6.9 C
Czech
Pátek 31. října 2025
ZprávyPalestinský premiér Ištajja podal prezidentu Abbásovi demisi vlády

Palestinský premiér Ištajja podal prezidentu Abbásovi demisi vlády

Palestinský premiér Muhammad Ištajja dnes předsedovi palestinské samosprávy na okupovaném Západním břehu Jordánu Mahmúdu Abbásovi podal demisi své vlády. Ištajja to oznámil na tiskové konferenci. Podle agentury AP zůstává otázkou, zda Abbás premiérovu rezignaci přijme, krok by však mohl otevřít cestu ke Spojenými státy prosazované reformě palestinské samosprávy. Ištajja stál od svého jmenování v březnu 2019 v čele 18. vlády palestinské samosprávy.

„Demisi vlády jsem prezidentovi předložil 20. února a dnes ji podávám písemně,“ uvedl Ištajja v Ramalláhu a dodal, že rozhodnutí bylo přijato „s ohledem na vývoj událostí spojených s agresí proti Pásmu Gazy“.

Podle zpravodajského webu televize Al-Džazíra Ištajja svou rezignaci rovněž zdůvodnil „bezprecedentní eskalací“ násilí na okupovaném Západním břehu Jordánu a v Jeruzalémě a „válkou, genocidou a hladověním v Pásmu Gazy“. Dodal, že existují „snahy učinit z palestinské samosprávy správní a bezpečnostní orgán bez politického vlivu“. Je podle něj rovněž nutné dosáhnout širokého konsenzu ohledně politického uspořádání po skončení války v Pásmu Gazy. Další fáze podle Ištajji bude „vyžadovat nové vládní a politické uspořádání, které zohlední vznikající realitu v Pásmu Gazy, rozhovory o národní jednotě a naléhavou potřebu mezipalestinského konsenzu“.

Vývoj podle agentury AP naznačuje, že Západem podporovaná palestinská samospráva je ochotna zavést reformy, aby se „revitalizovala“, jak požadují USA. Podle dřívějších amerických vyjádření by po skončení války mohla kontrolu nad Pásmem Gazy převzít právě reformovaná palestinská samospráva. V cestě této variantě ale stále stojí mnoho překážek, píše AP.

Palestinská samospráva, která vznikla před 30 lety na základě prozatímních mírových dohod z Osla, má omezenou správu nad částmi okupovaného Západního břehu Jordánu, ale po boji s Hamásem v roce 2007 ztratila moc v Pásmu Gazy.

Frakce Fatah, která ovládá Palestinskou samosprávu, a Hamás se snaží dosáhnout dohody o vládě jednoty a ve středu se mají sejít v Moskvě, píše agentura Reuters. Jeden z vysokých představitelů Hamásu uvedl, že po tomto kroku musí následovat širší dohoda o správě věcí veřejných pro Palestince.

„Rezignace Ištajjovy vlády má smysl pouze v případě, že přijde v kontextu národního konsenzu o opatřeních pro další fázi,“ řekl agentuře Reuters vysoký představitel Hamásu Sámí abú Zuhrí.

Izrael trvá na tom, že Hamás zničí, a tvrdí, že z bezpečnostních důvodů po válce nepřijme vládu palestinské samosprávy nad Pásmem Gazy. Ofenzivu Izrael zahájil po útoku Hamásu na jižní Izrael 7. října, při němž zahynulo 1200 lidí. Podle dnešní bilance, kterou zveřejnily úřady kontrolované Hamásem, od října v souvislosti s izraelskými údery zemřelo v Pásmu Gazy 29.782 lidí.

Reklama

Právě se děje

Doporučujeme

Zemřel dostihový jezdec a trenér Pavel Složil

Ve věku 56 let zemřel bývalý žokej a pozdější trenér Pavel Složil. Patřil mezi výrazné postavy českého dostihového sportu a jedenáctkrát se zúčastnil Velké pardubické.

Polské stíhačky znovu zachytily nad Baltským mořem ruský průzkumný letoun

Polské stíhací letouny MiG-29 dnes znovu zachytily nad Baltským mořem ruský průzkumný letoun. S odvoláním na polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze to napsaly agentury Reuters a PAP. Jde o druhý takový incident v jednom týdnu. O den dříve informovala polská armáda, že její stíhačky eskortovaly ruské letadlo Il-20, které bylo na průzkumné misi v mezinárodním vzdušném prostoru nad Baltským mořem a mělo vypnutý transpondér, tedy rádiový odpovídač.

Afghánec, který útočil v Aschaffenburgu, bude umístěn na neurčito na psychiatrii

Afghánec, který letos v lednu zaútočil v parku v bavorském městě Aschaffenburg nožem na skupinu dětí a dva lidi zabil, bude umístěn na uzavřené oddělení psychiatrické nemocnice. Dnes o tom rozhodl soud, informuje agentura DPA. Podle znaleckého posudku muž trpí paranoidní schizofrenií a v době činu byl nepříčetný. Útok, který se odehrál krátce před únorovými parlamentními volbami, vyvolal v Německu pobouření. Politické strany přiměl k dalšímu zpřísnění migrační a azylové politiky.

Testy zbraní Burevestnik a Poseidon nejsou jaderné zkoušky, uvedl Kreml

Zkoušky zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon nelze považovat za testy jaderných zbraní, prohlásil dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Dodal, že pokud někdo k takovým zkouškám přistoupí, Rusko zareaguje odpovídajícím způsobem. Podle ruské agentury TASS mluvčí reagoval na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní stejně, jako to činí ostatní jaderné mocnosti. Šéf Bílého domu o svém rozhodnutí informoval poté, co Kreml oznámil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopna nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, která má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož.

Fed snížil sazby o čtvrt bodu, prosincový krok zůstává otevřený

Americká centrální banka (Fed) podruhé za sebou snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů na úroveň 3,75 až 4 procenta a zaujala opatrný postoj. Další snížení sazeb v prosinci není jisté. Zároveň se banka zabývá napětím na peněžním trhu a připravuje opatření ke stabilizaci likvidity.

Po ruském nočním vzdušném útoku se část Ukrajiny ocitla bez proudu

Noční vzdušný útok ruských sil na Ukrajinu zabil dva lidi, 17 jich zranil a část země kvůli němu čelí výpadkům v dodávkách proudu. Vyplývá to z dnešních informací ukrajinských úřadů. Rusové podle energetické společnosti DTEK znovu zaútočili na její tepelné elektrárny v různých regionech a zařízení vážně poškodili. Rusko při nočním útoku na Ukrajinu použilo 705 dronů a střel, protivzdušná obrana zneškodnila 623 z nich, uvedlo ukrajinské letectvo. Podobně Moskva uvádí, že sestřelovala ukrajinské drony nad ruským územím.

Trump přijme Orbána ve Washingtonu. Hlavním tématem budou ruské dodávky energií

Maďarský premiér Viktor Orbán se setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem 7. listopadu ve Washingtonu. Cílem schůzky bude podle Budapešti především vyjednání výjimky z amerických energetických sankcí vůči Rusku a hledání cesty k možnému americko-ruskému summitu o ukončení války na Ukrajině.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama