Izraelský parlament ve středu schválil rezoluci, v níž vyzývá vládu premiéra Benjamina Netanjahua k anexi Západního břehu Jordánu, okupovaného od roku 1967 Izraelem. Podle serveru The Times of Israel (ToI) výzva nemá žádné právní účinky, ale může toto téma dostat do příští agendy izraelských poslanců. Rezoluci kritizovala Palestinská autonomie, jejíž vedení na Západním břehu sídlí, či turecká diplomacie, která ji označila za provokaci podkopávající snahy o mír v regionu. Dnes ji ve společném prohlášení odsoudila desítka muslimských zemí včetně Egypta, Saúdské Arábie, Kataru či Spojených arabských emirátů, informovala televize Al-Arabíja.
Výzvu izraelského parlamentu, kterou schválilo 71 ze 120 jeho členů, odsoudil i viceprezident Palestinské autonomie Husajn Šajch. Podle něj maří úsilí o mír a stabilitu v oblasti i vyhlídky na dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Podle dřívějších návrhů v mírových jednání, která jsou od roku 2014 zamrzlá, měl Západní břeh a Pásmo Gazy tvořit součást budoucího palestinského státu.
Israel’s parliament has approved a symbolic measure calling for the annexation of the occupied West Bank.
— Al Jazeera English (@AJEnglish) July 24, 2025
🔗: https://t.co/7H2xVEjhrI pic.twitter.com/j56xYh01Xa
Izraelský parlament ve středu vyzval v nezávazné rezoluci vládu, aby „uplatnila izraelskou suverenitu v Judeji, Samaří a údolí Jordánu“. Použil tak biblické označení, které židovští nacionalisté používají pro Západní břeh. Izraelští poslanci rovněž uvedli, že anexe tohoto území posílí stát Izrael a jeho bezpečnost.
Izrael obsadil Západní břeh Jordánu a východní Jeruzalém spolu s Pásmem Gazy za šestidenní války v roce 1967 a od té doby rozšiřuje na Západním břehu židovské osady, ačkoliv je to z hlediska mezinárodního práva nelegální. Západní břeh, kde žijí skoro tři miliony Palestinců a asi půl milionu Židů, rozdělila mírová dohoda z Osla z roku 1993 na tři zóny. Více než 60 procent zabírá zóna C, která je plně pod správou Izraele, zóna A je pod správou Palestinců a v zóně B je civilní správa v rukou Palestinců, kteří se ale o bezpečnost dělí s Izraelci.
Za současné Netanjahuovy vlády, která je v úřadu od prosince 2022, se zintenzivnily střety židovských osadníků s Palestinci na Západním břehu, k čemuž přispěly i výroky krajně pravicových ministrů. Od začátku války v palestinském Pásmu Gazy, která je odvetou za teroristický útok hnutí Hamás ze 7. říjnu 2023, začala izraelská armáda téměř denně zasahovat na Západním břehu proti palestinským radikálům, při čemž ale umírají i nevinní civilisté. Letos izraelská armáda do těchto razií nasadila poprvé po mnoha letech i tanky a vyhnala z domovů desítky tisíc Palestinců.
Izraelský krajně pravicový ministr financí Becalel Smotrič loni prohlásil, že letošní rok bude rokem, kdy Izrael prosadí suverenitu nad celým Západním břehem. Stejně se dlouhodobě vyjadřuje i ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir, který otevřeně hovoří i o možném návratu židovských osadníků do Pásma Gazy.
