Ruská aktiva v Evropské unii zůstanou zmrazená na neurčito, nebude o tom tedy třeba každých šest měsíců hlasovat jako dosud. Rozhodly o tom dnes členské státy EU.
Hlasování probíhalo písemnou formou a pro schválení kroku byla potřeba kvalifikovaná většina. Česko podle informací ČTK zmrazení aktiv podpořilo, proti byly Maďarsko a Slovensko. Padla tak překážka související s použitím ruských aktiv na pomoc Ukrajině. Maďarský premiér Viktor Orbán ale předem uvedl, že Budapešť protestuje proti dlouhodobému zmrazení ruských aktiv a že jeho schválení pouze kvalifikovanou většinou je protiprávní. Unie blokuje kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Většina těchto finančních prostředků je zadržována v evropském depozitáři cenných papírů Euroclear v Belgii, další jsou ale i v belgických bankách a rovněž v bankách ve Francii.
Cílem nynějšího kroku je zablokování ruských aktiv, které nebude závislé na hlasování každého půl roku. Dosud bylo zmrazení aktiv vázáno na sankce EU vůči Rusku, které se musí jednomyslně prodlužovat každých šest měsíců. Existovalo proto riziko, že neschválení prodloužení sankcí by znamenalo, že budou muset být uvolněna i aktiva a vrácena Rusku. Toho se obávala zejména Belgie, kde se většina zmrazených ruských aktiv nachází, a která se kvůli možným krokům Moskvy zdráhala využít tyto prostředky ve prospěch Ukrajiny čelící ruské invazi.
Nynější rozhodnutí unijních států znamená, že aktiva zůstanou zmrazená do odvolání, zatímco sankce, které EU uvalila na Rusko po jeho invazi na Ukrajinu v únoru 2022, se budou muset dál prodlužovat.
Rozhodnutí je prvním krokem na cestě k použití zmrazených ruských aktiv na podporu Ukrajiny. Summit EU, který má řešit naléhavé finanční potřeby Ukrajiny v letech 2026 a 2027, začne příští čtvrtek. Česko by měl zastupovat nově jmenovaný premiér Andrej Babiš. Summit bude mít na výběr ze dvou možností navržených Evropskou komisí. První je půjčka od Evropské unie, druhou reparační půjčka zajištěná právě zmrazenými ruskými aktivy.
Kromě Maďarska s reparační půjčkou nesouhlasí také Slovensko. Slovenský premiér Robert Fico v dopise předsedovi Evropské rady Antóniovi Costovi napsal, že na summitu nepodpoří „žádné řešení finančních potřeb Ukrajiny, které by zahrnovalo krytí vojenských výdajů Ukrajiny na následující roky“.
O nynějším kroku se rozhodovalo kvalifikovanou většinou, nikoli jednomyslně, vzhledem k tomu, že se Evropská komise opřela o článek 122 Smlouvy o EU, který umožňuje Radě EU takto rozhodovat „v duchu solidarity mezi členskými státy o opatřeních přiměřených ekonomické situaci“.
Zatímco Maďarsko a Slovensko byly při dnešním hlasování proti, další čtyři země hlasovaly sice pro, nicméně přidaly prohlášení, že toto rozhodnutí nepředjímá další kroky ohledně zmrazených ruských aktiv. „Při zachování ducha spolupráce Belgie, Bulharsko, Itálie a Malta hlasovaly v současné písemné proceduře pro, ale upřesnily, že toto hlasování za žádných okolností nepředjímá rozhodnutí o možném využití ruských imobilizovaných aktiv, které musí být přijato na úrovni unijních lídrů,“ stojí v prohlášení, ze kterého citovala agentura Reuters.
Podle českého ministra financí Zbyňka Stanjury, který se účastnil jednání v belgické metropoli, odcházející vláda Petra Fialy dnešní rozhodnutí vždy podporovala, v pondělí se ale vláda v Česku mění a nemůže proto na toto téma vydávat „silná prohlášení“. „Naše vláda i já jsme samozřejmě pro. Myslím, že je to správný přístup, že agresor nemá mít přístup ke svým zdrojům,“ řekl Stanjura českým novinářkám v Bruselu.
Unijní prezidenti a premiéři kvůli výhradám některých zemí na konci října na summitu EU odložili své rozhodnutí o použití zmrazených ruských aktiv až do prosince. Největší výhrady měla Belgie, která se obávala možných právních rizik a toho, že by se mohla dostat do problémů, pokud by Rusko žádalo odškodnění. Od ostatních zemí chce proto belgický premiér Bart De Wever záruky, že „pokud bude peníze nutné vrátit, bude se na tom podílet každý členský stát“. Velikost podílu by se přitom rozpočítala podle hrubého národního důchodu (GNI) jednotlivých zemí. V případě celkové částky 210 miliard eur by to podle zdrojů ČTK pro Česko znamenalo přibližně 89 miliard Kč.
„Tak to si úplně neumím představit,“ odpověděl designovaný premiér Andrej Babiš ve čtvrtek na dotaz, zda si dokáže představit, že by podobné záruky příští týden na summitu EU za Česko poskytl. Dodal ale, že nezná detaily.
„Belgie stojí o záruky a některé klíčové země se již vyjadřují, že jsou záruky připravené poskytnout,“ uvedl dnes Stanjura. „Myslím, že je to rozumný požadavek. Protože jde o rozhodnutí společné, tak i rizika by měla být společná. Uvidíme, jak se k tomu postaví nová česká vláda,“ dodal s tím, že pokud by šlo o Fialův kabinet, ten by se k zárukám připojil.
Na summitu příští týden se budou unijní prezidenti a premiéři rozhodovat mezi dvěma navrhovanými možnostmi financování Ukrajiny. První možností podle komise je, že by EU získala kapitál na kapitálových trzích a jako záruku použila rozpočet EU. Toto řešení ale vyžaduje jednomyslné schválení státy EU.
Pro druhé řešení, reparační půjčku pro Kyjev, by stačilo jen schválení kvalifikovanou většinou. Princip přitom spočívá v tom, že na počátku ruské války na Ukrajině držel depozitář cenných papírů Euroclear dluhopisy ruské centrální banky. Jakmile tyto dluhopisy dosáhly splatnosti, výsledná hotovost uvázla v Euroclearu kvůli sankcím EU. Euroclear nyní tuto hotovost investuje do Evropské centrální banky, nově by ji ale investoval do dluhopisů EU. Unie by pak tyto prostředky použila k poskytnutí reparační půjčky, kterou by Ukrajina splatila až po obdržení válečných reparací od Ruska. Půjčka by přitom směřovala jak na vojenské, tak na rozpočtové potřeby Ukrajiny a podléhala by přísné kontrole. Kyjev podle expertů tyto peníze nutně potřebuje nejpozději v dubnu.


