Příští týden zřejmě dopadne nekontrolovaně na Zemi část sovětské vesmírné sondy Kosmos 482, která v 70. letech minulého století vyrazila k Venuši, ale kvůli poruše se nedostala dále z oběžné dráhy Země. Napsal to dnes deník The Guardian. Podle amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se přistávací modul vesmírného prostředku dostane do atmosféry někdy mezi 7. a 13. květnem.
Vzhledem k tomu, že byla navržena tak, aby vydržela vstup do atmosféry Venuše, je možné, že sonda – nebo její části – přežije i návrat do zemské atmosféry a dopadne na povrch Země, píše NASA na svém webu.
Soviet-era spacecraft expected to plunge uncontrolled to Earth next week https://t.co/EmtbnvS2T3
— Breaking News (@jooilong) May 2, 2025
Podle odborníků, kteří se věnují sledování vesmírného odpadu, je zatím příliš brzy na to, aby bylo možné říct, kam přesně půltunový objekt dopadne, nebo co z něj přežije průlet atmosférou, píše The Guardian.
„I když to není bez rizika, neměli bychom se příliš obávat,“ sdělil listu nizozemský vědec Marco Langbroek z technické univerzity v nizozemském Delftu. Objekt je podle něj relativně malý, a i kdyby se při průletu atmosférou nerozpadnul, „hrozí podobné riziko jako u náhodného pádu meteoritu, kterých se odehraje ročně několik“.
Sovětský svaz vyslal zmíněnou sondu do vesmíru v roce 1972 v rámci programu Veněra (rusky Venuše), jehož cílem bylo prozkoumat planetu Venuši. Sonda se však na orbitě podle NASA rozdělila na čtyři části a podle The Guardian její přistávací modul – kulovitý objekt o průměru asi jednoho metru – 53 let krouží po oběžné dráze Země a postupně klesá.
Název Kosmos od 60. let dostávaly sovětské kosmické lodě, které zůstaly na oběžné dráze Země, podotýká NASA. Sovětské planetární mise podle něj obvykle nejprve mířily na parkovací oběžnou dráhu, odkud měly pokračovat dále do svých destinací, pokud ale například selhal motor, sondy zůstaly na orbitě a dostaly označení Kosmos.
K Venuši se od roku 1961 vydalo několik amerických a sovětských sond, mezi nimi v roce 1962 americký Mariner 2, který Venuši jako první obletěl, nebo v roce 1975 sovětská Veněra 9, jež na Zemi poslala první snímky povrchu planety.
