evropský parlament dnes ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu 2027.

Krejčíková spojí síly v deblu s Caty McNally

Barbora Krejčíková jde do sezony 2026 s novou deblovou partnerkou. Vybrala si Američanku Caty McNally, která nabídku přijala s velkým nadšením. Nová dvojice chce navázat na to, co Krejčíková dlouhé roky předváděla po boku Kateřiny Siniakové.

KOMENTÁŘ: Odepisovaná Tesla probořila all-time high. Firmu žene vzhůru robotaxi

Rok, který pro Teslu začal noční můrou, končí euforickým probuzením. Společnost vyrábějící elektromobily znovu na burze předvedla comeback a stanovila novou rekordní cenu akcie. Akcionáře povzbudila zpráva, že Tesla úspěšně testuje autonomní řízení své flotily vozů.

Australská policie obvinila útočníka z pláže Bondi Beach z terorismu a 15 vražd

Australská policie obvinila útočníka z pláže Bondi Beach z terorismu a 15 případů vraždy, informovala agentura AFP. Dva muži, kterými podle australských úřadů byli otec se synem, v neděli zastřelili 15 lidí účastnících se oslav židovského svátku chanuka, čtyři desítky dalších zranili. Přes 20 zraněných stále zůstává v nemocnici, informuje agentura AP.

Pražská burza zažila rekordní rok 2025

Pražská burza má za sebou výjimečný rok. Indexy PX i PX TR během roku dosáhly historických maxim a připsaly si výrazné zisky. Burza mluví o silné kombinaci růstu cen, dividend a vyšší aktivity investorů.

Evropa musí být zodpovědná za svou vlastní bezpečnost, řekla předsedkyně EK

Evropa musí být zodpovědná za svou vlastní bezpečnost, řekla dnes předsedkyně Evropské komise Ursula Von der Leyen v europarlamentu v debatě o nadcházejícím summitu EU. Hlavním tématem setkání šéfů států a vlád unijních zemí bude ve čtvrtek další podpora Ukrajiny bránící se ruské agresi. Von der Leyen v této souvislosti také vyzvala, aby se unie stala energeticky nezávislá na Rusku.

Ukrajinské drony napadly ruskou rafinerii, obě strany informují o raněných

Ukrajinské drony poškodily rafinerii ve městě Slavjansk na jihu evropského Ruska, uvedly místní úřady. Nálet si v regionu vyžádal dva raněné. Dva lidi, ženu ve věku 76 let a sedmatřicetiletého muže, zranil ruský dron v Záporoží, oznámil v úterý večer náčelník správy tohoto regionu na jihovýchodě Ukrajiny Ivan Fedorov. Ve dvou vlnách ruské drony znovu útočily na Oděskou oblast na jihu země, informoval šéf regionu Oleh Kiper. U Družkivky na východě Ukrajiny ruské drony zaútočily na hasiče spěchající k požáru, čtyři lidé utrpěli zranění, sdělila ukrajinská Státní služba pro mimořádné situace (DSNS).

Trump stojí za Susie Wiles i po jejích výrocích ve Vanity Fair

Donald Trump se postavil za svou šéfku kanceláře Susie Wiles poté, co Vanity Fair zveřejnil rozhovory, které odhalují napětí uvnitř administrativy. Prezident deníku New York Post řekl, že má v její práci plnou důvěru a že „odvedla fantastickou práci“.

Jsou to teroristé! Trump oznámil blokádu tankerů plujících do Venezuely

Americký prezident Donald Trump v noci na středu středoevropského času oznámil blokádu všech sankciovaných ropných tankerů plujících do Venezuely nebo z ní. V příspěvku na své sociální síti Truth Social označil vládu prezidenta Nicoláse Madura za teroristickou organizaci.

Muž který zranil v Liverpoolu přes 130 lidí, půjde do vězení na více než 20 let

Britský soud dnes poslal na 21 let a šest měsíců do vězení muže, který 26. května najel v Liverpoolu do davu slavících fotbalových fanoušků a zranil přes 130 lidí. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Paul Doyle v listopadu přiznal vinu, čelil obžalobě z 31 trestných činů.

Známe jména obětí střelby na Brownově univerzitě. Vrah stále uniká spravedlnosti

Dva studenti, kteří přišli o život při hromadné střelbě na Brownově univerzitě, byli oficiálně identifikováni. Zároveň pokračuje pátrání po pachateli, který dva dny po útoku stále nepadl spravedlnosti do rukou. FBI nabízí tučnou odměnu za jakékoliv informace vedoucí k jeho dopadení.

EU zřejmě zmírní zákaz prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2035

Evropská unie se chystá ustoupit od jedné z nejviditelnějších částí Green Dealu. Tento týden má podle očekávání představit změny, které oslabí faktický zákaz prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2035.

Rusko musí uznat, že náš svět řídí určitá pravidla, uvedl v Haagu Zelenskyj

Nestačí Rusko donutit k podpisu mírové dohody, musí také uznat, že náš svět řídí určitá pravidla, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury Reuters to uvedl před jednáním Rady Evropy, které má za cíl zřídit mezinárodní komisi pro odškodnění Ukrajiny. Kyjevu má nahradit škody ve výši stovek miliard dolarů způsobené ruskými útoky.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama