-5.8 C
Czech
Středa 7. ledna 2026
EkonomikaTrumpova cla u Nejvyššího soudu. Verdikt může otřást světovou ekonomikou

Trumpova cla u Nejvyššího soudu. Verdikt může otřást světovou ekonomikou

V USA začal jeden z nejdůležitějších soudních sporů současné americké obchodní politiky. Nejvyšší soud má prozkoumat, zda prezident Donald Trump může uplatňovat rozsáhlé dovozní tarify na základě zákona z roku 1977 o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA). Právě tento předpis Trump využil k vyhlášení ekonomických nouzových stavů a následnému uvalení cel na širokou škálu zemí a zboží. Informují o tom Yahoo! Finance a Reuters.

Trhy i odborníci napjatě čekají, jak Nejvyšší soud rozhodne. Analytici přiznávají, že výsledek je velmi nejistý. Někteří dávají zhruba padesátiprocentní šanci oběma možným scénářům (Trumpova prohra nebo vítězství), další mírně favorizují zachování prezidentských pravomocí.

Nižší soudy daly za pravdu žalobcům a označily Trumpovo použití nouzových pravomocí pro tarifní opatření za překročení zákonných mezí. Administrativa se však odvolala a očekává, že Nejvyšší soud její postup potvrdí. Trump sám označil spor za „nejdůležitější případ, o kterém soud rozhoduje za posledních sto let“, přičemž varoval, že americká ekonomika „půjde do pekla“, pokud budou jeho pravomoci omezeny.

Tarify jako pilíř ekonomické politiky

Trumpova vláda staví cla do centra svého hospodářského programu. Administrativa tvrdí, že pomáhají chránit národní bezpečnost, podporují domácí výrobu a nutí partnery ke strategickým ústupkům. Zatímco část cel se opírá o jiné zákonné nástroje, zejména o sekce 232 a 301 obchodních zákonů, právě IEEPA se stala klíčovým nástrojem k rychlému zavedení plošných odvetných tarifů.

Pokud soud tyto konkrétní tarify zruší, podle ministrů a právníků Bílého domu má prezident v záloze další mechanismy, včetně možnosti uvalit clo ve výši až 15 procent na dobu 150 dní nebo zvýšit cla až o polovinu na země, které „diskriminují americký obchod“.

Podle odborníků by ale zrušení tarifů schválených na základě IEEPA znamenalo i praktické komplikace: americká vláda by mohla čelit tlaku na vrácení více než 100 miliard dolarů vybraných na clech, což by zatížilo rozpočet i podniky. Některé společnosti by musely žádat o refundace samostatně, v procesu, který může trvat roky.

Firmy i investoři ve střehu

V nejistotě jsou i americké podniky. Některé firmy přesunuly výrobu z Číny do jiných zemí, jen aby zjistily, že zvolené trhy podléhají stejným clům. Podle šéfů průmyslových firem cla zvyšují náklady a snižují marže, přesto se společnosti zdráhají přenášet náklady na zákazníky, aby neohrozily tržní podíl.

Ekonomové upozorňují, že cla již přispěla k inflaci. Podle výpočtů Oxford Economics zvýšily index spotřebitelských cen o 0,4 procentního bodu. Výrazně je cítit také dopad na firemní zisky, které kvůli tarifům celosvětově odepsaly přes 35 miliard dolarů.

Politický test i precedent pro budoucnost

Případ má i silný politický rozměr. Minulý týden Senát symbolicky hlasoval pro zrušení některých cel vůči Kanadě a Brazílii. Pro byli i někteří republikáni. Návrh ve Sněmovně nemá moc šancí na úspěch, ale signalizuje sílící napětí uvnitř Trumpovy vlastní strany.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu může mít dopad daleko za hranice obchodní politiky. Podle odborníků z Brennan Center by se mohlo stát precedentem pro použití mimořádných pravomocí prezidenta k obcházení Kongresu v jiných oblastech.

Verdikt se očekává ještě letos. Ať už dopadne jakkoli, bude mít zásadní dopad na americkou obchodní politiku, globální dodavatelské řetězce i rozpočtové příjmy USA.

Reklama

Doporučujeme

Macron, Starmer a Zelenskyj podepsali prohlášení o zárukách pro Ukrajinu

Lídři Francie, Británie a Ukrajiny podepsali podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na okraj dnešního jednání koalice ochotných v Paříži společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters.

Babiš: Muniční iniciativa může pokračovat, když ji budou financovat jiné státy

Peníze ze státního rozpočtu česká vláda na muniční iniciativu pro Ukrajinu dávat nebude, lze v ní ale pokračovat za podmínky, že ji budou financovat jiné státy. Po dnešním jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných to českým novinářům v Paříži řekl premiér Andrej Babiš.

Seriál Hannah Montana slaví 20 let. Miley Cyrus připomněla svou roli ikonickým účesem

Miley Cyrus se objevila na filmovém festivalu v Palm Springs s účesem, který okamžitě připomněl éru Hannah Montana. Zpěvačka zároveň potvrdila, že na plánech k 20. výročí seriálu se pracuje. Detaily si zatím nechává pro sebe. Fanoušci tak mohou jen čekat, kdy přijde další oznámení.

Rozmach umělé inteligence přináší větší zátěž pro životní prostředí

Umělá inteligence se rychle stává běžnou součástí našeho života. Zároveň s její oblibou roste i ekologická stopa. Datová centra spotřebují stále víc energie a vody a bez jasných pravidel hrozí, že technologický boom zpomalí plnění klimatických cílů.

Ve Francii za zavřenými dveřmi soudí učitele tance, co zneužil desítky žen

Před soudem v jihofrancouzském městě Aix-en-Provence stanul muž obviněný z dlouhodobého omamování a sexuálního zneužívání žen, přičemž některé z útoků si měl tajně natáčet. Proces, který začal za zavřenými dveřmi, patří k nejzávažnějším případům sexuálního násilí projednávaným ve Francii v posledních letech.

Papež Lev XIV. uzavřel svatý rok 2025

Zavřením Svaté brány v bazilice svatého Petra dnes papež Lev XIV. symbolicky ukončil svatý rok 2025. Do Říma během jubilea dorazily desítky milionů věřících a Vatikán už oznámil i termín dalšího mimořádného jubilea.

Nejnižší mzda v roce 2026 vzrostla na 22 400 korun

Od 1. ledna 2026 roste minimální mzda na 22 400 korun měsíčně, při plném úvazku 40 hodin týdně to odpovídá 134,40 koruny na hodinu. Změna platí pro celý rok 2026 a promítne se do výdělků lidí na nejnižších mzdách i do mzdových rozpočtů zaměstnavatelů.

Izrael bombardoval Libanon, podle prezidenta ohrožuje zasedání komise o příměří

Izrael provedl další vzdušné útoky na jižní Libanon. V noci na dnešek bombardoval třípatrovou budovu ve třetím největším pobřežním městě Sidon, poblíž nemocnice Ráí. Libanonský prezident Joseph Aún útok odsoudil jako úmyslnou snahu Izraele zabránit zasedání výboru pro monitorování příměří mezi Izraelem a militantním hnutím Hizballáh, které se má uskutečnit tuto středu. Napsal to libanonský deník L'Orient-Le Jour (OLJ).

Machado ocenila útok USA na Venezuelu jako velký krok pro lidstvo a svobodu

Šéfka venezuelské opozice a nositelka Nobelovy ceny za mír María Corina Machado v rozhovoru se stanicí Fox News uvítala intervenci Spojených států ve Venezuele jako velký krok pro lidstvo a svobodu. Do Venezuely se chce vrátit co nejdříve. Prohlásila, že ze své vlasti, která disponuje největšími ropnými zásobami na světě, hodlá učinit energetické centrum Ameriky. Speciální síly USA v sobotu zaútočily na Venezuelu a unesly jejího prezidenta Nicoláse Madura do USA, kde čelí obviněním z podílu na pašování drog do země.

Trump slíbil přístup k venezuelskému ropnému bohatství a investoři na to slyší

Akcie energetických gigantů rostou po únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Madury. Investoři jsou optimističtí, americký prezident Donald Trump totiž uvedl, že USA budou jihoamerickou zemi dočasně řídit, a že uvolní obrovské zásoby její ropy.

U prezidentského paláce v Caracasu létaly drony a střílelo se

U prezidentského paláce v Caracasu se v pondělí večer objevily neidentifikované bezpilotní letouny a ozývala se střelba a výbuchy, když proti dronům zasáhly bezpečnostní složky. Napsala to dnes ráno agentura AFP a web Infobae s odvoláním na svědky. Incident se stal dva dny poté, co autoritářského prezidenta Nicoláse Madura v sobotu unesly americké jednotky do Spojených států. Venezuelské úřady později uvedly, že policie pouze sáhla k varovným výstřelům proti dronům, které v oblasti letěly bez povolení.

Kolumbie je velmi nemocná. Trump pohrozil útokem

Americký prezident Donald Trump naznačil možný vojenský úder na Kolumbii poté, co nařídil únos venezuelského diktátora Nicoláse Madura. Kolumbijského prezidenta Gustava Petra obvinil ze zapojení do obchodu s kokainem. Petro pohrozil, že se v případě útoku sám chopí zbraně.

Úřady v Rusku a na Ukrajině hlásí mrtvé a raněné po vzájemných dronových útocích

Jeden člověk přišel o život a dva lidé utrpěli zranění při ukrajinském dronovém útoku v ruské Tverské oblasti, uvedl dnes úřad jejího gubernátora Vitalije Koroljova. Dva lidé zahynuli při náletech ukrajinských dronů v Belgorodské oblasti na západě Ruska, informoval tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Tři mrtvé a sedm raněných si vyžádaly ruské útoky v ukrajinských regionech, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady v Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti na východě a jihovýchodě země.

Maduro si pro boj s USA najal právníka Juliana Assange

Zadržený venezuelský prezident Nicolás Maduro stanul před soudem. V New Yorku ho bude hájit právník, který roky vedl obranu zakladatele WikiLeaks Juliana Assange. Případ otevírá otázky imunity hlav států, legality zásahu amerických sil i hranic americké jurisdikce.

Rodríguez se oficiálně stala prozatímní prezidentkou Venezuely

Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguez se dnes po složení přísahy oficiálně stala prozatímní prezidentkou země, napsaly agentury. Do funkce se dostala poté, co v sobotu americké speciální síly zajaly autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Nejvyšší soud již dříve nařídil, aby převzala funkci hlavy státu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama