Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle televizí BBC a ABC prohlásil, že je připraven spolupracovat s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa na její vizi konce války. Šéf Bílého domu odsouhlasil nový 28bodový mírový plán pro Ukrajinu, který nutí Kyjev k řadě bolestivých ústupků, částečně pro něj ovšem znamená i vítězství.
Trump podle médií tajně spolupracoval s Ruskem na novém mírovém plánu, což Bílý dům odmítl s tím, že Ukrajina se zapojila. Ve skutečnosti se na návrhu opravdu nepodílela, Američané ji sice v hrubých obrysech informovaly, podrobnosti ale nezná a nebyla požádána o podněty. Za návrhem stojí zvláštní americký vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff a jeho ruský protějšek Kirill Dmitrijev.
The American side presented points of a plan to end the war—their vision. I outlined our key principles. We agreed that our teams will work on the points to ensure it’s all genuine.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 20, 2025
We're geared up for clear and honest work—Ukraine, the U.S., our European and global partners. pic.twitter.com/DscaCBg4vW
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt uvedla, že Witkoff s ministrem zahraničí Marcem Rubiem „na návrhu tiše pracovali měsíce“ a „oslovovali obě strany, aby pochopily, k čemu se zavážou, aby dosáhly trvalého míru“.
„Je to dobrý plán pro obě strany,“ prohlásila Leavitt. „Věříme, že by měl být pro obě strany přijatelný. Usilovně pracujeme na jeho realizaci.“
Nejmenovaný vysoce postavený americký úředník médiím sdělil, že plán byl vypracován bezprostředně po diskusích s jedním z nejvyšších členů administrativy Zelenského, Rustemem Umerovem, který s ním měl po několika úpravách souhlasit a předat ho ukrajinské hlavě státu.
Jeden nejmenovaný ukrajinský poslanec řekl, že Kyjev se počátečních diskusí nezúčastnil, později byl ale začleněn.
Návrh mírového plánu
Zelenskyj uvedl, že je připraven spolupracovat s USA na realizaci jejich vize ukončení války. Jeho kancelář dodala, že americký plán by mohl oživit diplomacii s Ruskem. Ukrajinský prezident si dával pozor, aby americký plán nekritizoval. Opatrně a diplomaticky prohlásil, že „oceňuje úsilí Trumpa a jeho týmu o obnovení bezpečnosti v Evropě.“
Návrh počítá s tím, že bude uznána suverenita Ukrajiny. Mezi Ruskem, Ukrajinou a Evropou bude uzavřena komplexní dohoda o neútočení. Všechny nejasnosti z posledních 30 let budou považovány za vyřešené. Rusko nezaútočí na žádnou evropskou zemi, člena Severoatlantické aliance (NATO), která se ale nebude dál rozšiřovat.
Některé body byly pro Ukrajinu dosud nemyslitelné. Podle návrhu se vzdá velkého, stále kontrolovaného území v Donbasu. Velikost ukrajinských ozbrojených sil bude omezena na 600 tisíc vojáků. Na ukrajinském území nebudou žádné spojenecké síly, stíhačky NATO však budou umístěny a připraveny v Polsku.
Ukrajina bude muset souhlasit s tím, že nikdy nevstoupí do NATO a NATO bude muset souhlasit s tím, že nikdy nepřijme Ukrajinu. Ukrajina sice nebude členem aliance, návrh však počítá se silnými bezpečnostními zárukami, o které Zelenskyj dlouhodobě usiluje. Píše se v něm, že útok na Ukrajinu znamená útok na NATO.
Rusko bude podle návrhu opět začleněno do globální ekonomiky a všechny sankce se zruší. Pokud ale znovu zaútočí na Ukrajinu, sankce opět vejdou v platnost, Moskva bude znovu ekonomicky izolována a spojenci budou moci odpovědět silou.
Pokud Ukrajina bezdůvodně napadne Rusko, bezpečností záruky končí. Spojené státy budou s Kyjevem spolupracovat na vytvoření rozvojového fondu pro investice do rychle rostoucích odvětví, včetně technologií, datových center a umělé inteligence.
USA také budou s Kyjevem spolupracovat na společné obnově, rozvoji, modernizaci a provozu ukrajinské plynárenské infrastruktury, včetně plynovodů a zásobníků plynu.
Na otázku, zda se na návrhu podílela Evropa, šéfka zahraniční politiky Evropské unie (EU) Kaja Kallas odpověděla: „Pokud vím, tak ne.“ „Aby jakýkoli plán fungoval, potřebuje podporu Ukrajinců i Evropanů,“ zdůraznila Kallas.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov návrh bagatelizoval s tím, že neproběhl s USA žádný proces, který by se dal nazvat „konzultacemi“. Varoval, že jakákoli dohoda bude muset řešit základní příčiny konfliktu, což je fráze, kterou Moskva používá pro řadu svých maximalistických požadavků, které se pro Ukrajinu rovnají kapitulaci.


