Ukrajinská a ruská delegace se na prvním přímém jednání za poslední tři roky dohodly na výměně vězňů ve formátu 1000 za 1000 zajatců. Píše to agentura Reuters, podle které to uvedli ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov i ruští vyjednavači. Věc následně potvrdilo i Turecko, které rozhovory zprostředkovalo. Delegace také diskutovaly o zastavení bojů na Ukrajině, na příměří se ale nedohodly. Obě strany tvrdí, že mluvily také o možném kontaktu mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, což Ukrajina považuje za další etapu v jednáních s Ruskem.
„Mluvili jsme o výměně 1000 za 1000 (zajatců),“ uvedl po jednání Umerov. Podle serveru BBC News to ministr označil za hlavní výsledek dnešního jednání. Na dotaz novinářů, jaké budou další kroky v procesu vyjednávání, ukrajinský ministr obrany podle agentury Interfax-Ukrajina řekl: „Nejprve se musíme zaměřit na výměnu vězňů“. Ta by se podle něj mohla odehrát v blízké budoucnosti. Umerov také uvedl, že Ukrajina začíná pracovat na seznamu zajatců k propuštění.
#BREAKING Ukraine and Russia agree to exchange 1,000 prisoners each, with the prisoners to be swapped "in the near future," Ukrainian Defence Minister Rustem Umerov says. pic.twitter.com/fELPV3tPgS
— dpa news agency (@dpa_intl) May 16, 2025
Ukrajinská delegace podle ministrova vyjádření s Rusy diskutovala také o kontaktech mezi prezidenty obou zemí Zelenským a Putinem a o možnosti příměří, píše dále Reuters. Umerov později novinářům řekl, že vnímá jednání na úrovni prezidentů jako další etapu rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem. Zelenskyj veřejně navrhoval, že se s Putinem sejde tento týden právě v Turecku, kam také odcestoval, ruská strana ale na místo vyslala delegaci na nižší úrovni.
„V příštích dnech se uskuteční masivní výměna zajatců, v poměru 1000 ku 1000,“ uvedl podle agentury AFP vedoucí ruské delegace Vladimir Medinskij. Podle něj se obě strany shodly na tom, že rozhovory budou pokračovat, až Moskva i Kyjev předloží detailní vizi budoucího příměří. Medinskij po také uvedl ruská delegace vzala na vědomí požadavek na přímé jednání mezi prezidenty.
Na tiskové konferenci v Istanbulu řekl mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí, že Rusko na jednání vzneslo řadu požadavků, které jsou pro Ukrajinu nepřijatelné. Neuvedla ale konkrétně, jaké to byly. „Ukrajinská delegace na to reagovala v klidu a to hlavně zdůrazněním našich postojů a principů,“ uvedl mluvčí. Krátce po jednání agentury s odkazem na diplomatické zdroje zmiňovaly ruský požadavek, aby se ukrajinské síly stáhly ze všech ukrajinských regionů, které Moskva v rozporu s mezinárodním právem označuje za součást Ruské federace a jejichž části okupuje.
Šéf turecké diplomacie Hakan Fidan, který byl na dnešním jednání, dohodu o výměně zajatců potvrdil. Podle něj se delegace shodly také na tom, že si Moskva a Kyjev vymění písemné dokumenty se svými podmínkami pro dosažení příměří. V obecné rovině se delegace též domluvily na dalším setkání. Žádné datum však Fidan neoznámil.
Pokud se výměna zajatců, která by se podle dnešních prohlášení měla týkat 2000 lidí, uskutečnila, bude to jedna z největších od začátku války, připomínají agentury. Rusko sousední zemi vojensky napadlo z Putinova rozkazu v únoru 2022.
Krátce po konci jednání hovořili z Tirany ukrajinský prezident Zelenskyj, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer a polský ministerský předseda Donald Tusk s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Politici evropských zemí označili ruský přístup k jednáním za nepřijatelný. „Ukrajina je připravena podniknout co nejrychlejší kroky k nastolení skutečného míru,“ uvedl po jednání Zelenskyj. Vyzval k tvrdým sankcím na Rusko, pokud bude odmítat příměří. „Tlak na Rusko musí být udržován, dokud nebude Rusko ochotno ukončit válku,“ dodal Zelenskyj.
Ukrajina na dnešní jednání do Istanbulu vyslala představitele na ministerské úrovni, Rusko níže postavené činitele. Ukrajinskou delegaci vedl ministr obrany Umerov, ruskou poradce Kremlu Medinskij. Umerovova delegace měla podle Zelenského mandát jednat o příměří.
