Marjorie Taylor Greene zintenzivnila konflikt s Donaldem Trumpem. Tvrdí, že spor pramení výhradně z tlaku na zveřejnění federálních spisů o Jeffrey Epsteinovi. Trump na ni mezitím útočí ostřeji než kdy dřív. A atmosféra v Republikánské straně houstne.
Marjorie Taylor Greene o víkendu vysvětlila, proč se její vztah s Donaldem Trumpem dostal do nejhlubší krize od počátku éry MAGA. V rozhovoru pro CNN řekla, že celý spor „se točí kolem Epsteinových spisů“. Podle ní má veřejnost právo vidět kompletní dokumentaci a žádná mocná jména nesmějí stát mimo kontrolu.
Trump však bere její tlak jako útok. Po sérii uniklých e-mailů z Epsteinových archivů, které naznačují možné vazby i na něj, se v Kapitolu schyluje k hlasování o zákonu, jenž by přinutil ministerstvo spravedlnosti zveřejnit celý spis. Trump reagoval prudce: označil Greene za „šíleného blázna“ a následně za „zrádkyni“.
Greene na CNN připustila, že ji prezidentova slova zasáhla. Podle ní to nejsou jen urážky, ale výroky, které „mohou lidi radikalizovat“ a přímo ohrozit její bezpečnost. Tvrdí, že po vlně výhrůžek s ní začaly komunikovat soukromé bezpečnostní agentury.
Její kritika se ovšem netýká jen spisů. Zpochybňuje i Trumpovu interpretaci hnutí MAGA. Podle ní má jít především o politiku, která upřednostní Američany, sníží životní náklady a omezí zahraniční angažmá. Trump podle ní „musí znovu zaměřit své úsilí“ a omezit cestování, aby se soustředil na domácí problémy.
Greene kritizovala také imigraci a vzdělávací politiku. Prohlásila, že „prosazování víz H1-B nebo přivádění statisíců čínských studentů“ odporuje principu America First. Tvrdí, že voliči chtějí konkrétní výsledky, ne mezinárodní turné prezidenta.
Neshody mezi oběma politiky se mezitím staly podívanou i uvnitř konzervativního tábora. Komentátorka Laura Loomer Greene ostře napadla a obvinila ji ze lži i sebestřednosti. Greene přesto trvá na tom, že jde o věc principu: požaduje úplnou transparentnost a omluvila se za svou vlastní účast na „toxické politice“.
Greene říká, že netuší, co Epsteinovy spisy skrývají. Právě proto podle ní celá země klade stejnou otázku: „Proč proti zveřejnění tolik bojovat?“


