Reklama
11.8 C
Czech
Sobota 4. dubna 2026
EkologieDeset let od Pařížské dohody. Jak se změnilo klima i světové závazky

Deset let od Pařížské dohody. Jak se změnilo klima i světové závazky

Je to deset let od chvíle, kdy téměř všechny státy světa poprvé přislíbily společný postup proti klimatické krizi. Pařížská dohoda nastavila ambiciózní cíl udržet oteplování pod hranicí 1,5 stupně. Realita je však složitější. Teplota roste rychleji, než se čekalo, emise neklesají dostatečně a svět stojí před zásadní dekádou, která rozhodne o podobě budoucího klimatu.

Když se v roce 2015 vyjednavači na konferenci COP21 v Paříži shodli na historické dohodě, svět to vnímal jako začátek nové éry. Státy přijaly závazek pravidelně zvyšovat své klimatické plány a společně držet globální oteplování na úrovni, která neohrozí fungování klíčových ekosystémů ani život milionů lidí.

Dnes, o deset let později, je situace výrazně napjatější. Planeta se oteplila o 1,41 stupně oproti předindustriální éře a hranici 1,5 stupně překročí už kolem roku 2029. Očekávané termíny se dramaticky posunuly, protože koncentrace skleníkových plynů dosáhly nových rekordů. Přesto existují signály, že Pařížská dohoda změnila směr, kterým se svět ubírá.

Teplota stoupá rychleji, ale emise poprvé míří dolů

Atmosférické koncentrace CO2 vzrostly za posledních deset let zhruba o sedm procent a v prosinci 2025 dosáhly 427 ppm. Podobně roste i množství metanu, který je jedním z nejúčinnějších skleníkových plynů. Vědecká komunita se shoduje, že právě tato kombinace stojí za prudkým nárůstem průměrných teplot v posledních letech.

Současně ale přichází první náznak obratu. Nové klimatické plány, které státy předložily během let 2024 a 2025, poprvé naznačují globální pokles emisí. Pokud země splní své závazky, mohou být celosvětové emise v roce 2035 o 12 procent nižší než v roce 2019. Ještě před Paříží se přitom očekával jejich nárůst o desítky procent.

Rostoucí tlak na změny doprovází rozmach čistých technologií. Solární a větrné zdroje patří mezi nejlevnější formy výroby energie a v některých zemích už vytlačují fosilní paliva z trhu. Elektromobily tvoří pětinu všech prodaných aut a v mnoha regionech se rozšířily malé solární instalace, které domácnostem zajišťují energii bez emisí.

Kde dohoda zafungovala a kde naráží na limity

Pařížská dohoda nezměnila svět okamžitě, ale udala směr. Dnes se téměř všechny státy hlásí k tomu, že musí snižovat emise a transformovat své ekonomiky. Roste i počet zemí, které staví klimatickou politiku na ekonomických příležitostech, nikoli jen na ekologických závazcích. Příkladem jsou Čína, Indie či Brazílie, kde čisté technologie podporují hospodářský růst.

Vývoj ale zdaleka nestačí. K dosažení limitu 1,5 stupně by svět potřeboval do roku 2030 snížit emise o 43 procent. Nikde se nenaplňuje potřebné tempo a některé státy dokonce ustupují od původních plánů. Zároveň je čím dál zřetelnější, že klimatická transformace vyžaduje změnu celých ekonomických modelů, nejen redukci emisí.

Výzvou zůstává i role fosilních paliv. Tvoří téměř 70 procent emisí a jejich postupné omezování naráží na silný odpor. Z nedávného klimatického summitu z Brazílie například vypadl návrh na jasný harmonogram odklonu od fosilních zdrojů. Stejně významná je otázka financí. Státy se shodly, že transformace potřebuje masivní investice, ale zatím se nedaří zajistit dostatečné zdroje pro země, které jsou nejvíce ohrožené dopady změny klimatu. Nadcházející roky rozhodnou, zda se podaří proměnit politické závazky ve skutečné kroky a udržet klimatickou krizi v mezích, které budou pro lidstvo zvládnutelné.


Reklama

Doporučujeme

Írán pokračuje v popravách lidí spojovaných s opozicí

Írán v sobotu popravil dva muže, které spojoval s opoziční organizací Lidoví modžáhedové Íránu. Tamní média uvedla, že byli odsouzeni kvůli vazbám na tuto skupinu a kvůli ozbrojeným útokům. Popravy přišly jen několik dní po dalších podobných případech.

Íránský útok na ambasádu USA byl vážnější, než se uvádělo

Íránský dronový útok na americkou ambasádu v Saúdské Arábii způsobil výrazně větší škody, než se původně uvádělo. Úder zasáhl i zabezpečené části komplexu a vyvolal rozsáhlý požár. Incident tak ukazuje, že Teherán dokáže zasáhnout i silně chráněné cíle.

Kuba kvůli tlaku Spojených států propustí přes 2000 vězňů

Kubánská vláda ve čtvrtek oznámila, že propustí 2 010 vězňů. Jde o největší podobný krok za poslední roky, který přichází v době rostoucího tlaku ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Oběžná dráha kolem Země se zaplňuje a rizika rostou

Vesmír kolem Země se rychle mění. Z prostoru, který byl ještě donedávna téměř prázdný, se stává stále hustěji zaplněná oblast plná satelitů a další techniky. Odborníci přitom upozorňují, že tahle nová vesmírná závodní dráha není jen technická nebo geopolitická otázka. Stále víc se mluví i o dopadech na životní prostředí.

Francouzská loď proplula Hormuzským průlivem

Francouzská kontejnerová loď skupiny CMA CGM proplula Hormuzským průlivem. Jde o první plavidlo francouzského vlastníka, které tudy projelo od chvíle, kdy na konci února začala válka.

Nový americký granát zabíjí tlakovou vlnou

Americká armáda představila po téměř šedesáti letech nový smrtící ruční granát. Nová zbraň s označením M111 má být určená hlavně pro boj ve městech a uzavřených prostorech, kde má oproti dosud používaným granátům snížit riziko vedlejších škod.

Prezidenti Francie a Koreje chtějí spolupracovat na otevření Hormuzského průlivu

Francouzský prezident Emmanuel Macron se dnes v Soulu se svým jihokorejským protějškem I Če-mjongem dohodl, že budou spolupracovat na znovuotevření Hormuzského průlivu a zmírnění světové ekonomické nejistoty způsobené válkou na Blízkém východě. Napsala to agentura AP. Válku zahájily 28. února Izrael a USA údery na Írán, který mimo jiné blokuje tuto vodní cestu.

Tesle se hromadí neprodané elektromobily

Tesla má za sebou kvartál, který na první pohled nevypadá špatně, ale při bližším pohledu odhaluje nový problém. Automobilka v prvních třech měsících roku vyrobila výrazně víc aut, než kolik jich dokázala dodat zákazníkům. Na skladech a odstavných plochách jí tak zůstalo přes 50 tisíc neprodaných elektromobilů, nejvíc v historii firmy.

Situace na frontě je pro Ukrajinu nejlepší za deset měsíců, řekl Zelenskyj

Situace na frontě ve válce s Ruskem je pro Ukrajinu nejlepší za deset měsíců. Dnes to podle agentury Reuters řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinské síly podle něho minulý měsíc zmařily ruskou ofenzívu.

Írán zasáhl ropnou rafinérii v Kuvajtu, v plynárenském zařízení v Emirátech hoří

Íránské bezpilotní letouny dnes zaútočily na kuvajtskou ropnou rafinérii Mína al-Ahmadí, kde vypuklo několik požárů. Íránský útok v zemi také poškodil část elektrárny a odsolovacího zařízení, zatímco plynárenské zařízení ve Spojených arabských emirátech (SAE) muselo kvůli dopadům trosek pozastavit provoz, napsaly tiskové agentury a média.

Rusko bombardovalo sever Ukrajiny, zemřel jeden člověk

Jeden člověk zemřel a další tři dnes ráno utrpěli zranění při ruském bombardování města Šostka v severoukrajinské Sumské oblasti. Informoval o tom šéf regionální vojenské správy Oleh Hryhorov. Útoky, které ruské síly v noci podnikly na Charkov, zranily pět lidí, napsala Ukrajinska pravda s odvoláním na policii. Mluvčí ukrajinského letectva podle agentury Reuters varoval, že Rusko od čtvrtka proti Ukrajině vede rozsáhlý útok a že ve vzdušném prostoru je stále velký počet nepřátelských dronů.

Írán tvrdí, že sestřelil americkou stíhačku F-35 a že pilot je asi mrtvý

Írán tvrdí, že jeho protivzdušná obrana v centrální části země sestřelila americký bojový letoun F-35 a že pilot pravděpodobně nepřežil, napsaly tiskové agentury s odvoláním na íránská média. Web The Times of Israel (ToI) napsal, že se ale zřejmě jednalo o americký stíhací letoun F-15E, nikoli F-35. Po zásahu íránskou palbou musel před dvěma týdny nouzově přistát jiný bojový letoun F-35. USA spolu s Izraelem rozpoutaly na konci února válku proti Íránu, který provádí odvetné údery.

Otevře se Hormuzský průliv? Írán a Omán připravují protokol

Írán a Omán chystají protokol o monitorování a tranzitu lodí Hormuzským průlivem. Americké akcie tak vzrostly a ceny ropy klesly. Tato informace totiž dává naději na znovuzpřístupnění klíčové exportní trasy pro ropu bez nutnosti použít sílu.

Ochromený Írán? Zpravodajci zpochybňují Trumpovy výroky

Zhruba polovina odpalovacích zařízení Íránu zůstala neporušena. V jeho arzenálu se stále nachází tisíce dronů a dostatek raket k rozpoutání chaosu na Blízkém východě. S takovým hodnocením přišly americké zpravodajské služby. Odporují tak tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, podle nichž byla schopnost Íránu odpalovat rakety a drony dramaticky omezena.

Trump odvolal ministryni spravedlnosti Bondi, nahradí ji Blanche

Americký prezident Donald Trump odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondi. Oznámil to na své sociální síti. Úřadujícím ministrem spravedlnosti se podle Trumpa stane dosavadní náměstek Todd Blanche. Podle agentury Reuters šéfovi Bílého domu vadilo, jak Bondi postupovala v kauze zveřejňování složek týkající se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Trump byl údajně také stále více frustrován tím, že Bondi nejednala dostatečně rychle při stíhání kritiků a protivníků, proti nimž chtěl prezident vznést trestní obvinění.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama