Nová zpráva varuje, že oceány poprvé překročily bezpečnou hranici acidity. Změna ohrožuje mořské ekosystémy, rybolov i schopnost planety vyrovnávat dopady klimatické krize.
Oceány pokrývají více než dvě třetiny povrchu Země a fungují jako její klimatický stabilizátor. Pohlcují obrovské množství oxidu uhličitého i tepla, které by jinak zůstalo v atmosféře. Podle nejnovějšího hodnocení jejich schopnosti ale rychle slábnou.
Vědci z Potsdamského institutu a projektu Planetary Health Check 2025 upozorňují, že kyselost moří stoupla o 30 až 40 procent oproti předindustriální éře. Oceány tak překročily „bezpečný prostor“ pro život na Zemi. Jde už o sedmou z devíti planetárních mezí, které lidstvo porušilo.
Následky pro mořský život i lidi
Zvýšená acidita ohrožuje základní stavební materiál pro korály, mlže a další organismy – uhličitan vápenatý. Výsledkem jsou slabší schránky a pomalejší růst. „Je to, jako by se stavba domu náhle prodražila a materiálu bylo méně,“ vysvětlují vědci.
Dopady se přelévají do celého potravního řetězce. Menší larvy ústřic či oslabení planktonu zasahují i lososy, velryby nebo ryby, které tvoří základ lidské stravy. Výzkumy v Kanadě ukázaly, že kyselé prostředí zhoršuje smysly krabů a omezuje jejich schopnost hledat potravu. To přímo ohrožuje rybářský průmysl.
Situace je obzvlášť vážná v polárních oblastech, kde studená voda absorbuje více CO2 a tání ledovců problém zrychluje. Vědci varují, že jde o pomalý, ale zásadní proces, který může oslabit i schopnost oceánů nadále pohlcovat uhlík.
“If I were a planetary doctor, I would sit down with my patient and say: ‘Last year, I suggested you change something but you didn’t. (…) So your health is declining further." PIK scientist Levke Caesar on the 2025 Planetary Health Check.https://t.co/B8P219laJw
— Potsdam Institute for Climate Impact Research PIK (@PIK_Climate) September 25, 2025
Možné řešení a varování vědců
Navzdory alarmujícím datům odborníci připomínají, že stále existuje prostor ke změně. Omezení spalování fosilních paliv, lepší správa rybolovu a ochrana oceánských ekosystémů mohou trend zpomalit. Jedna z autorek zprávy to ilustrovala přirovnáním: „Kdybych byla lékařem pro planetu, řekla bych pacientovi: Loni jsem doporučila změnu, ale nic jste neudělal. Vaše zdraví se zhoršuje. Teď je opravdu čas s tím něco udělat.“
Příklady z minulosti dávají naději. Díky mezinárodní spolupráci se podařilo zastavit úbytek ozonové vrstvy i snížit znečištění z lodní dopravy. Vědci proto zdůrazňují, že i tentokrát je možné „otočit kormidlem“ – záleží ale na politické vůli a rychlosti kroků.
