Reklama
4 C
Czech
Pátek 27. března 2026
Válka na UkrajiněTrump: Jsme blízko dohodě s Ruskem, taky k ní ale vůbec nemusí...

Trump: Jsme blízko dohodě s Ruskem, taky k ní ale vůbec nemusí dojít

Americký prezident Donald Trump na společné tiskové konferenci s britským premiérem Keirem Starmerem prohlásil, že příměří s Ruskem může přijít brzy, nebo vůbec. Vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance (NATO) opět vyloučil, zmínil však dohodu o nerostných surovinách jako pojistku pro zemi čelící už třetím rokem ruské agresi. Jednání označili oba státníci za „produktivní“. Trump obdržel pozvání od krále Karla III. Informují o tom AP a Euronews.

Setkání mezi Starmerem a Trumpem se neslo v přátelském a pozitivním duchu. Oba ho označili za „produktivní“. Britský premiér naléhal na amerického prezidenta, aby se zasadil o spravedlivý a trvalý mír. „Probrali jsme plán, jak dosáhnout míru, který je trvalý a spravedlivý. Musíme to udělat správně. Nemůže to být mír, který odmění agresora,“ uvedl na společné tiskové konferenci po jednání s šéfem Bílého domu.

Vyjádření Trumpa může uklidnit i znejistit evropské představitele. Uvedl, že jednání s Ruskem o ukončení války pokročila, aniž by to specifikoval. Existuje však podle něj jen velmi úzké okno k dosažení míru. Prohlásil, že buď dosáhnou USA s Ruskem dohody rychle, nebo vůbec, píše agentura AP.

Pokud by však k dohodě došlo, Trump uvedl, že věří ruskému prezidentovali Vladimiru Putinovi, že její podmínky neporuší.

„Myslím, že budeme mít velmi úspěšný mír, a myslím, že to bude dlouhotrvající mír. Buď se to stane poměrně brzy, nebo vůbec. Znám ho už dlouho (Putina) a nevěřím, že by nedodržel svoje slovo,“ řekl Trump, který také zmínil dohodu o nerostných surovinách jako pojistku pro Ukrajinu s tím, že prezident Volodymyr Zelenskyj kvůli tomu přijede do Bílého domu v pátek. „Prezident Zelenskyj za mnou přijede v pátek ráno. A podepíšeme opravdu velmi důležitou dohodu pro obě strany, protože nás to skutečně dostane do této země,“ pokračovala hlava státu. Narážela tím na americké podniky na Ukrajině.

Jenom pro připomenutí, Putin opakovaně tvrdil, že nezaútočí na Ukrajinu, přičemž v únoru 2022 šokoval svět invazí. Většina evropských politiků Putinově slovu nevěří.

Pozvání od Karla III.

Trump vyloučil možnou přítomnost Ukrajiny v NATO, což evropští lídři považují za nejsilnější bezpečnostní záruku. Uklidnil však, že podporuje článek 5 Severoatlantické smlouvy o vzájemné obraně. Tím naznačil, že USA se z NATO a kolektivní obrany nestáhnou. Tématu mírových sil na Ukrajině se vyhýbal. „Zatím jsme neuzavřeli dohodu. Proto nechci mluvit o udržování míru, když jsme neuzavřeli dohodu, abychom posunuli věci dopředu,“ řekl Trump.

Ten již dříve uvedl, že Rusku by nevadily evropské mírové síly na Ukrajině, což však Kreml následně vyvrátil s tím, že je to neakceptovatelné.

Evropa se obává příměří na Ukrajině bez dostatečných bezpečnostních záruk. Detaily dohody, kterou má brzy podepsat Zelenskyj, nejsou známy. Vznikne investiční fond pro světové společnosti, spravovaný Američany, do něhož bude Ukrajina odvádět polovinu zisků ze svého nerostného bohatství, dokud nedosáhne částky 500 miliardy dolarů. Tyto finance poslouží k poválečné rekonstrukci země (tedy investičním příležitostem).

Podle některých názorů Trump spoléhá na to, že Rusko nezaútočí na Ukrajinu, když tam budou americké firmy.

Trump následně řekl, že měl důležité telefonáty s Putinem, Zelenským a udržuje kontakt také s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. „Velmi tvrdě pracujeme na tom, abychom tuto válku ukončili,“ řekl Trump, který vyvrátil, že by označil Zelenského za diktátora. Minulý týden řekl, že je „diktátorem bez voleb“ a „průměrně úspěšným komikem“.

Starmer uctil Trumpa před novináři během jednání předáním pozvání od krále Karla III do Velké Británie. Trump dopis hned otevřel, v žertu zkontroloval, zda je na něm skutečně králův podpis, který hned nato označil za „krásný“, a podržel list před kamerami. „To je opravdu výjimečné. Toto se ještě nikdy nestalo. Je to bezprecedentní,“ řekl Starmer Trumpovi a vybídl jej, aby na pozvání odpověděl. „Odpověď je ano,“ reagoval Trump. Navštíví zemi s první dámou Melanií. „Těšíme se, až tam budeme a uctíme krále. Vaše země je fantastická země a bude nám ctí tam být,“ uvedl prezident.

Trump se, pokud do Británie přijede, stane prvním voleným lídrem v moderní historii, kterého britský panovník nebo panovnice přijme na dvě státní návštěvy. Jak připomíná web Euronews, Trumpovi se této pocty dostalo během jeho prvního funkčního období od královny Alžběty II.

Tento týden se setkal s Trumpem i francouzský prezident Emmanuel Macron. Na Trumpa naléhal, aby byl mír na Ukrajině spravedlivý, varoval před Ruskem a snažil se ho odradit od obchodní války s Evropskou unií (EU).

Reklama

Doporučujeme

Pumpy v Německu budou smět zdražit jen jednou denně

Německý Spolkový sněm schválil první balík opatření proti prudkému růstu cen benzinu a nafty. Čerpací stanice budou smět ceny zvyšovat jen jednou denně v poledne, zlevňovat ale mohou dál kdykoli. Vláda zároveň připouští, že jeden zásah nejspíš stačit nebude.

Izrael uvedl, že zabil šéfa námořnictva íránských revolučních gard

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac dnes uvedl, že izraelská armáda "eliminovala" velitele námořnictva íránských revolučních gard Alírezu Tangsírího. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzápětí uvedl, že Tangsírí měl na rukou krev a pohrozil dalšími útoky. Izraelská armáda sdělila, že spolu s Tangsírím byli zabiti další členové vedení revolučních gard, včetně šéfa zpravodajských služeb námořnictva Benháma Razajího.

Klíčové zbraně včetně těch amerických stále putují na Ukrajinu

Dohodnuté spojenecké dodávky zásadních zbraní pro Ukrajinu pokračují, včetně amerických zbraní, bez ohledu na íránskou válku. Řekl to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Reagoval tím na informace listu The Washington Post, podle něhož Spojené státy uvažují, že některé zbraně určené pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi, pošlou místo toho na Blízký východ.

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil Islámábád

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil dnes podle agentury Reuters mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí. Boje, které si vyžádaly stovky obětí, v minulém týdnu Islámábád dočasně přerušil kvůli islámskému svátku íd al-fitr.

Izrael prý na žádost Pákistánu souhlasil, že nezabije šéfa íránské diplomacie

Izrael na žádost Pákistánu souhlasil, že neprovede atentát na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího a předsedu parlamentu Muhammada Kalíbafa. S odkazem na pákistánský zdroj to dnes napsala agentura Reuters. USA podle deníku The Washington Post mezitím uvažují o tom, že některé zbraně určené pro Ukrajinu pošlou místo toho na Blízký východ.

Trh s ropou se ocitl v backwardaci. Co to znamená?

Ceny ropy jsou od začátku války na Blízkém východě sužovány extrémní volatilitou. Přestože po americkém oznámení obnovení diplomacie s Íránem klesly, stále se drží na zvýšených úrovních kvůli přetrvávajícím rizikům. Krátkodobé a střednědobé futures kontrakty na ropu se obchodují dráž než dlouhodobé. Trhy tak očekávají budoucí pokles cen ropy. Ceny černého zlata sice rostou, zatím však jen mírně.

Íránské vedení s USA jedná, ale bojí se to přiznat, řekl Trump

Donald Trump trvá na tom, že íránské vedení s jeho vládou jedná, ačkoliv Teherán to popírá. Trump ve středu prohlásil, že íránští činitelé to nechtějí přiznat, protože se bojí, že by je zabili "jejich vlastní lidé". Americký prezident to řekl několik hodin poté, co mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt uvedla, že Spojené státy jsou velmi blízko dosažení svých cílů v této válce.

Není to válka. Trump pobouřil komentáři o Íránu

Americký prezident Donald Trump ve středu republikánům vysvětlil, proč se v souvislosti s Íránem vyhýbá označení „válka“. Důvodem je skutečnost, že údery neschválil Kongres. Vyvolal tím pobouření v americké společnosti. Podle některých názorů přiznal, že vojenské operace na Blízkém východě jsou ilegální.

Belgický soud řeší klimatickou žalobu farmáře proti TotalEnergies

Belgický soud uznal svou pravomoc v přelomové klimatické žalobě proti ropné společnosti TotalEnergies. Verdikt ale zatím nepadl. Soud v Tournai ho odložil na 9. září, protože chce počkat na podobné rozhodnutí ve Francii. Případ už teď poutá pozornost, protože jde o první takovou žalobu v Belgii.

Masový hrob v Keni ukrýval desítky mrtvých těl, převážně kojenců

Vyšetřovatelé ve městě Kericho v Keni exhumovali z hromadného hrobu přibližně 32 těl, z nichž většinu tvoří děti. Šokující nález nyní vyvolává řadu otázek, na které se snaží odpovědět policie i forenzní experti.

Běloruský vůdce Lukašenko při návštěvě KLDR uctil památku sovětských vojáků

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při dnešní návštěvě KLDR společně se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem uctil památku sovětských vojáků, kteří padli při osvobození Koreje od japonské okupace na konci druhé světové války. Uvedla to běloruská státní agentura Belta. Podle agentury AP běloruský ministr zahraničí Maxim Ryženkov oznámil, že oba státníci podepíší smlouvu o přátelství a spolupráci mezi zeměmi.

Bitcoin se drží nad 71 tisíci dolary

Bitcoin se po divokém týdnu znovu uklidnil a drží se nad hranicí 71 tisíc dolarů. Trhům pomohl pokles ceny ropy pod 100 dolarů za barel, který přišel po zprávách o americkém návrhu patnáctibodového plánu na ukončení konfliktu s Íránem. Na trzích tak znovu ožila chuť riskovat.

KOMENTÁŘ: Americký kreditní trh obchází strach. Ekonomice může zlomit vaz „stínové bankovnictví“

Člověk někam vloží peníze a pak je nemůže vybrat – to je tradiční noční můra investorů. Naneštěstí se teď stává realitou u některých amerických privátních kreditních fondů. Jejich zdánlivě nenápadný byznys je natolik napojený na tradiční banky a aktuální strach z AI transformace, že může v nejhorším případě odšpuntovat další globální krizi.

Dánská premiérka Frederiksen po volbách formálně podala demisi

Dánská premiérka Mette Frederiksen dnes podala demisi vlády do rukou krále Frederika X. Oznámil to královský palác. Tříčlenná vládní koalice v čele se Sociální demokracií premiérky v úterních volbách přišla o většinu v parlamentu.

Velká zelená zeď. Čína mění druhou největší poušť světa

Čína staví další velkou zeď. Nebuduje ji ale z hlíny a kamenů a nemá sloužit k obraně země před nepřáteli. Velká zelená zeď, rozsáhlý pás stromů a keřů lemující spodní část severních pouští, má jiný cíl – zastavit neustálý postup desertifikace. Tento masivní megaprojekt funguje jako vysavač oxidu uhličitého.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama