Reklama
4 C
Czech
Pátek 27. března 2026
Válka na UkrajiněRusko chystá mobilizaci dalších 300.000 vojáků, uvedl Zelenskyj

Rusko chystá mobilizaci dalších 300.000 vojáků, uvedl Zelenskyj

Rusko chystá mobilizaci dalších 300.000 vojáků, prohlásil dnes podle agentury Interfax-Ukrajina ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na dotaz novinářů, kolik vojáků povolá letos do služby Ukrajina, řekl, jich „nebude třeba půl milionu“. Konkrétní počet nesdělil. O den dříve ukrajinský prezident podepsal zákon snižující věkovou hranici pro odvod vojáků do bojové služby z 27 na 25 let, což by mělo pomoci Ukrajině získat větší bojovou sílu.

Kreml vyjádření Zelenského o chystané mobilizaci v Rusku popřel. „Není to pravda,“ řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov agenturám Interfax a TASS. Ta připomněla, že sám prezident Vladimir Putin opakovaně ujišťoval, že další mobilizace není nutná, protože neustává příliv dobrovolníků do armády. Ruské ministerstvo obrany dnes podle agentury Reuters uvedlo, že smlouvu s armádou od začátku roku podepsalo 100.000 mužů, z toho 16.000 za posledních deset dní. Ministerstvo tvrdí, že nové rekruty motivuje odhodlání pomstít se za útok v koncertní síni na okraji ruské metropole se 144 oběťmi. K útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát, ale Putin jej spojuje s Ukrajinou, jakkoli žádné důkazy pro toto nařčení nepředložil. Kyjev jakékoliv spojení s útokem odmítl.

„Mohu říci, že k 1. červnu se Rusko připravuje na mobilizaci dalších 300.000 vojáků,“ uvedl Zelenskyj na společné tiskové konferenci s finským prezidentem Alexanderem Stubbem, který dnes navštívil Kyjev. Jak k této informaci Zelenskyj dospěl, agentura Interfax-Ukrajina neuvádí.

Server Meduza v této souvislosti připomněl březnovou zprávu portálu Vjorstka, který tehdy s odvoláním na své zdroje mezi ruskými činiteli napsal, že ruské ministerstvo obrany v blízké době plánuje naverbovat do armády nejméně 300.000 lidí a poslat je bojovat proti Ukrajině. Především se to má týkat rezervistů.

V září 2022 prezident Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci, jejímž prostřednictvím úřady do armády povolaly podle dostupných informací na 300.000 vojáků. Britské ministerstvo obrany s odkazem na svou rozvědku v komentáři k situaci na bojišti v únoru napsalo, že Rusko za dva roky války proti Ukrajině přišlo o přibližně 350.000 vojáků, přičemž se jedná o zabité i zraněné, ale tyto ztráty se mu podařilo zacelit.

Moskva ani Kyjev vlastní ztráty nezveřejňují, nicméně vysoké ztráty mezi vojáky kvůli ruské invazi do země jsou odhadovány také v případě ukrajinské armády. Deník The New York Times loni v srpnu citoval představitele USA, podle nichž padlo kolem 70.000 ukrajinských vojáků a dalších až 120.000 jich bylo zraněno. Ruské ztráty tehdy list odhadl na až 120.000 zabitých a dalších až 180.000 zraněných.

Prezident Zelenskyj loni v prosinci řekl, že vedení armády navrhuje zmobilizovat dalších 450.000 až 500.000 Ukrajinců. Minulý měsíc ale nový hlavní velitel Oleksandr Syrskyj agentuře Ukrinform řekl, že armáda bude muset pro obranu před ruskou invazí mobilizovat méně vojáků, než se původně očekávalo.

„Nepotřebujeme půl milionu,“ poznamenal dnes Zelenskyj. „Pokud jde o konkrétní počet lidí, kteří budou mobilizováni, nemohu říci,“ řekl Zelenskyj a zmínil Syrského, který podle něj během auditu našel „síly uvnitř ukrajinských ozbrojených sil“.

Na Ukrajině je přibližně půl milionu mužů ve věku mezi 25 až 27 lety, ale někteří nejsou schopni služby v armádě, jiní vycestovali ze země, další jsou v záloze či mají odklad, řekla agentuře AP analytička Oksana Zabolotná. Odhadla, že nový zákon, který prezident podepsal, umožní zmobilizovat asi 50.000 mužů. I to však bude krok kupředu, protože průměrný věk ukrajinského vojáka se pohybuje okolo 40 let.

Reklama

Doporučujeme

Pumpy v Německu budou smět zdražit jen jednou denně

Německý Spolkový sněm schválil první balík opatření proti prudkému růstu cen benzinu a nafty. Čerpací stanice budou smět ceny zvyšovat jen jednou denně v poledne, zlevňovat ale mohou dál kdykoli. Vláda zároveň připouští, že jeden zásah nejspíš stačit nebude.

Izrael uvedl, že zabil šéfa námořnictva íránských revolučních gard

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac dnes uvedl, že izraelská armáda "eliminovala" velitele námořnictva íránských revolučních gard Alírezu Tangsírího. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzápětí uvedl, že Tangsírí měl na rukou krev a pohrozil dalšími útoky. Izraelská armáda sdělila, že spolu s Tangsírím byli zabiti další členové vedení revolučních gard, včetně šéfa zpravodajských služeb námořnictva Benháma Razajího.

Klíčové zbraně včetně těch amerických stále putují na Ukrajinu

Dohodnuté spojenecké dodávky zásadních zbraní pro Ukrajinu pokračují, včetně amerických zbraní, bez ohledu na íránskou válku. Řekl to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Reagoval tím na informace listu The Washington Post, podle něhož Spojené státy uvažují, že některé zbraně určené pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi, pošlou místo toho na Blízký východ.

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil Islámábád

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil dnes podle agentury Reuters mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí. Boje, které si vyžádaly stovky obětí, v minulém týdnu Islámábád dočasně přerušil kvůli islámskému svátku íd al-fitr.

Izrael prý na žádost Pákistánu souhlasil, že nezabije šéfa íránské diplomacie

Izrael na žádost Pákistánu souhlasil, že neprovede atentát na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího a předsedu parlamentu Muhammada Kalíbafa. S odkazem na pákistánský zdroj to dnes napsala agentura Reuters. USA podle deníku The Washington Post mezitím uvažují o tom, že některé zbraně určené pro Ukrajinu pošlou místo toho na Blízký východ.

Trh s ropou se ocitl v backwardaci. Co to znamená?

Ceny ropy jsou od začátku války na Blízkém východě sužovány extrémní volatilitou. Přestože po americkém oznámení obnovení diplomacie s Íránem klesly, stále se drží na zvýšených úrovních kvůli přetrvávajícím rizikům. Krátkodobé a střednědobé futures kontrakty na ropu se obchodují dráž než dlouhodobé. Trhy tak očekávají budoucí pokles cen ropy. Ceny černého zlata sice rostou, zatím však jen mírně.

Íránské vedení s USA jedná, ale bojí se to přiznat, řekl Trump

Donald Trump trvá na tom, že íránské vedení s jeho vládou jedná, ačkoliv Teherán to popírá. Trump ve středu prohlásil, že íránští činitelé to nechtějí přiznat, protože se bojí, že by je zabili "jejich vlastní lidé". Americký prezident to řekl několik hodin poté, co mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt uvedla, že Spojené státy jsou velmi blízko dosažení svých cílů v této válce.

Není to válka. Trump pobouřil komentáři o Íránu

Americký prezident Donald Trump ve středu republikánům vysvětlil, proč se v souvislosti s Íránem vyhýbá označení „válka“. Důvodem je skutečnost, že údery neschválil Kongres. Vyvolal tím pobouření v americké společnosti. Podle některých názorů přiznal, že vojenské operace na Blízkém východě jsou ilegální.

Belgický soud řeší klimatickou žalobu farmáře proti TotalEnergies

Belgický soud uznal svou pravomoc v přelomové klimatické žalobě proti ropné společnosti TotalEnergies. Verdikt ale zatím nepadl. Soud v Tournai ho odložil na 9. září, protože chce počkat na podobné rozhodnutí ve Francii. Případ už teď poutá pozornost, protože jde o první takovou žalobu v Belgii.

Masový hrob v Keni ukrýval desítky mrtvých těl, převážně kojenců

Vyšetřovatelé ve městě Kericho v Keni exhumovali z hromadného hrobu přibližně 32 těl, z nichž většinu tvoří děti. Šokující nález nyní vyvolává řadu otázek, na které se snaží odpovědět policie i forenzní experti.

Běloruský vůdce Lukašenko při návštěvě KLDR uctil památku sovětských vojáků

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při dnešní návštěvě KLDR společně se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem uctil památku sovětských vojáků, kteří padli při osvobození Koreje od japonské okupace na konci druhé světové války. Uvedla to běloruská státní agentura Belta. Podle agentury AP běloruský ministr zahraničí Maxim Ryženkov oznámil, že oba státníci podepíší smlouvu o přátelství a spolupráci mezi zeměmi.

Bitcoin se drží nad 71 tisíci dolary

Bitcoin se po divokém týdnu znovu uklidnil a drží se nad hranicí 71 tisíc dolarů. Trhům pomohl pokles ceny ropy pod 100 dolarů za barel, který přišel po zprávách o americkém návrhu patnáctibodového plánu na ukončení konfliktu s Íránem. Na trzích tak znovu ožila chuť riskovat.

KOMENTÁŘ: Americký kreditní trh obchází strach. Ekonomice může zlomit vaz „stínové bankovnictví“

Člověk někam vloží peníze a pak je nemůže vybrat – to je tradiční noční můra investorů. Naneštěstí se teď stává realitou u některých amerických privátních kreditních fondů. Jejich zdánlivě nenápadný byznys je natolik napojený na tradiční banky a aktuální strach z AI transformace, že může v nejhorším případě odšpuntovat další globální krizi.

Dánská premiérka Frederiksen po volbách formálně podala demisi

Dánská premiérka Mette Frederiksen dnes podala demisi vlády do rukou krále Frederika X. Oznámil to královský palác. Tříčlenná vládní koalice v čele se Sociální demokracií premiérky v úterních volbách přišla o většinu v parlamentu.

Velká zelená zeď. Čína mění druhou největší poušť světa

Čína staví další velkou zeď. Nebuduje ji ale z hlíny a kamenů a nemá sloužit k obraně země před nepřáteli. Velká zelená zeď, rozsáhlý pás stromů a keřů lemující spodní část severních pouští, má jiný cíl – zastavit neustálý postup desertifikace. Tento masivní megaprojekt funguje jako vysavač oxidu uhličitého.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama