Dnes v Moskvě proběhne slavnostní inaugurace ruského prezidenta Vladimira Putina. Moci se chopí už popáté na další šestileté období. Kyjev nevidí žádný právní základ pro uznání Putina prezidentem a vyzval svět, aby jeho legitimitu neuznal. Upozorňují na to Anadolu Ajansi a BBC.
Prezidentské volby v Rusku v březnu „vyhrál“ Putin, jenž získal 87,28 procenta hlasů. Je známo, že volby v Rusku nejsou demokratické. I Kyjev se v pondělí nechal slyšet, že nevidí žádný právní základ pro uznání Putina za prezidenta.
Putin se dnes podle tiskové agentury Anadolu Ajansi ujme pátého mandátu po slavnostní inauguraci. V lednu 2021 podepsal zákon umožňující jeho kandidaturu na post hlavy státu ještě dvakrát. Svou vládu tak zajistil na další dvě volební období do roku 2036.
Vladimir Putin: Little chance of change as Kremlin leader is sworn in again https://t.co/x0dpXIRku0
— BBC News (World) (@BBCWorld) May 7, 2024
Kyjev vyzval demokratický svět, aby se postavil organizované destrukci demokratického práva a demokratických hodnot, o níž se Putin snaží, a to kvůli autoritářskému průběhu voleb.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí to označilo za brutální porušení všeobecně uznávaných norem a principů mezinárodního práva. Nejde přitom jen o spornost volebních výsledků. Ministerstvo zmínilo i zatykač Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu (ICC).
Putin nesplnil své sliby
Připomnělo i svévolné organizování voleb na dočasně okupovaných územích Ukrajiny s vědomou účastí milionů ukrajinských občanů. Rusko podle prohlášení není ochotno ukončit nevyprovokovanou a neoprávněnou agresi vůči Ukrajině.
Putin složil slavnostní přísahu poprvé v roce 2000. Tehdy se podle serveru BBC News zavázal k zachování a rozvíjení demokracie a blahobytu ve své zemi. Je rok 2024 a přes dva roky trvá brutální válka na Ukrajině.
Ruská armáda cíleně útočí na civilní infrastrukturu, často po vzoru Islámského státu (IS nebo ISIS), Kreml jakékoli projevy nesouhlasu a odporu v Rusku násilně potírá a své oponenty se nebojí chladnokrevně likvidovat.
Přednost před ruským obyvatelstvem dostala válečná ekonomika, prezident tedy svým slibům nedostál. „Putin se nyní považuje za Vladimira Velkého, za cara,“ myslí si bývalá poradkyně Bílého domu pro národní bezpečnost Fiona Hill.
Jeho první dvě období v čele státu přitom ohodnotila kladně. Stabilizoval Rusko a jeho ekonomika si vedla nejlépe v historii. Vše ale změnily mocenské choutky a anexe Krymu před deseti lety. Tehdy vlastně válka na Ukrajině začala.
