3.9 C
Czech
Pondělí 8. prosince 2025
AnalýzyANALÝZA: Rusové rychle postupují, jejich územní zisky však nemají strategický význam

ANALÝZA: Rusové rychle postupují, jejich územní zisky však nemají strategický význam

Situace na jihozápadní části fronty je kritická. Rusové postupují nehledě na obrovské denní ztráty. Už jsou jen šest kilometrů od strategicky důležitého Pokrovsku. Jenom za listopad dobyli na Ukrajině oblast o rozloze New Yorku. Dobrou zprávou je, že zatím obsadili převážně bezvýznamnou půdu. Ukrajina však bude potřebovat vojenskou pomoc, jinak hrozí zhroucení fronty a taktické úspěchy Ruska.

Než však probereme aktuální situaci, srovnáme si změnu dynamiky na frontě od začátku války v únoru 2022. Tehdy Rusko během velké a šokující ofenzívy obsadilo velkou část Ukrajiny, přičemž dosáhlo až na Kyjev. Co mělo být třídenní válkou a úspěšným svržením kyjevského režimu, se po úspěšné ukrajinské protiofenzívě změnilo v nekonečnou zákopovou válku po vzoru první světové s obrovskými ztrátami na obou stranách.

Konflikt se ocitl v patové situaci minulý rok. Rusové zvolili opotřebovávací taktiku a snažili se Ukrajinu vyčerpat psychiky terorem (masivní a ničivé údery na civilní infrastrukturu) a nepřetržitým tlakem na obrané pozice (vysílání sebevražedných vln vojáků).

Patová situace prolomena

Letošní podzim však došlo k prolomení patové situace. Vyčerpávající nátlak ruské převahy na jihozápadní frontě se ukázal jako úspěšnou strategií, jež ovšem znevažuje hodnotu lidského života a ruské armádě způsobila značné problémy. Ani ona totiž nemá neomezené zdroje. Dochází jí hlavně vojáci a Moskva se s demografickou pohromou na obzoru zdráhá přistoupit k další mobilizaci.

Rusové podle analýzy listu The Guardian loni zabrali celkem 2 233 kilometrů čtverečních území, ukázaly údaje Institutu pro studium války (ISW). V roce 2024 obsadili 2 656 kilometrů čtverečních. Jenom v listopadu zabrali 1 202 kilometrů čtverečních, což je zhruba rozloha New Yorku. Loni v listopadu kontrolovali 17,4 procenta Ukrajiny a letos 30. listopadu 17,9 procenta.

Největší územní zisky si Rusové připsali v Doněcké oblasti, kde od začátku roku obsadili 1 804 kilometrů čtverečních území. Jen v listopadu si tam připsali 1 006 kilometrů čtverečních. Listopadový postup v Doněcku pro ně znamenal největší územní zisky od května 2022 a většinu nedávných ruských úspěchů na bojišti.

V říjnu dobyla ruská armáda město Vuhledar, klíčovou baštu ukrajinských obránců v jižním Doněcku. Pokusům o dobytí odolávalo od začátku války.

Od dubna Rusové tlačí na Pokrovsk – nejdůležitější strategický bod v regionu. Během postupu na město padlo několik dalších měst včetně Novohrodivky s předválečnou populací 15 tisíc obyvatel.

Klíčové události

Listopad 2023: Průběh bojů je poměrně statický. Ruská armáda pod obrovským ukrajinským tlakem upevňuje pozice kolem nedávno dobytého Bachmutu, zatímco provádí výpady na dalších úsecích fronty. Ovládá jen polovinu Doněcké oblasti a celou Luhanskou oblast.

Duben 2024: Rusko si připisuje další úspěch – Avdijivku. Spustilo víceosou ofenzívu napříč Doněckou oblastí.

Jaro a léto 2024: Rusové se tlačí na Pokrovsk a vnikají do Časiv Jaru, kde se bojuje do dnešních dní. Ukrajincům chybí vojáci, munice a vybavení. Postup okupantů umožňuje pozdní přísun americké vojenské pomoci a nezkušení nováčci v ukrajinské armádě, kteří neumí manipulovat se zbraněmi a místy odmítají bojovat.

Září 2024: Ruské jednotky útočí na Charkov, neúspěšně. Stále však postupují na Pokrovsk a frontovou linii posunují až do města Selydove 18 kilometrů jižně. Po tvrdých bojích vstupují do Torecku, kde ještě před válkou žilo 30 tisíc lidí.

Listopad 2024: Boje už zasahují na předměstí Pokrovsku. Obránci však odolávají přímým úderům „sebevražedných vln“ a přimějí ruské síly přeskupit se na jih. Ukrajinské síly však mezitím ustupují z Vuhledaru. Pro Kyjev jde o další těžkou porážku. Dále na sever obsazují okupanti města Pivnične a Zalizne.

Rusové zaznamenali územní zisky také v Luhanské a Chersonské oblasti. V prvně zmíněném regionu si připsali 350 kilometrů čtverečních. Koncem listopadu ovládali 98 procent regionu. V Charkovské oblasti ztratila Ukrajina od loňského ledna 392 kilometrů čtverečních území.

Ukrajina sice dosáhla v Luhanské a Charkovské oblasti menších územních zisků, celkově však převažuje trend ruského postupu. Rusko ovládá většinu rozlohy oblastí, které v roce 2022 nezákonně anektovalo – Luhanskou, Chersonskou a Doněckou oblast a Záporoží. Doněcká oblast zůstává oblastí s nejmenší ruskou kontrolou. V posledních měsících se však snaží ruské síly dobýt celou oblast.

Špatné výkony Rusů

Nesmíme se však dívat jen na to, kolik Ukrajina ztratí půdy, ale hlavně na to, jakou půdu Ukrajina ztratí, uvedl George Barros, vedoucí ruského týmu ISW. „Ačkoli byly Vulhledar a Avdijivka významnými cíli, Rusko obranné pozice Ukrajiny významně neponičilo. Jejich územní zisky většinou tvoří zemědělská půda a jejich ztráty – 30 až 50 tisíc vojáků měsíčně (mrtví i zranění) jsou zcela neudržitelné,“ napsal Barros pro Guardian.

„Rusové nebudou moci nasazovat vlny pěchoty a vozidel, které by posílali, jak byli dosud zvyklí za předpokladu, že se během příštího roku udrží současná míra opotřebení. Podávají velmi špatné výkony,“ hodnotí průběh bojů odborník.

Válka se tak mění v boj o čas. Je otázka, zda Rusové získají celou Doněckou oblast ještě před usednutím nového amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu. A je otázka, zda Trump skutečně dokáže vyjednat příměří. Sám totiž nedávno přiznal, že to bude komplikovanější, než si myslel, přičemž Kreml avizoval, že o příměří nestojí a že jeho cílem je splnit všechny cíle na Ukrajině.

Situace je však opravdu kritická. Rusové se nacházejí asi šest kilometrů od Pokrovsku, upozorňují analytici z ISW. Místní obyvatelé byli vyzvání k evakuaci, z původních 60 tisíc tam stále zůstává asi 10 tisíc obyvatel. Mnozí odmítají opustit své domovy.

Záběry z 6. prosince ukázaly, že Rusové postoupili v obci Novyj Trud a podél silnice E50 jižně od Dačenského. Narovnali tím frontu, kde drželi Ukrajinci malý výběžek. „Tento postup dostal ruské jednotky na pozice přibližně šest kilometrů od Pokrovsku, napsal ve zprávě ISW. Z jihu se podle ruského blogera přiblížily ruské jednotky na vzdálenost 1,5 kilometru, doplnila agentura Reuters.

Během dalších dnů očekává institut pokus ruské armády o uzavření kapsy mezi Novym Trudem a Dačenským, což jí dá lepší pozice pro útok na město Ševčenko.

Vrchní velitel ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj, který oblast navštívil, nařídil zvýšit stabilitu obrany a efektivnější likvidace okupantů. Podle něj vyvíjejí ve směru na město intenzivní nátlak a posílají na obránce vše, co mají.

„Ukrajinští vojáci projevují mimořádnou odolnost a způsobují nepříteli značné ztráty,“ dodal Syrskyj, podle něhož je pro efektivní obranu v tomto případě nejdůležitější dostatek munice a její efektivní přeprava. Okupantům v Pokrovském směru působí velké ztráty dobře vycvičená 38. samostatná brigáda námořní pěchoty. „Boj je extrémně tvrdý,“ popsal situaci na místě Syrskyj.

Význam Pokrovsku

Pokud Pokrovsk padne, bude to pro Ukrajinu tvrdá rána. Moskva tím získá „bránu do Doněcké oblasti“. Nepůjde však jen o symbolické vítězství Ruska, které podkope morálku již tak vyčerpaných obránců. Pokrovsk je strategicky důležitý železniční uzel propojený se silně industrializovaným východem Ukrajiny. Jedná se o kritický logistický dopravní uzel Donbasu.

Pokrovsk využívá ukrajinská armáda k zásobování dalších měst na Donbase, jako jsou Časiv Jar a Kosťantynivka. Ukrajina navíc používá klíčovou železnici a silnice pro přesun zraněných z bojiště. Jen 20 minut jízdy na západ leží důležitý uhelný důl – největší producent koksovatelného uhlí na Ukrajině. To sehrálo ještě před válkou klíčovou roli v ukrajinském ocelářském průmyslu a ekonomice. Část výroby už byla kvůli blížícím se ruským jednotkám zastavena.

Pokud Pokrovsk padne, ruským silám se podaří ovládnout celý jih Doněcké oblasti, čímž si otevřou další možnosti postupu. Například budou moci zaútočit na Záporoží. Navíc by ruské velení mohlo část jednotek uvolnit a poslat k Časiv Jaru.

„Pád Pokrovsku by pro nás pravděpodobně znamenal obrovské problémy v aglomeraci Kramatorsk-Slovjansk,“ vysvětlil v rozhovoru pro web The New Voice of Ukraine bezpečnostní analytik Pavlo Narožnyj.

Ukrajina potřebuje další vojenskou pomoc, jinak Rusové dosáhnou strategických úspěchů. Země přitom čelí nejistotě kvůli novému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, podle něhož mohou USA dodávat Kyjevu méně vojenské pomoci.

Reklama

Doporučujeme

Po ruských vzdušných útocích hlásí Charkovská a Černihivská oblast čtyři mrtvé

Dohromady čtyři mrtvé dnes hlásí ukrajinské úřady po ruských vzdušných útocích. V Charkovské oblasti ostřelování podle regionální policie nepřežili tři lidé, v Černihivské oblasti byl zabit jeden člověk, informovala agentura AP. Ruské síly zasáhly také Poltavskou oblast a rozsáhlému útoku čelilo například město Kremenčuk.

Kreml uvítal, že Trump ve strategickém dokumentu neoznačil Rusko za hrozbu

Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po "strategické stabilitě" USA s Ruskem za pozitivní krok.

Zelenskyj telefonoval s týmem Trumpa. A Rusko vzápětí zaútočilo

Rusko v noci znovu zaútočilo na ukrajinská města – jen několik hodin po oznámení prezidenta Volodymyra Zelenského, že vedl „velmi konstruktivní“ telefonický rozhovor s vyjednávacím týmem Donalda Trumpa. Ten následoval po třídenních jednáních na Floridě zaměřených na hledání cesty k ukončení války.

Korupce i během války: Jak měl Kyjev oslabovat dohled nad státními firmami

Ukrajinská vláda v uplynulých čtyřech letech systematicky oslabovala dohled nad státními podniky financovanými ze zahraniční pomoci, což mělo za následek, že korupce na Ukrajině bujela i během války s Ruskem. Vyplývá to z vyšetřování deníku The New York Times (NYT) založeného na dokumentech a rozhovorech s přibližně 20 ukrajinskými a západními představiteli.

Počet obětí dronových náletů připisovaných súdánským povstalcům vzrostl na 79

Počet obětí čtvrtečních náletů bezpilotních letounů na jihu Súdánu vzrostl na 79, včetně 43 dětí. Novou bilanci dnes potvrdily úřady, které v místě odstraňují výpadky komunikace, napsala agentura AFP. Dronové údery, jež zasáhly školku, nemocnici a záchranáře, svědkové připisují polovojenským Jednotkám rychlé podpory (RSF). Ty už dva a půl roku bojují se súdánskou armádou, kvůli čemuž dodnes zemřely desetitisíce lidí. Útoky odsoudil Dětský fond OSN (UNICEF) i Africká Unie, podle jejíhož šéfa zemřelo přes 100 lidí.

Beninská armáda uvedla, že zmařila pokus o puč a kontroluje situaci

Skupina vojáků oznámila dnes ráno v beninské státní televizi, že rozpustila vládu, odvolala prezidenta Patriceho Talona a převzala moc, informovaly tiskové agentury. Agentura AFP o něco později s odvoláním na okolí hlavy státu uvedla, že Talon je v bezpečí, armáda zmařila pokus o puč a kontroluje situaci. Tyto informace následně potvrdilo ministerstvo vnitra. Pokus o převrat odsoudily Africká unie a Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS).

Čínské stíhačky namířily na japonský letoun radar navádějící střely, tvrdí Tokio

Čínské armádní stíhačky během letu nad mezinárodními vodami dvakrát namířily na japonský letoun radar navádějící střely před palbou, oznámil podle agentur Reuters a AFP japonský ministr obrany. Tokio kvůli incidentu, který označuje za provokaci, protestovalo u čínských úřadů. Peking uvedl, že se letoun nebezpečně přiblížil ke cvičení čínského námořnictva. Sporná událost může dále vyostřit vztahy obou zemí, které jsou velmi napjaté od nástupu japonské premiérky Sanae Takaičiové, jež Peking pobouřila slovy o možné japonské reakci na napadení Tchaj-wanu Čínou.

Požár v populárním indickém letovisku zabil desítky lidí

Noční zábava v indickém státě Goa, oblíbeném letovisku na pobřeží Arabského moře, se během pár minut změnila v tragédii. V rušném klubu Birch by Romeo Lane vypukl po půlnoci mohutný požár, který podle úřadů zabil 25 lidí. Většina obětí patřila k personálu, mezi mrtvými jsou ale i turisté.

Hegseth oznamuje konec „utopického idealismu“ americké politiky

Americký ministr obrany Pete Hegseth ostře přepsal zásady americké zahraniční a bezpečnostní politiky. V projevu na Reaganově fóru vyhlásil konec poválečného idealismu, slíbil tvrdší realismus a vyslal signál spojencům, že USA čekají na jejich větší aktivitu. Zároveň bránil kontroverzní vojenské akce v Karibiku, které si vyžádaly desítky obětí a vyvolaly debatu o jejich legalitě.

Musk po pokutě pro X vyzval ke zrušení EU

Elon Musk se ostře pustil do Evropské unie poté, co Brusel jeho síti X vyměřil pokutu 120 milionů eur. Americký miliardář na své platformě vyzval ke zrušení EU a obvinil ji z cenzury. Do sporu se vložili i američtí politici, kteří krok Evropské komise označují za útok na americké technologické firmy a svobodu projevu.

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama