Praha čelí nejhorší epidemii žloutenky typu A za posledních 30 let. Hygienici hlásí už přes 800 případů a deset úmrtí. Polovina všech nakažených v zemi pochází z hlavního města. Odborníci varují, že nemoc se šíří dál a nabádají k očkování i důsledné hygieně.
V Praze letos zemřelo deset lidí nakažených žloutenkou typu A. Lékaři dosud potvrdili 826 případů, z toho 147 u dětí. Podle pražské hygienické stanice přibývá nemocných každý měsíc. Jen za prvních třináct říjnových dní přibylo dalších 120 pacientů.
Loni v celé zemi zemřeli na tuto nemoc dva lidé, letos do začátku října už 21. Většinu obětí tvořili muži ve věku 50 až 69 let. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) měli zemřelí často jiné zdravotní problémy – selhání jater, chronické onemocnění ledvin, cirhózu nebo závislost na alkoholu. „U osob s oslabenou imunitou může mít onemocnění závažný až fatální průběh,“ uvedl SZÚ.
Nejhorší epidemie od devadesátých let
Letošní epidemie hepatitidy A je druhá nejhorší od roku 1989. Do začátku října hygienici v Česku evidovali 1 842 případů, což je jen o něco méně než v rekordním roce 1996. V Praze se nemoc šíří především mezi lidmi s rizikovým chováním a u osob bez domova.
Zatímco v lednu hygienici hlásili jen šest nakažených, v září už 207. Tento nárůst donutil město zintenzivnit úklid ve veřejné dopravě a posílit dezinfekci veřejných prostor. Riziko šíření zvyšuje i návrat lidí z dovolených, kde se virus často přenáší kontaminovanou vodou či potravinami.
Prevence a očkování
Žloutenka typu A se šíří hlavně špinavýma rukama. Lékaři proto opakovaně apelují na důsledné mytí rukou, bezpečnou manipulaci s potravinami a očkování.
Nemoc má zpočátku příznaky podobné chřipce – horečku, únavu, nechutenství či bolest břicha. Později se objevuje typické zežloutnutí kůže a očí, tmavá moč a světlá stolice. Inkubační doba může být až šest týdnů, proto se nemoc často šíří nepozorovaně.