-2.3 C
Czech
Neděle 4. ledna 2026
ZprávyFrancouzský parlament schválil kontroverzní imigrační zákon, zpřísňuje podmínky pro cizince

Francouzský parlament schválil kontroverzní imigrační zákon, zpřísňuje podmínky pro cizince

Francouzský parlament, tedy Národní shromáždění i Senát, definitivně schválil nový kontroverzní imigrační zákon, který zpřísní některá pravidla pro přistěhovalce. Tato restriktivnější imigrační legislativa pobouřila některé levicové i pravicové politiky a poukázala na krizi ve francouzské vládě. Informují o tom France 24 a The Guardian.

„Konečně budeme moci vyhostit ilegální cizince z naší země, ale také integrovat všechny, kteří pracují v sektorech služeb a zemědělství,“ cituje server France 24 slova francouzského ministra vnitra Geralda Darmanina.

Francouzským Národním shromážděním a Senátem prošel nový imigrační zákon v poměrů 349 ku 186 hlasů. Jde o vítězství prezidenta Emmanuela Macrona a jeho centristické většiny, je ale značně kontroverzní.

Legislativa má za cíl lépe kontrolovat imigraci a zlepšit integraci. Zpřísňuje některá pravidla pro uprchlíky. Například sociální dávky, jako jsou příspěvky na bydlení a rodinné přídavky, budou dostávat později než dosud.

Zákon, který je ještě přísnější oproti původnímu návrhu, má ochránit Francouze od ztráty pracovních míst, usnadnit pobyt migrantům pracujícím v sektorem s nedostatkem pracovní síly a deportovat ty, co přijdou do země nelegálně.

Legislativa pomůže podle Darmanina sedmi až deseti tisícům migrantů získat povolení k pobytu a obsadit řadu pracovních míst v různých pracovních sektorech. Ve Francii žije asi 5,1 milionu cizinců a půl milionu uprchlíků.

Krize ve francouzské vládě

Úřady odhadují, že 600 až 700 tisíc z nich je tam nelegálně. Francie je známa pro svůj štědrý sociální systém, který „otevíral náruč“ i cizincům. Krajní pravice a konzervativci ale poslední dobou zastávají názor, že tyto benefity jsou jen pro Francouze.

Imigrační legislativa ukázala na krizi ve francouzské vládě. V jiném znění neprošla parlamentem poté, co se proti ní spojila levice, pravice i krajní pravice. To je na francouzské politické scéně velice neobvyklé.

Advokátní organizace, jako je Amnesty International France, již předtím kritizovaly návrh tohoto zákona jako hrozbu pro práva migrantů. Asi 50 skupin bojujících za jejich práva vyzvalo politiky k jeho zamítnutí.

Návrh označili za agresivní i vůči cizincům, kteří žijí ve Francii dlouho. Francouzská média spekulují o demisích některých ministrů. Macron čelí ostré kritice za to, že vyhledal podporu u pravicových stran, jako je Les Républicains.

Voliči to považují podle listu The Guardian za zradu. Když totiž Macrona znovuzvolili v roce 2022, tak hlavně proto, aby nevyhrála oponentka Marine Le Pen z krajně pravicové strany Národní sdružení.

Reklama

Doporučujeme

Trump pohrozil viceprezidentce Rodriguez, že může dopadnout hůře než Maduro

Pokud venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguez "neudělá, co je správné", může zaplatit vyšší cenu než autoritářský prezident Nicolás Maduro, kterého americké jednotky i s jeho ženou zajaly při sobotním nečekaném útoku a převezly do USA. V rozhovoru s magazínem The Atlantic to řekl americký prezident Donald Trump. Rodríguez po americké akci pověřil venezuelský nejvyšší soud výkonem prezidentských pravomocí.

Pád Madura znovu otevřel otázku venezuelských dluhů, ve hře je až 170 miliard dolarů

Venezuela se po svržení prezidenta Nicoláse Madura znovu ocitla pod drobnohledem investorů a věřitelů, kteří roky čekají na řešení jedné z největších státních platebních neschopností na světě. Země přestala splácet zahraniční dluhy na konci roku 2017 po letech hospodářského propadu a amerických sankcí, které jí odřízly přístup na mezinárodní finanční trhy.

Rubio od Madurových nástupců čeká změny, posuzovat je USA budou podle výsledků

USA očekávají od zbývajících představitelů vlády v Caracasu zásadní změny. Kohokoliv, s kým budou Spojené státy jednat, budou posuzovat podle toho, zda jejich podmínky dokáže splnit, uvedl americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru s televizí CBS. Mimo jiné je podle něj mezi požadavky odchod kolumbijských ozbrojených skupin ze země nebo ukončení vazeb na libanonský Hizballáh.

Severní Korea odpálila balistické střely. Krátce před cestou jihokorejského prezidenta do Číny

Severní Korea v neděli ráno odpálila několik balistických raket z oblasti hlavního města Pchjongjangu směrem k moři u východního pobřeží. Informovala o tom jihokorejská armáda, podle níž šlo o první severokorejské raketové testy po zhruba dvou měsících.

Americký vpád do Venezuely spustil na internetu vlnu dezinformací

Americký ozbrojený vpád do Venezuely, při kterém se Američané zmocnili tamního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, spustil na internetu vlnu dezinformací. Podvržená videa i snímky, vytvořené s pomocí umělé inteligence (AI), se šíří mimo jiné po TikToku, Instagramu či X. Magazín Wired napsal, že podobné velké události v posledních letech pravidelně na sociálních sítích doprovází dezinformace, což je nyní snazší v důsledku rozhodnutí technologických společností zmírnit míru moderování obsahu platforem.

Maduro je v newyorské vazební věznici, v úřadu ho zastoupila viceprezidentka

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Madura a jeho žena Cilia Floresová, které v noci na sobotu zajalo a odvezlo ze země americké komando, jsou ve vazební věznici v newyorské čtvrti Brooklyn. Kvůli americkému ozbrojenému vpádu do Venezuely, který dnes ostře odsoudily Čína či Severní Korea, se v pondělí sejde Rada bezpečnosti OSN. Naopak Izrael dnes Spojené státy podpořil. Zatímco Američané podle prezidenta Donalda Trumpa utrpěli při útoku jen zranění, na venezuelské straně, jak napsal deník The New York Times (NYT), je nejméně 40 mrtvých včetně civilistů.

Binance po dohodě s USA dál nechala běžet podezřelé účty, popisují uniklé záznamy

Binance je největší kryptoměnová burza na světě a obsluhuje stovky milionů uživatelů. V roce 2023 v USA uzavřela dohodu o vině a trestu kvůli porušování pravidel proti praní špinavých peněz i sankcí a zaplatila miliardy dolarů. Investigace Financial Times teď pracuje s uniklými interními daty, která naznačují, že i po této dohodě na burze dál fungovaly účty vykazující znaky rizikového chování.

Americký útok ve Venezuele má podle médií nejméně 40 mrtvých včetně civilistů

Americký útok ve Venezuele, při kterém speciální síly v sobotu zajaly a odvezly ze země venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, si vyžádal nejméně 40 mrtvých. Zemřeli členové venezuelských ozbrojených sil i civilisté. Informaci s odvoláním na nejmenovaného venezuelského představitele přinesl deník The New York Times.

Rodríguez má po zajetí Madura dočasně vykonávat prezidentské pravomoci

Venezuelský nejvyšší soud dočasně pověřil viceprezidentku Delcy Rodríguez, aby převzala prezidentské pravomoci po zajetí Nicoláse Madura americkými jednotkami. Soud krok zdůvodnil tím, že chce zajistit kontinuitu správy státu.

Littler obhájil titul mistra světa v šipkách

Angličan Luke Littler obhájil titul mistra světa v šipkách, když ve finále porazil Nizozemce Giana van Veena 7:1 na sety. Osmnáctiletá světová jednička si kromě trofeje odnesla i rekordní prémii jeden milion liber.

Provozovatelé baru v Crans-Montana čelí vyšetřování kvůli tragickému požáru

Požár v horském letovisku Crans-Montana, který na Nový rok zabil nejméně 40 lidí, má první konkrétní právní dohru. Švýcarští žalobci zahájili trestní vyšetřování proti dvojici manažerů baru, kde se tragédie odehrála. Prověřují mimo jiné podezření na usmrcení z nedbalosti.

Trump chce znovu pustit americké ropné firmy do Venezuely

Donald Trump oznámil, že chce americkým ropným společnostem znovu umožnit těžbu ve Venezuele. Zároveň řekl, že embargo na vývoz venezuelské ropy má dál platit. Vyjádřil se tak na tiskové konferenci k operaci, při níž USA zajaly Nicoláse Madura a jeho manželku, kteří čelí obviněním v New Yorku.

Starmer odmítl říct, zda americké údery na Venezuelu porušily mezinárodní právo

Britský premiér Keir Starmer odmítl říct, zda sobotní americké údery na Venezuelu porušily mezinárodní právo. Zdůraznil, že Británie se operace neúčastnila, a tvrdí, že potřebuje nejdřív získat úplný obraz o tom, co se stalo.

Babiš pojede do Paříže na setkání koalice ochotných, k Okamurovi se nevyjádřil

Český premiér Andrej Babiš (ANO) v úterý 6. ledna poletí do Paříže, kde se zúčastní jednání lídrů takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu napadenou Ruskem. Řekl to v dnešním videopříspěvku na svých sociálních sítích. Nijak se přitom nevyjádřil k novoročnímu projevu předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury, v němž šéf vládního hnutí SPD kritizoval poskytování zbraní Ukrajině i vedení ukrajinského státu, což vyvolalo ostrou reakci opozice, ale i ukrajinských politiků a diplomatů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama