Rusko a Ukrajina by měly uzavřít mír na současné linii bojů, jiná řešení jsou příliš komplikovaná. Podle tiskových agentur to novinářům řekl americký prezident Donald Trump několik hodin po jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
Během tohoto napjatého rozhovoru Zelenskému sdělil, že požadované střely dlouhého doletu Tomahawk Ukrajině neposkytne, alespoň prozatím, napsal web Axios s odvoláním na dva zdroje.
⚡️Updated: 'Stop right now at the battle line' — Trump calls on Russia, Ukraine to end war immediately along current front line.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) October 18, 2025
"You go by the battle line, wherever it is, otherwise it's too complicated, you'll never be able to figure it out."https://t.co/jmPhYnZmgJ
„Uděláte to podle bojové linie, ať je kdekoliv, jinak je to příliš komplikované,“ řekl podle agentury AP Trump novinářům po příletu na Floridu, kde bude trávit víkend. Trump přitom nedávno vyjadřoval zklamání nad přístupem ruského prezidenta Vladimira Putina k jednáním o možném příměří a hovořil o tom, že Ukrajina by mohla získat zpět svá území okupovaná Ruskem. Nyní se s Putinem podle Washingtonu i Moskvy chce do dvou týdnů sejít v Budapešti a opět probrat možné ukončení války. Od jejich srpnového setkání na Aljašce se přitom ruský vůdce, na jehož rozkaz ruská vojska na Ukrajinu v únoru 2022 vtrhla, nenechal přesvědčit k žádným ústupkům a Rusko pokračuje v intenzivních leteckých útocích i snaze o pozemní ofenzivu.
Ukrajinský prezident jednání s Trumpem označil za produktivní, odmítl však hovořit o tom, zdali se mu dostalo konkrétní odpovědi na žádost o tomahawky. „Je dobře, že prezident Trump neřekl ne, ale dnes neřekl ani ano,“ dodal následně v rozhovoru se stanicí NBC bez dalších podrobností.
Střely by Ukrajině umožnily zasáhnout cíle hluboko v ruském vnitrozemí včetně Moskvy a Rusko jejich možnou přítomnost v ukrajinském arzenálu označilo za eskalaci ze strany USA. Trump Zelenskému podle zdrojů Axiosu sdělil, že přinejmenším nyní je Kyjev nedostane.
Ukrajina stejně jako většina evropských zemí vyzývá Rusko, aby stáhlo svá vojska, která ovládají asi pětinu ukrajinského území. To Moskva odmítá a požaduje, aby před uzavřením případné mírové dohody byly vyřešeny „základní příčiny“ války. Za ty Moskva dlouhodobě označuje například možnost Kyjeva vstoupit do NATO či prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla k pádu proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Požaduje také mezinárodní uznání jednostranné ruské anexe okupovaných území, z nichž část Moskva plně nekontroluje.
