Pět dní před vypršením deadlinu se americká a unijní delegace dohodly na parametrech nové obchodní smlouvy. Donald Trump v rámci ní uvalí na Evropskou unii 15procentní cla, Brusel to přesto vnímá jako relativní úspěch. Vedle cel Evropa kývla na miliardové nákupy amerických zbraní a komodit.
Byla to psychologická hra v přímém přenosu. Ukázka toho, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou, nebo alespoň jednou z přijímaných možností.
Americký prezident ve hře s Evropskou unií celou dobu blafoval, hrozil nejprve 50procentními, pak 30procentními cly. Když se teď Brusel s Washingtonem dohodl na 15procentním clu na dovoz evropského zboží do USA, najednou se výsledek bere jako relativní úspěch.
Jenže před nástupem Trumpa byla cla na hodnotě kolem 1,2 procenta, upozornila stanice CNN. Jakékoli zvýšení proto musí Evropská unie vnímat jako prohru. Vyslanci Bruselu se sice pokusili prosadit bezcelní politiku zero-for-zero, s tou ale nepochodili. Nulová sazba se tak bude vztahovat pouze na dovoz amerického zboží do Evropy.
Nešlo pouze o cla
Evropské automobilky tak alespoň může těšit, že stejně jako ty japonské dostaly výjimku a bude na ně uplatňované 15procentní clo. Na dovoz ostatních aut uvalily USA clo 25 procent.
Zato tvrdá cla na ocel a hliník zůstávají v platnosti i po americko-unijních rozhovorech konaných ve Skotsku. Trump tam mimochodem nepřijel za Evropskou unií, ale za svým golfovým hřištěm. To unijní delegace musela za ním.
Trump také „potají“ vsunul do obchodní dohody doložku o nákupu amerických zbraní, léků, elektronických komponentů, plynu nebo ropy. Evropa to všechno od USA nakoupí za stovky miliard.
Spíše než jako vyvážená dohoda, ze které profitují obě strany, vypadá obchodní pakt jako soubor požadavků, kterými Trump přitlačil Evropu ke zdi. Je dost pravděpodobné, že roli v tom všem hrála i obava Evropy, že USA nechají starý kontinent vojensky na holičkách. Závazkem vykoupit regály amerického zboží se možná Brusel pokusil Trumpa v otázce NATO obměkčit. Tak snad se to vyplatí.