1.3 C
Czech
Středa 19. listopadu 2025
Protext ČTKNařízení o digitálních sítích - nástroj k zajištění digitální budoucnosti Evropy

Nařízení o digitálních sítích – nástroj k zajištění digitální budoucnosti Evropy

Praha 19. listopadu 2025 (PROTEXT) – Evropská digitální konkurenceschopnost stále zaostává za globálními konkurenty. Brzdí ji roztříštěná regulace, chronický nedostatek investic a nevyvážený digitální ekosystém, který zvýhodňuje velké technologické firmy před evropskými operátory. Současný regulační rámec pro konektivitu je navíc příliš složitý a invazivní, což zpomaluje zavádění bezpečných a moderních sítí. To nejen podkopává hospodářský růst, ale také ohrožuje národní bezpečnost a demokratickou stabilitu.

Evropská unie proto čelí rostoucímu tlaku na modernizaci rámce pro konektivitu, protože současný Kodex elektronických komunikací nedokáže zajistit skutečně harmonizovaný digitální trh. Evropská komise nyní přichází s Nařízením o digitálních sítích (DNA) má tyto mezery odstranit rychlejší výstavbou infrastruktury nebo jednotnou regulací, čímž by EU získala pozici lídra v oblasti konektivity nové generace.

Vodafone tuto iniciativu vítá. Pokročilé digitální sítě – včetně 5G Standalone – jsou nezbytné pro služby v reálném čase založené na datech, které zasahují všechny sektory: od chytré výroby přes online zdravotnictví až po umělou inteligenci a kvantové výpočty. Nařízení o digitálních sítích představuje pro Evropskou unii příležitost obnovit svoji konkurenceschopnost. Aby však EU zajistila svou technologickou budoucnost, musí političtí představitelé zabezpečit, že DNA přinese výsledky ve třech klíčových oblastech:

 

1. Prohloubení digitálního jednotného trhu EU

Jednotný trh je největším úspěchem Evropské unie. Skutečně integrovaný digitální jednotný trh by mohl přinést 415 miliard eur ročně a vytvořit stovky tisíc pracovních míst.

V oblasti regulace digitálních technologií by harmonizace mezi členskými státy prostřednictvím principů „passportingu“ a „Country-of-Origin“ umožnila více přeshraničních služeb, urychlila zavádění sítí nové generace a posílila vyjednávací pozici unie na globální úrovni.

Oddalování dokončení jednotného trhu znamená ztrátu produktivity a pracovních míst – v době, kdy Evropa již zaostává v investicích, rychlosti a inovacích.

Co je třeba udělat:

  • Zavést celoevropský rámec pro licencování spektra, aby se snížily náklady na nasazení a umožnily přeshraniční služby.
  • Harmonizovat autorizaci satelitních služeb pro celoevropský provoz, zejména v nouzových situacích a venkovských oblastech.

 

2. Stejná pravidla pro stejné služby

Evropa musí modernizovat svůj digitální rámec, aby zajistila spravedlnost a konkurenci. Pokud dvě služby plní stejnou funkci, měly by podléhat stejným pravidlům. Současné asymetrie znamenají, že telekomunikační společnosti čelí přísnějším povinnostem než digitální platformy. To narušuje konkurenci a oslabuje odolnost infrastruktury.

Dokud Evropa tento problém nevyřeší, riskuje ztrátu kontroly nad svou digitální infrastrukturou ve prospěch globálních konkurentů, což podkopává konkurenceschopnost i ochranu uživatelů.

Co je třeba udělat:

  • Přepracovat zastaralé nařízení o otevřeném internetu (OIR) tak, aby podpořilo inovace a spravedlivou konkurenci.
  • Zařadit poskytovatele digitálních služeb do oblasti povinností pro propojení a mechanismů řešení sporů.

 

3. Jednodušší regulace, která uvolní inovace

Digitální infrastruktura Evropy je omezena složitou regulací. Překrývající se pravidla a nekonzistentní vymáhání odrazují investice a zpomalují inovace. To je nutné zjednodušit. Pokud Evropa odstraní duplicity a modernizuje zastaralé regulatorní rámce, může vybudovat konkurenceschopný, odolný digitální ekosystém.

Pokud však nebude jednat, rozdíly v dostupnosti konektivity se jen prohloubí – zejména pro lidi žijící ve venkovských oblastech. A to by mohlo odradit inovativní firmy a jejich investory z Evropy.

Co je třeba udělat:

  • Odstranit zastaralé povinnosti, jako je povinnost univerzální služby, a zjednodušit regulaci práv koncových uživatelů.
  • Zrušit roztříštěnou směrnici o e‑Privacy a začlenit její ustanovení do DNA pro lepší přehlednost a účinnost.

 

Nový rámec regulace pro udržitelný růst

Širším cílem DNA musí být podpora investiční konkurence a dokončení zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou. Regulace by měla zůstat pouze tam, kde přetrvávají problémy s konkurencí. Preferencí by měla být opatření na úrovni základní infrastruktury (upstream), tedy tam, kde je menší konkurence.[1] V popředí zájmu by také měla být přísná pravidla pro dominantní hráče během migrace na optiku. Evropa se musí vyhnout opětovné monopolizaci a zajistit udržitelnou konkurenci a inkluzivní zavádění infrastruktury.

DNA je příležitostí tvořit digitální budoucnost, která bude konkurenceschopná, inovativní a inkluzivní. Evropa musí využít tuto příležitost – prohloubit jednotný trh, nastavit spravedlivá pravidla a zjednodušit regulaci –, aby se stala globálním digitálním lídrem, který zajistí prosperitu a odolnost pro všechny.

 

Závěr

Nařízení o digitálních sítích není jen technickou úpravou – je to strategická investice do budoucnosti Evropy. Pokud Unie využije tuto příležitost, může vytvořit prostředí, které podporuje inovace, zajišťuje spravedlivou soutěž a přináší občanům i podnikům spolehlivou a moderní konektivitu. Prohloubení jednotného trhu, nastavení rovných pravidel a zjednodušení regulace jsou klíčové kroky k tomu, aby Evropa znovu získala digitální leadership. DNA musí být katalyzátorem změny, která bude ambiciózní, ale realistická. Jenom tak zajistí prosperitu, bezpečnost a odolnost pro všechny: pro Evropu, členské státy, firmy, ale především občany a občanky.

Další články a komentáře k tématu Digitální Evropa najdete na webových stránkách Vodafonu.

 

[1] Například v oblasti páteřních sítí a optických přístupů.

 

Zdroj: Vodafone

 

Reklama

Doporučujeme

Polsko odpoví na sabotáž na železnici, prohlásil ministr Sikorski

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski označil za akt státního terorismu víkendovou sabotáž na železniční trati, po které se mimo jiné přepravují zbraně pro Ukrajinu. Zároveň slíbil odpověď, která nebude jen diplomatická.

Válečná sekyra zakopána? Musk se účastnil večeře v Bílém domě

Miliardář Elon Musk se zúčastnil večeře se saúdskoarabským princem v Bílém domě. Jde o první veřejnou návštěvu nejbohatšího člověka světa po roztržce s prezidentem Donaldem Trumpem. Musk byl podle médií spatřen ve Východní místnosti spolu s Jeffem Bezosem nebo fotbalistou Christianem Ronaldem. Jeho přítomnost v Bílém domě dokládají i videa na sociálních sítích. Trump dosáhl s arabským královstvím klíčové dohody.

Rusko potvrdilo úterní útok střelami ATACMS, podle Moskvy ale nebyl úspěšný

Ruské ministerstvo obrany potvrdilo, že ukrajinská armáda v úterý útočila na ruské území americkými střelami dlouhého doletu ATACMS. Podle Moskvy byla cílem Voroněžská oblast a ruská armáda všechny střely zachytila, informuje dnes ruskojazyčná verze serveru BBC. Ukrajinský generální štáb přitom v úterý tvrdil, že ukrajinský úder střelami ATACMS byl úspěšný.

Polsko vyslalo do vzduchu stíhačky při ruském útoku na západní Ukrajinu

Polsko vyslalo do vzduchu stíhačky při ruském útoku na západní Ukrajinu, uvedla polská armáda. Polský úřad pro řízení letového provozu (PANSA) krátce na to oznámil, že byla dočasně uzavřena letiště v Lublinu a v Řešově (Rzeszów) na jihovýchodě Polska, provoz na letištích byl obnoven po necelé hodině. Na téměř celé Ukrajině platí letecký poplach, informovala agentura Reuters.

Brazílie odsoudila vojenské důstojníky a policistu za pokus o převrat, plánovali atentát na Lulu

Nejvyšší soud Brazílie v úterý vynesl rozsudek nad vojáky a policistou, kteří plánovali převrat a atentát na prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před jeho inaugurací. Poslal je do vězení až na 24 let. Celkem bylo odsouzeno deset lidí, mezi nimi i bývalý prezident Jair Bolsonaro.

Vánoční trhy by měly mít společné bezpečnostní standardy, navrhl Merz

Vánoční trhy v Německu by měly mít podle Friedricha Merze jednotné bezpečnostní standardy. Spolkový kancléř to řekl dnes při návštěvě spolkové země Sasko-Anhaltsko, v jejíž metropoli Magdeburku loni muž původem ze Saúdské Arábie najel do prostoru vánočních trhů a zabil šest lidí. Německá média v posledních dnech informovala o rostoucích nákladech na pořádání vánočních trhů, a to právě kvůli bezpečnostním opatřením.

Sabotáž v Polsku podle Fialy ukazuje na nutnost investic do obrany

Informace o strůjcích víkendové sabotáže na polské železniční trati mezi Varšavou a Lublinem podle premiéra v demisi Petra Fialy (ODS) ukazuje, že je třeba posilovat obranu. Na facebooku uvedl, že by to měla mít na paměti i nová vláda. Mluvčí polského ministra pověřeného koordinací zvláštních služeb dnes uvedl, že vše ukazuje na to, že za sabotáží stály ruské tajné služby.

Ruská raketa zabila dívku, zranila devět lidí v Charkovské oblasti

Ruský raketový útok zabil v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny sedmnáctiletou dívku a zranil nejméně devět lidí. Uvedl to dnes šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Další dvě ženy podle úřadů přišly o život při útoku dronů v Černihivské oblasti na severu země. Dvě raněné při náletech dronů hlásí správa Dněpropetrovské oblasti. Rusko uvedlo, že jeho protivzdušná obrana v noci zlikvidovala 31 ukrajinských bezpilotních letounů.

Alcaraz ukončil sezonu, Češi mají v Davis Cupu hratelnější los

Z utkání, které vypadalo jako nejtěžší možný los, je rázem hratelná mise. Podle španělských médií Carlos Alcaraz po svalovém zranění z Turnaje mistrů ukončil sezonu a ve čtvrtečním čtvrtfinále Davis Cupu v Boloni proti Česku nenastoupí. Český tým Tomáše Berdycha tak dostává nečekané posílení ještě před prvním míčem.

Pokud bublina AI splaskne, žádná společnost nebude imunní, varoval šéf Googlu

Alphabet, mateřská společnost Googlu, intenzivně investuje do vývoje umělé inteligence (AI). Její generální ředitel Sundar Pichai přitom varoval, že pokud bublina AI splaskne, žádná firma nebude imunní proti případným následkům. V exkluzivním rozhovoru sice označil investice do tohoto odvětví za „mimořádný okamžik“, podle něj v nich ale existuje jistá „iracionalita“.

Ukrajinský prezident Zelenskyj navštíví ve středu Turecko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ve středu navštíví Turecko. Chce tam oživit jednání o ukončení války ve své zemi či o předání válečných zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem. V Turecku se letos konala jednání mezi ruskou a ukrajinskou delegací, která vedla k sérii výměn válečných zajatců mezi válčícími stranami. Nedospěla však k žádnému zastavení bojů.

Klimatická změna a válka: Nebezpečná kombinace, která ohrožuje životy milionů lidí

Skupina deseti zemí varovala před přehlížením ozbrojených konfliktů na summitu COP30 v Brazílii. Tyto země kritizují, že finanční pomoc směřuje na humanitární katastrofy místo prevenci. V dokumentu také stojí, že jsou nejzranitelnějšími státy vůči změně klimatu, dostávají však jen 10 procent z celkové klimatické pomoci.

Rada bezpečnosti OSN podpořila Trumpův plán pro Gazu

Rada bezpečnosti OSN v pondělí schválila rezoluci předloženou administrativou Donalda Trumpa, jejímž cílem je posunout se od křehkého příměří v Pásmu Gazy k udržitelnému míru a rekonstrukci zničeného území. Rezoluce počítá se zřízením speciálních stabilizačních sil, jejichž cílem bude dohlížet na dodržování klidu zbraní, bezpečnost a obnovu. Americký prezident výsledek hlasování ocenil, Rusko s Čínou se zdržely hlasování.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama