Evropská komise ve středu navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Do roku 2050 by měl blok dosáhnou uhlíkové neutrality. Řada členských států včetně Česka s ním ale nesouhlasí. Považují ho za příliš ambiciózní. Informují o tom weby DW a Politico.
Závazný cíl snížit emise do roku 2040 navrhla EK už loni a znovu byl položen na stůl po měsících dlouhých rozhovorů mezi členskými státy EU.
Komise chce snížit emise CO2 do roku 2040 o 90 procent oproti roku 1990 a do roku 2050 by ráda dosáhla uhlíkové neutrality. V současnosti má EU cíle snížit množství emisí o 55 procent do roku 2030 oproti roku 1990. V květnu komise uvedla, že blok už snížil emise o 37 procent.
The EU has unveiled its new climate target, a 90% reduction in emissions by 2040. But not all member states are on board, while a provision to outsource part of the climate efforts abroad has generated controversy. https://t.co/MLzSsP6n9O
— DW News (@dwnews) July 2, 2025
Uhlíkové kredity
Návrh vůbec poprvé počítá s tím, že země EU budou moci využít tzv. uhlíkové kredity z projektů v třetích zemích k dosažení svých klimatických cílů. Do roku 2036 by je mohly nakupovat a použít k vyrovnání až 3 procent emisí v porovnání s referenční úrovní z roku 1990.
EK v prohlášení uvedla, že stanovení klimatického cíle poskytne „jistotu investorům, inovacím, posílí vedoucí postavení evropských podniků v průmyslu a zvýší energetickou bezpečnost Evropy“.
Že občané EU považují klimatické změny za hrozbu a že nějaká opatření vítají, ukázal nedávný průzkum Eurobarometru. Celkem 85 procent občanů EU podle výsledků považuje změnu klimatu za vážnou hrozbu a 81 procent jich podporuje cíl bloku dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality.
Teresa Ribera, šéfka EU pro zelenou transformaci, uvedla, že i přesto některé politické skupiny klimatické změny popírají, zatímco jiné se zase bojí konfrontovat své voliče s kroky potřebnými k boji proti nim.
Chybí shoda
Klimatický návrh EU vyvolává obavy ohledně nákladů na zelenou transformaci a narušení průmyslového růstu a růstu blahobytu. Ribera to ale vidí jasně: „Je mi líto, ale bude to mnohem dražší, pokud nezačneme jednat.“
Zatímco Dánsko a Španělsko s klimatickým návrhem souhlasí, jiné země ho považují za příliš ambiciózní a tvrdí, že není vhodná doba. Obávají se právě ztráty konkurenceschopnosti a nákladnosti. S návrhem nesouhlasí například Itálie, Francie a Česko.
Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že na stanovení takových cílů je příliš brzy. Jeho země by měla nejprve splnit svůj cíl do roku 2030.
Evropu mezitím svírají extrémní vlny veder. Nad velkou částí kontinentu se usadila takzvaná tepelná kupole – tedy meteorologický jev, kdy horko neuniká do atmosféry, ale drží se při zemi. Podle odborníků mohou zemřít tisíce lidí.
