Reklama
5.6 C
Czech
Středa 8. dubna 2026
AnalýzyANALÝZA: Na Ukrajině probíhá dronová válka, významnou roli sehraje AI

ANALÝZA: Na Ukrajině probíhá dronová válka, významnou roli sehraje AI

Válka na Ukrajině připomíná kombinaci první a druhé světové války a současně tzv. dronové války. Přestože obrněná technika včetně tanků zůstává důležitou součástí moderních ozbrojených konfliktů, stále významnější roli hrají levné autonomní prostředky, což se odráží i v taktice obou znepřátelených stran.

Za revoluční v tomto směru experti označují operaci „Pavučina“. Podle Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) při ní drony zasáhly 41 vzácných, drahých a již nevyráběných ruských strategických bombardérů. Zničeno bylo nejméně deset z nich.

Ukrajinští zpravodajci drony propašovali na ruské území v kontejnerech, které byly umístěny poblíž čtyř letišť v hloubi Ruska. Po aktivaci na dálku se kontejnery otevřely a drony vzlétly ke svým cílům.

Podle SBU byly vybaveny umělou inteligencí (AI), která je po ztrátě signálu naváděla po předem stanovené trajektorii. Šlo o kombinaci práce operátorů a autonomních systémů. „Po přiblížení a kontaktu s určeným cílem se hlavice automaticky aktivovala,“ popsala zpravodajská služba.

Experti označují operaci za zásadní vítězství Ukrajiny a důkaz změny ve způsobu moderního vedení války. Ukázala, jak významnou roli dnes hrají levné autonomní bojové prostředky a tajné služby.

„Tento útok je oknem do budoucnosti válčení,“ uvedl James Patton Rogers, expert na drony a výkonný ředitel Cornell Brooks Tech Policy Institute.

Také Richard Aboulafia, odborník na letectví a výkonný ředitel americké poradenské společnosti AeroDynamic Advisory, označil útok za „ohromující“.

Rusko mění taktiku

Válka na Ukrajině je z velké části vedena drony, což dnes ještě umocňují značné ztráty obrněné techniky. Výrobci se proto zaměřují na nové způsoby jejich vylepšení – ať už jde o obranu proti rušení nebo přesnější navádění. Výsledkem jsou například drony využívající optická vlákna či systémy s AI. Drony vybavené touto technologií jsou tři- až čtyřikrát přesnější a mají vyšší šanci zasáhnout cíl.

Ukrajina i Rusko se snaží AI stále více zapojovat do svých bojových operací. Autonomní letouny vybavené touto technologií však zatím ve velkém měřítku nenasazuje ani jedna strana.

Drony jsou dnes zcela jiný příběh. Zatímco na začátku války však v této oblasti dominovala Ukrajina, nyní má navrch Rusko.

V posledních týdnech došlo k masivním raketovým a dronovým útokům na ukrajinská města, včetně Kyjeva. Rusko uplatňuje strategii přehlcení ukrajinské protivzdušné obrany – nejen pomocí raket, ale především levnými drony, které dokážou způsobit značné škody na majetku i životech. Do vzduchu jich vypouští stovky najednou.

„Rusové už nějakou dobu drony masivně vyvíjejí, a nyní je využívají naplno,“ uvedl Andrej Pronin, který v Kyjevě vede školu pro budoucí operátory dronů.

Zatímco Ukrajina navádí své drony převážně na vojenskou infrastrukturu, ropné rafinerie, letiště a dopravní uzly, Rusko míří na civilní oblasti s úmyslem vyvolat teror – a daří se mu to.

Minulé úterý prorazily ruské kamikadze drony ukrajinskou protivzdušnou obranu nad Kyjevem. Místní obyvatelka Oleksandra Yaremchuk popsala okamžiky hrůzy, které zažila, když nad její střechou několik hodin bzučely bezpilotní letouny.

„Tohle hrozné bzučení je zvuk smrti. Vyvolává ve vás pocit naprosté bezmoci,“ uvedla osmatřicetiletá bankovní úřednice. Krátce po začátku války v roce 2022 podle svých slov trávila mnoho času na chodbě, kde se cítila alespoň trochu bezpečně.

Civilní protivzdušná obrana

Situace je natolik vážná, že Ukrajina vypracovala plán na zapojení civilních dobrovolníků do obrany proti dronovým útokům. Ukrajinský parlament ve středu schválil opatření, které civilistům umožňuje sestřelovat drony pomocí mobilních vozidel, loveckých pušek, a v případě potřeby i s využitím vojenského vybavení.

Podle poslance Tarase Melynčuka je cílem posílit protivzdušnou obranu uprostřed masivních ruských útoků. Dobrovolníci budou za „úlovky“ dostávat měsíční finanční odměnu až 100 000 hřiven (zhruba 59 000 korun), v závislosti na úspěšnosti.

Pro mnoho Ukrajinců se bude jednat o významnou částku. Průměrný měsíční plat v zemi podle údajů z roku 2022 činil 14 557 hřiven (asi 8 590 korun).

Když bude v nějaké oblasti hlášen pohyb dronů, civilisté se například v autech přesunou do jejich blízkosti a pokusí se je zlikvidovat loveckými puškami nebo jinými dostupnými zbraněmi. Vojáci k jejich likvidaci obvykle používají těžké kulomety nebo brokovnice. Takto lze samozřejmě sestřelit jen malé, levné drony.

Jako dobrovolník se může přihlásit každý, kdo nebyl mobilizován. Pokud padne, jeho rodina bude mít nárok na jednorázové finanční odškodnění a důchodové dávky, které běžně pobírají pozůstalí po válečných veteránech.

Válku na Ukrajině sleduje celý svět – americká armáda, evropské země i Čína se Severní Koreou.

O levné drony je velký zájem  

Podle zdrojů obeznámených se situací jsou drony vysoce žádané americkým ministerstvem obrany. Trh je však zahlcen. Startupy se dnes předhánějí v získávání investic v tomto sektoru, protože vycítily příležitost.

„V tomto oboru vidíme spoustu společností,“ uvedl jeden z investorů do obranného průmyslu, který si přál zůstat v anonymitě. Dodal, že na trhu je mnoho firem, jejichž produkty se však často příliš neliší svými schopnostmi.

Trh s malými bezpilotními letouny byl ještě před válkou na Ukrajině spíše okrajový a specializovaný. V posledních letech však zaznamenal obrovský růst zájmu – nejen o samotné drony, ale i o navazující software a modulární užitečná zařízení.

Americká armáda sice dlouhodobě využívá bezpilotní letouny typu MQ-9 Reaper pro boj i průzkum, ale právě válka na Ukrajině a Blízkém východě podtrhla klíčovou roli levných dronů v moderních ozbrojených konfliktech.

„V posledních pěti letech mají nové technologie, které jsou nasazovány na Ukrajině, značný dopad na charakter válčení,“ uvedl Michael Brown, partner investiční společnosti Shield Capital.

Drony podle něj i dalších expertů budou dominantní silou v moderním válčení. Přizpůsobit se tomu bude muset i Severoatlantická aliance (NATO), aby zůstala relevantní bojovou silou 21. století.

„Myslím, že je to boj,“ dodal Pierre Vandier, vysoký důstojník Aliance zodpovědný za její transformaci a modernizaci.

Reklama

Doporučujeme

Migrující sladkovodní ryby mizí rekordním tempem

Populace migrujících sladkovodních ryb po celém světě se od roku 1970 propadly zhruba o 81 procent. Jde o jeden z nejprudších poklesů mezi obratlovci. Ryby, které jsou závislé na dlouhých a propojených říčních systémech, narážejí na stále větší množství překážek a jejich přirozené tahy se rychle rozpadají.

Řecko už příští rok zakáže sociální sítě dětem pod patnáct let

Řecko hodlá už příští rok zakázat přístup k sociálním sítím dětem mladším 15 let. Zařadilo se tak mezi rostoucí počet evropských zemí, které se snaží omezit vliv online platforem na mladistvé.

Příměří mezi USA a Íránem uvítali šéf OSN či Německo, vyzvali k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem, uvedl podle agentury AFP jeho mluvčí. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, podle něhož je nyní nutné vyjednat trvalý mír.

KLDR odpálila několik balistických střel, uvedl Soul

Severní Korea dnes a v úterý odpálila několik blíže nespecifikovaných balistických střel směrem k Japonskému moři, uvedla jihokorejská armáda. O jaký typ střel šlo, nyní analyzují jihokorejské a americké zpravodajské služby. Informovaly o tom světové agentury.

Ceny ropy klesají. Ale na jak dlouho?

Cenové šoky na trhu s ropou v posledních dnech ve středu vystřídala úleva. Ceny ropy Brent i WTI klesly pod 100 dolarů za barel poté, co americký prezident Donald Trump souhlasil s dvoutýdenním příměřím.

Americká novinářka unesená v Iráku byla propuštěna

Americká novinářka Shelly Kittleson, kterou unesli v Bagdádu členové proíránské milice Katáib Hizballáh, byla propuštěna, uvedl ministr zahraničí Marco Rubio.

Ropná skvrna z íránské lodi ohrožuje chráněné mangrovy

Ropná skvrna z poškozené íránské lodi se šíří směrem k jedné z nejcennějších mokřadních oblastí na Blízkém východě. Únik paliva míří k mangrovovým porostům Hara, které jsou klíčovým útočištěm pro tažné ptáky, mořské želvy i řadu dalších druhů.

Netanjahu podle médií podpořil příměří USA s Íránem, na Libanon se nevztahuje

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes uvedl, že podporuje dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Zdůraznil však, že se tato dohoda nevztahuje na Libanon, kde se již více než měsíc odehrávají boje mezi izraelskou armádou a proíránským hnutím Hizballáh, uvedla izraelská média. Prostředník mezi Washingtonem a Teheránem, pákistánský premiér Šahbáz Šaríf, v dřívějším vyjádření uvedl, že příměří bude platit v celém regionu Blízkého východu, včetně Libanonu.

Morgan Stanley může spustit svůj bitcoinový ETF už ve středu

Morgan Stanley může už ve středu rozjet vlastní spotový bitcoinový ETF. Pro trh by to byl důležitý moment, protože jde o první takový fond od velké americké banky. Investorům nabídne jednodušší cestu k bitcoinu bez toho, aby ho museli sami nakupovat a bezpečně uchovávat.

Výhružky Íránu jako poslední kapka. Od Trumpa se odvrací už i jeho spojenci

Americký prezident Donald Trump dál ztrácí podporu v americké společnosti. Po vulgárních výhružkách směrem k Íránu dokonce čelil výzvám k odvolání. Toho by bylo možné dosáhnout pomocí 25. dodatku ústavy. Znovu se také objevily spekulace o Trumpově zdravotním stavu.

Ceny ropy WTI klesly pod 95 dolarů po oznámení příměří mezi USA a Íránem

Ceny americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesly pod 95 dolarů za barel necelou hodinu poté, co Spojené státy a Írán oznámily dvoutýdenní příměří. Pokles činil více než 15 procent, informovala americká stanice CNN. V úterý se cena ropy WTI pohybovala okolo 117 dolarů za barel.

Írán a USA i jejich spojenci souhlasili s příměřím v celém regionu

Írán a Spojené státy i jejich spojenci souhlasili s okamžitým příměřím v celém regionu Blízkého východu, včetně Libanonu, uvedl dnes pákistánský premiér Šahbáz Šaríf, který dohodu zprostředkovával. Na pátek 10. dubna pozval zúčastněné strany do Islámábádu na jednání o konečné dohodě. Podle zdrojů z Bílého domu i izraelských médií přistoupil na klid zbraní také Izrael.

Trump uvedl, že souhlasil s přerušením úderů na Írán na dva týdny

Americký prezident Donald Trump uvedl, že souhlasil s přerušením úderů na Írán na dva týdny a je připraven k příměří, pokud Teherán otevře Hormuzský průliv, informovala agentura AFP. Ve svém příspěvku na síti Truth Social Trump také napsal, že Teherán předložil desetibodový návrh, který může být funkčním základem pro další jednání. Dvoutýdenní lhůta má pomoci dosáhnout konečné dohody.

Osm týmů, čtyři příběhy. Liga mistrů vstupuje do čtvrtfinále

Osm týmů zůstává ve hře o trofej. Čtvrtfinále Ligy mistrů nabízí tradiční giganty, ofenzivní přestřelky i nejisté formy. Každý duel má vlastní příběh a žádný favorit nemá nic jisté.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama