Nový americký prezident Donald Trump na hovor se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem, jehož prostřednictvím by mohl zastavit obchodní válku s druhou největší světovou ekonomikou, nijak nepospíchá. Podle agentury Reuters to řekl v úterý novinářům v Oválné pracovně. Bílý dům očekává, že jako první zavolá Si, zmínila se podle serveru The Economic Times jeho mluvčí Caroline Levitt.
„To je v pořádku,“ reagoval Trump v Oválné pracovně, když se ho novináři dotázali na čínská odvetná cla. Obchodní válku dvou největších ekonomik lze zastavit pouze oboustranným dialogem, k němuž stále nedošlo. Cla by mohla podle médií být pozastavena jako v případě Kanady a Mexika, s jejichž představiteli učinil americký prezident dohodu.
Trump novinářům sdělil, že na jednání se svým čínským protějškem nijak nepospíchá, píše Reuters.
Trump in no hurry to talk to Xi amid new tariff war – https://t.co/Cex9m4bDGU
— Reuters Ag News (@ReutersAg) February 4, 2025
Levitt později médiím sdělila, že je potřeba telefonát mezi prezidenty nejprve naplánovat. Zatím nemá žádné informace o tom, kdy by se měl uskutečnit, informuje The Economic Times. Očekává přitom, že Si osloví Trumpa jako první. „Prezident Si osloví prezidenta Trumpa, aby si o tom s ním promluvil, možná aby zahájil vyjednávání. Takže uvidíme, jak ten hovor dopadne,“ uvedla v úterním rozhovoru s Fox Business.
Trump uvalil na čínský dovoz dodatečné desetiprocentní clo. Čína odpověděla patnáctiprocentními cly na dovoz amerického uhlí, ropy a zkapalnělého zemního plynu (LNG). Uvalila také desetiprocentní cla na surovou ropu, zemědělské stroje a některé automobily.
Podle analytiků může Trumpovo clo nad rámec těch stávajících vyřadit zhruba 40 procent čínského dovozu na americký trh. To by ohrozilo 0,9 procenta čínského hrubého domácího produktu (HDP). Podle ekonomů může Trumpův ekonomický protekcionalismus vést k tomu, že Čína zaplaví svým zbožím evropský trh, aby si od tarifního zatížení ulevila. To by nicméně mohlo pomoci i Evropě, pokud by na ni Trump uvalil cla.
Čína jedná rozvážně
Peking reagoval i zahájením antimonopolního vyšetřování společnosti Google a dvě americké firmy přidal na svůj „seznam nespolehlivých subjektů“.
Analytici mezitím hodnotí čínskou odvetu jako zdrženlivou a opatrnou. Peking si dal s odpovědí načas a sama o sobě nebyla nějak silná. Zvolil podle nich mírnou odpověď, protože je připraven vést dialog.
„Opatření (čínská) jsou poměrně skromná, alespoň ve vztahu k americké politice. Byla kalibrována tak, aby vyslala jasnou zprávu do USA,“ uvedl Julian Evans-Pritchard, prezident společnosti China Economics.
Trump opakovaně obvinil Čínu z fentanylové krize v USA. Kanadu a Mexiku kromě toho vinil z migrační krize. Cla proti oběma zemím na měsíc pozastavil. Všechny zainteresované strany vedly intenzivní vyjednávání, po nichž Mexiko souhlasilo s vysláním 10 tisíc vojáků na společnou hranici s USA a Kanada souhlasila, že tvrdě zakročí proti fentanylu.
„Kanada přijímá slib, že určí fentanylového cara, kartely zařadíme na seznam teroristů, zajistíme nepřetržitý dohled na hranici, zahájíme činnost kanadsko-americké společné zásahové jednotky na boj proti organizovanému zločinu, fentanylu a praní špinavých peněz. Podepsal jsem také novou směrnici o zpravodajských službách a fentanylu a podpoříme ji 200 miliony dolarů,“ napsal dosluhující kanadský premiér Justin Trudeau.
Cla na kanadský a mexický dovoz zůstanou pozastavena, aby měl Trump čas zhodnotit efektivnost kroků Kanady a Mexika a aby zůstal prostor pro další vyjednávání.
Vypadá to sice jako rezignace Kanady i Mexika, někteří ekonomové však tvrdí, že si Trump (nebo jeho poradci) uvědomili drtivý dopad cel na americkou ekonomiku a americké spotřebitele.
