Vesmír znovu ukázal svou magii. Astronomové hlásí ne jeden, ale hned dva mimořádně vzácné Einsteinovy prstence – jeden zachytil evropský teleskop Euclid, druhý americký Webbův teleskop. Jde o úkazy, které vznikají jen při výjimečně přesném uspořádání galaxií a vypadají jako zářící kruhy na černém plátně vesmíru.
Podle CNN teleskop Euclid zcela náhodně objevil perfektní prstenec při pozorování galaxie NGC 6505, vzdálené asi 590 milionů světelných let. Světlo, které tvoří zářící kruh, pochází z ještě vzdálenější galaxie, jež leží přes 4 miliardy světelných let daleko. „Ihned po prvním pohledu jsem ho viděl, ale teprve při dalším snímání jsme zaznamenali dokonalý Einsteinův prstenec,“ popsal nadšeně vědec Bruno Altieri z Evropské vesmírné agentury.
A perfect alignment, captured by @NASAWebb.
— NASA (@NASA) March 27, 2025
This Einstein ring is formed from two galaxies: the closer, massive one at the center is warping the light from the more distant galaxy behind it. Details: https://t.co/miYKdO4jhY pic.twitter.com/WJi2PnJQQM
Zatímco Euclid překvapil náhodným úlovkem, NASA zvolila snímek vlastního Einsteinova prstence pořízený teleskopem James Webb jako svůj „obrázek měsíce“. Jak informuje Republic World, zachycený prstenec vznikl zkreslením světla vzdálené spirální galaxie skrz eliptickou galaxii ze shluku SMACS J0028.2-7537. Výsledek? Úchvatný zlatavý kruh, který by mohl klidně zdobit sci-fi plakát.
Tyto jevy vznikají díky tzv. gravitačnímu čočkování. Hmota v popředí – typicky obří galaxie – svým gravitačním polem ohýbá světlo z objektů za ní. Když je vše dokonale seřazeno, světlo vytvoří kruh. A přesně to se podle vědců tentokrát povedlo. „Tohle uspořádání je extrémně vzácné, tvoří se jen u méně než jednoho procenta galaxií,“ vysvětlil astrofyzik Conor O’Riordan.
Einsteinovy prstence nejsou jen vizuálně působivé, ale i vědecky cenné. Pomáhají nahlédnout do vlastností galaxií, které bychom jinak vůbec neviděli. Vědci díky nim zjišťují jejich hmotnost, strukturu i to, kolik obsahují temné hmoty. A jak dodal fyzik Justin Spilker: „Na velikosti prstence nezáleží, jestli ji tvoří temná hmota, hvězdy nebo kočky – rozhoduje celková hmotnost.“
Euclid teprve začal svou šestiletou misi, během které má zmapovat třetinu oblohy a miliardy galaxií. Jak poznamenal O’Riordan, vědcům tak možná brzy přibude víc prstenců, než zvládnou spočítat. A nám všem zase důvod zírat s otevřenou pusou.
