Ranní obloha nad Floridou se ve středu rozzářila startem rakety Falcon 9. Na palubě nesla hned tři sondy, jejichž cílem je lépe porozumět slunci a posílit ochranu Země před nebezpečnými erupcemi. Start proběhl z Kennedyho vesmírného střediska.
Satelity NASA a americké agentury NOAA zamíří do prostoru zvaného Lagrangeův bod, zhruba 1,6 milionu kilometrů od Země. Odtud budou mít nepřetržitý výhled na slunce. Celková hodnota projektu včetně startu přesahuje 1,6 miliardy dolarů. Jak poznamenal vědec NASA Joe Westlake, jde o „kosmický carpool“, kdy si více misí rozdělilo náklady na jednu raketu.
Nové oči pro heliosféru
První se oddělila sonda Interstellar Mapping and Acceleration Probe. Jejím úkolem je zkoumat hranice heliosféry, obří bubliny vytvořené proudem slunečního větru. Přinese také praktickou výhodu – možnost varovat astronauty před solární bouří s půlhodinovým předstihem. To se může hodit už během chystané cesty čtyřčlenné posádky kolem Měsíce.
Další na řadě je Carruthers Geocorona Observatory. Menší sonda NASA se zaměří na nejvzdálenější vrstvy zemské atmosféry, které se táhnou až za oběžnou dráhu Měsíce. Nese jméno vědce George Carrutherse, autora ultrafialového dalekohledu, jenž astronauti zanechali na povrchu Měsíce v roce 1972.
The million-mile journey to study the Sun's influence starts now!
— NASA (@NASA) September 24, 2025
A @SpaceX Falcon 9 rocket carrying three new space weather missions launched at 7:30am ET (1130 UTC) on Wednesday, Sept. 24, from @NASAKennedy. pic.twitter.com/sGyN13LMX5
NOAA míří na nonstop službu
Třetím účastníkem je observatoř NOAA určená k nepřetržitému sledování slunce. Má měřit proudy částic a včas upozorňovat na hrozící výrony, které mohou poškodit satelity, sítě i komunikační systémy. Zatímco sondy NASA mají být plně funkční začátkem příštího roku, zařízení NOAA se má zapojit na jaře.
NASA přispěla na obě své mise více než 879 miliony dolarů, NOAA vložila 693 milionů. Podle vědkyně Nicky Fox jde o krok vpřed: „Nové přístroje nám dají mnohem lepší pohled na slunce.“
Úřady zdůrazňují, že cílem není jen sledovat polární záře, ale především posílit schopnost předvídat nebezpečné výbuchy sluneční aktivity. Pokud by zasáhly i posádku mise Artemis, astronauti se ukryjí do provizorního útočiště v útrobách lodi.
Vědci věří, že propojení dat ze všech tří sond přinese zásadní posun v porozumění slunci. A že právě to jednou může rozhodnout, zda technika i lidé v kosmu zůstanou v bezpečí.
