Světová výstava v Ósace, megavýstava s názvem „Designing Future Society for Our Lives“, chce od 13. dubna do 13. října přivítat očekávaných 28 milionů návštěvníků. Ale on-line virtuální výstava Osaka Virtual Expo by mohla přilákat více než 250 milionů lidí, předpokládá reportér Matt Shaw z Forbesu. Jeho pohled zveřejnil newsletter Mezinárodního úřadu pro výstavnictví (BIE). V případě, že jeho odhad vyjde, překoná Ósaka s pomocí virtuální relality hned čtyřikrát rekord návštěvnosti z Expa v Šanghaji z roku 2010.
Masové veřejné události definovaly a nově definovaly náš moderní svět. Expo 2025 v Ósace se koná 174 let od legendární výstavy v Londýně v roce 1851, kde se zrodila moderní architektura v podobě skleněného a železného „Křišťálového paláce“, a 55 let od výstavy Expo 1970 v Ósace, kde byly veřejnosti poprvé představeny bezdrátové telefony, elektromobily a pohyblivé chodníky. Zůstává jednou z nejpozoruhodnějších přehlídek umění, architektury a techniky 20. století, připomíná Shaw.
V roce 2020 byla dubajská výstava kvůli covid-19 nuceně on-line, a digitální verze přilákala přibližně 250 milionů lidí z celého světa. Fyzický areál o rozloze 4,38 km2 v Dubaji byl znovu vytvořen a přenesen do obývacích pokojů návštěvníků pomocí Street View a 360stupňových snímků Google Maps poté, co byla akce odložena kvůli pandemii.
Expo v Ósace je však první zcela virtuální výstavou s plnohodnotnou, speciální aplikací pro videohry.
Tyto typy on-line prostředí byly novinkou před globálním uzavřením v roce 2020, kdy se náhle rozšířily a staly se okamžitě nesnesitelnými, protože každá výstava měla verzi v prohlížeči. Facebook naskočil na vlnu a přejmenoval se na Metu. Velmi rychle se ukázalo, že metaverze není místem, kde by lidé chtěli trávit významnou část času nakupováním nebo vysedáváním. Jenže když se tato on-line prostředí udělají správně, vynikají v tom, že znovu vytvářejí výstavy a rozšiřují jejich dosah. Nyní návštěvníci nemusí cestovat do Ósaky, aby zažili alespoň část výstavy. A mohou žít dlouho poté, co budou fyzické pavilony vyřazeny z provozu a rozebrány.
Ósaka je již nyní lídrem v adaptaci nových technologií. Letošní výstava se koná na Jumešimě, umělém ostrově v nedalekém Ósackém zálivu, zatímco virtuální výstava žije on-line a lze si ji stáhnout jako aplikaci na počítačích, mobilních zařízeních a Meta Quest 2 nebo 3. Hratelné digitální verze pavilonů a místností sponzorů jsou rozmístěny na dvanácti ostrovech, včetně „Ostrova harmonie“, „Ostrova pokroku“ a „Ostrova setkání“. Návštěvníci jsou vyzváni, aby „objevili zcela novou verzi“ sebe sama, a mohou získávat skiny, sbírat kořist, používat vybrané emotikony a sbírat odznaky v „průvodci“ návštěvou každého pavilonu.
Hra je z větší části plynulá. Často je možné nechat se frustrovat mapou a cítit se mírně ztraceně. To je možná dobrá vlastnost, protože je to známý pocit při účasti na velké akci. Funkce „warp“ funguje dobře mezi jednotlivými ostrovy, ale v rámci každého ostrova umožňuje zážitek z prostoru, aby obsah výstavy (videa, diapozitivy, statické obrázky), zůstal prostorově uspořádaný. Nástroje, jako je vložené video a obrázky nebo choreografický pohyb trojrozměrným informačním prostorem, poskytují designérům a vypravěčům vylepšené on-line médium, v němž mohou prezentovat myšlenky a vizuální vyprávění. Odolává dokonalé, jednoduché hladkosti webových stránek nebo neúprosnému, plochému rozhraní kanálů sociálních médií.
Celou lokalitu obklopuje klikatý, průsvitný prstenec modrého světla, který spojuje jednotlivé ostrovy. Jde o digitální, hravou verzi monumentálního Velkého prstence japonského architekta Sou Fudžimota s místním cedrem sugi a cypřišem hinoki ve 3D mřížce, která odkazuje na japonské chrámové vzory. Tato hybridní fyzická a digitální strategie je v souladu s cíli japonské národní strategie „Společnost 5.0“, což je vize budoucnosti posílené internetem věcí (IoT), umělou inteligencí (AI), robotikou, velkými daty a biotechnologiemi.
Stejně jako na minulých výstavách a veletrzích – nejznámějším je New York 1934, kde GM vystavoval film „Futurama“ – je i zde v centru pozornosti sen o městě postaveném kolem automobilů a firemních pavilonů. Japonský poskytovatel telekomunikačních služeb NTT – producent virtuální expozice – předvádí několik technologických novinek včetně FeelTech, nositelného zařízení, které umožňuje uživatelům sdílet smyslové vjemy prostřednictvím signálu 6G. Předvedli také futuristické koncepty, jako je telepatie pro psy, kteří mohou komunikovat se svými majiteli. V pavilonu „Město budoucnosti“ měla japonská společnost Kawasaki, která se zabývá mobilitou, působivou expozici zahrnující vodíkové motory, koncepty vlakových kabin s robotickými číšníky a jezdícího koňského robota Cor-leo. Virtuální návštěvníci mohli na reálném výstavišti v Ósace sledovat přistávání a vzlety velkých dronů v přímém přenosu z Vertiportu Expo.
Mezi dalšími firemními exponáty vynikala podmořská expedice japonské energetické společnosti Niterra, která vedle propagačního obsahu představovala své nejnovější inovace v oblasti výzkumu a vývoje, často s rozsáhlými informacemi na digitálních plakátech. Nápojový konglomerát Suntory měl zábavnou hru, v níž si hráči mohli vzít nápoje z automatu, připít si na ně a recyklovat plechovky nebo lahve. Výrobce bavorského dřeva Asahi předvedl svůj les, kde se dřevo těží udržitelným způsobem.
Fyzický pavilon japonské oceánské neziskové organizace NERI v Ósace tvoří soubor kopulí navržených japonským architektem Šigeru Banem. Virtuálně jde o podvodní zážitek, kde želva vysvětluje problémy a úspěchy správy oceánů. V pavilonu „Budoucnost života“ byly vystaveny futuristické vize zdravotní péče, vzdělávání, mobility a různých dalších aspektů života v budoucnosti, které vytvořily společnosti ve spolupráci s umělci.
Bylo zde také několik abstraktnějších zážitků, jako například pavilon null^2, tajemný konceptuální zážitek, a pavilon Japonsko, kde se avatar hráče proměnil v hromadu potravinového odpadu (cílem minihry je přejít na biostravu). Dokonce jsem si udělal selfie s Gundamem v životní velikosti, který žije virtuálně v Ósace. Better Co-Being je řada pavilonů v Ósace, z nichž jeden navrhl laureát Pritzkerovy ceny SANAA. On-line se jedná o nejabstraktnější zážitek, s minimalistickou verzí éterické mřížové struktury od SANAA, která se vznáší mezi „lesem klidu“.
To vše se týká budoucnosti. Budoucnosti toho, jak žijeme, jak se spojujeme a jak spravujeme přírodu. Minulé veletrhy, až do roku 1970, měly zásadní význam pro definování toho, co bude dál, a to jak v architektuře, tak v technologiích. Jsou však dnešní expozice futurismem minulosti? Co je dnes „budoucnost“? A jakou roli hrají tyto expozice při jejím konstruování a vysílání? Jsou gee-whiz technologické inovace stále aktuální, jako byly elektrická žárovka nebo výtah? Nebo je ósacká virtuální výstava „kladivem, které hledá hřebík“, stejně jako samotné metavesmíry?
Osobně si myslím, že rozšíření zážitků z této výstavy do celého světa má velkou hodnotu, a doufám, že se bude rozšiřovat i v roce 2030 – včetně dalších národních pavilonů, uzavírá Matt Shaw z Forbesu.
